Německá blogerka Toyah Diebelová na tento problém upozornila fotografiemi vztekajících se dospělých s pobryndanou pusou nebo sedících na nočníku.
"Dnes už nestačí říct, jak jste na své dítě pyšní. Rodiče jej chtějí i ukázat. Lajky a komentáře jim přináší endorfiny a rodič je pak hrdý a šťastný," řekla blogerka v rozhovoru pro německé Hit rádio FFF s tím, že na rozdíl od rodičů jejich děti nemají na výběr.
A přesně s tím má berlínská blogerka problém. Sloganem "Zveřejnili byste někdy v životě takovou svoji fotku? Vaše dítě také ne" vede influencerka kampaň za nezletilé, kteří se nemohou bránit.
Podobné problémy se nevyhýbají ani dětem slavných osobností. Americká herečka Gwyneth Paltrow vzbudila nedávno pozornost svou instagramovou fotkou se svou dcerou na lanovce v lyžařském středisku. Za přihlížení asi pěti milionů sledujících okomentovala fotku její čtrnáctiletá dcera slovy: "Mami, už jsme o tom diskutovaly. Bez mého souhlasu nesmíš nic zveřejňovat." A reakce hvězdy z filmu Iron Man přišla záhy: "Vždyť ti ani není vidět do obličeje."
Podvedení vlastním rodičem
Podle psychologa Radka Ptáčka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je pro všechny dospívající i dospělé velmi důležité, jak je vnímá jejich okolí. "Tento obraz si chceme a potřebujeme vytvářet sami. Jestliže se dozvíme, že nás někdo za zády pomlouvá, nebo dokonce vytváří falešný profil, budeme se cítit podvedeni," upozorňuje.
Přesně to se podle něj může stát, když se mladý člověk dostane do věku, kdy začne být aktivní na sociálních sítích a zjistí, jaký obraz mu udělali jeho rodiče. Ať už je dobrý, nebo špatný, tak zjištění, že o něm rodiče bez jeho souhlasu dlouhodobě publikovali nějaké informace a obrázky, může být velmi nepříjemné a ponižující.
U mladého člověka to může podle psychologa vyústit v závažné narušení důvěry a vztahu k rodiči, snížení sebedůvěry, a může dojít dokonce až k pocitu úzkosti nebo deprese. "Děti a zvláště puberťáci dovedou být velmi zlí a nešťastné, nebo dokonce ztrapňující fotografie a informace jsou poměrně často důvodem k posměchu i vážné šikaně," komentuje situaci Ptáček pro Aktuálně.cz s tím, že je znepokojen, jak si ani vysokoškolsky vzdělaní rodiče v oboru psychologie na podobné chování nedávají pozor.
Soudy o smazání fotek
Nový fenomén ztráty dětského soukromí v kyberprostoru však již před časem opustil prostředí blogerských debat a začaly se jím zabývat soudy. V roce 2016 zažalovala tehdy osmnáctiletá dívka z Rakouska své rodiče za to, že odmítli odstranit více než 500 jejích fotografií na Facebooku.
Podle výpovědi dívky citované rakouským časopisem Die ganze Woche rodiče zveřejňovali její snímky téměř každý den, a to i zpětně. Ukázali dokonce i fotku, jak jako miminko leží nahá v postýlce. Nikdy se na její svolení nezeptali, a to přesto, že s publikováním začali, až když bylo dívce už jedenáct let a měla na věc vlastní názor.
Jiný soud, tentokrát v Římě, pak v roce 2018 vyhověl synovi, který žaloval svou matku za to, že zveřejňovala na Instagramu nebo Facebooku jeho fotografie bez jeho svolení. Matka šestnáctiletého syna bude muset při dalším porušení synova soukromí zaplatit pokutu 10 000 eur (přibližně 257 tisíc korun).
Právní situace je pro tyto případy už od loňska jasná, v Evropské unii totiž zveřejňování fotek a údajů řeší známé nařízení GDPR.
Pozor na hesla
Rizikem zveřejňování informací z dětství na sociálních sítích je však také nebezpečí jejich hackerského zneužití. Řada e-mailových, ale například i internetbankingových účtů má totiž právě na otázce z dětství typu "jméno vašeho psa" nebo "kde jste chodili do školy" založenou záložní otázku pro případ obnovení přístupového hesla.
Klíčová slova z dětství konkrétního člověka zveřejněná na sítích tak mohou hackerům ulehčit jejich práci. "Pokud bych věděl, že pyšní rodiče můj profil takto otevřeli, pak bych si asi cíleně volil zcela nezávislá slova. Pro lepší zapamatování to asi stále bude něco osobního, ovšem v tomto případě už opravdu z té soukromé části mého života," poradil čtenářům Aktuálně.cz Tomáš Rosa, odborník na kyberbezpečnost v Raiffeisenbank.
