Praha – Česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě, potvrdila aktuální čísla statistiků. Na evropského premianta se ale přesto dívá s velkým odstupem.
Zatímco český hrubý domácí produkt rostl v letošním druhém čtvrtletí o 2,5 procenta oproti stejnému období loňského roku, rumunský vyletěl o šest procent.
Rumunský statistický úřad – stejně jako ten český – zatím zveřejnil jen první odhad růstu bez dalších detailů, analytici se ale shodují, že tamní růst táhnou – stejně jako ten český – útraty domácností.
"Růst musí být tažen spotřebou domácností, protože výkon průmyslu zůstává slabý," říká například Nicolae Covrig, analytik rumunské Raiffeisen Bank.
Vyšší spotřebu domácností podpořilo snížení základní sazby daně z přidané hodnoty, kterou rumunská vláda od roku 2016 snížila o čtyři procentní body na 20 procent. Rumunsko také zvyšovalo platy státních zaměstnanců.
Maloobchodní tržby v Rumunsku rostly v letošním prvním pololetí meziročně o výrazných 17 procent. Pro srovnání: Češi za stejné období utratili meziročně "jen" o šest procent více.
"Rumunskou ekonomiku sice musely během finanční krize a v následujících letech křísit záchranné programy Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, podařilo se ji však stabilizovat a od roku 2013 vykazuje silný růst," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Chtějí euro už v roce 2019
Připomíná také, že země v roce 2014 omezila sociální odvody, což snížilo pracovní náklady. "To vytváří kýžené tlaky na pokles míry nezaměstnanosti, které se již déle nachází pod úrovní průměru zemí Evropské unie. Rumunsku samozřejmě svědčí také relativně nízká celková základna jeho ekonomiky, která umožňuje citelnější růst," dodává Kovanda.
I přestože se rumunské ekonomice daří, Rumuni nejsou, tak jako Češi, upnutí na vlastní měnu a většina z nich – podle průzkumu Evropské centrální banky – si přeje přechod z rumunského leu na euro. Rumunsko je také jediným státem mimo eurozónu, který má stanovený termín pro přijetí společné evropské měny – na polovinu roku 2019.
Termín se ale zřejmě bude posouvat, protože Rumunsko nesplňuje všechna kritéria pro přijetí eura.
Česko roste nadprůměrně
Zpátky ale k číslům o ekonomickém růstu. Česká ekonomika sice oproti loňskému roku, kdy rostla o více jak čtyři procenta, zvolnila, přesto ale patří k evropskému nadprůměru.
"I v letošním druhém kvartálu si zachovala slušná tempa růstu, kterými se zařadila po bok Polska a Slovenska, mezi nejrychleji rostoucí země EU v mezikvartálním srovnání a do první třetiny žebříčku v meziročním vyjádření," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Žebříček evropských zemí podle růstu HDP v letošním 2. čtvrtletí:
| Země | Meziroční růst | Růst mezi čtvrtletími |
| 1. Rumunsko | 5,9 % | 1,5 % |
| 2. Slovensko | 3,7 % | 0,9 % |
| 3. Španělsko | 3,2 % | 0,7 % |
| 4. Švédsko | 3,1 % | 0,3 % |
| 5. Polsko | 3 % | 0,9 % |
| 6. Bulharsko | 3 % | 0,7 % |
| 7. Kypr | 2,7 % | 0,7 % |
| 8. Česko | 2,5 % | 0,9 % |
| 9. Velká Británie | 2,2 % | 0,6 % |
| 10. Litva | 2 % | 0,1 % |
| 11. Nizozemsko | 1,8 % | 0,6 % |
| 12. Maďarsko | 1,7 % | 1,1 % |
| 13. Německo | 1,7 % | 0,4 % |
| 14. Belgie | 1,4 % | 0,5 % |
| 15. Francie | 1,4 % | 0 % |
| 16. Finsko | 1,3 % | 0,3 % |
| 17. Rakousko | 1,3 % | 0 % |
| 18. Portugalsko | 0,8 % | 0,2 % |
| 19. Lotyšsko | 0,7 % | 0,4 % |
| 20. Itálie | 0,7 % | 0 % |
| 21. Estonsko | 0,5 % | 0,3 % |
| 22. Řecko | -0,7 % | 0,3 % |
Zdroj: Eurostat, u Česka ČSÚ. Údaje za Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Lucembursko, Maltu a Slovinsko zatím nejsou známé.
