Praha – Český model elektronické evidence tržeb (EET) nebude tak přísný jako jeho chorvatský vzor. Týká se to například pokut nebo vstupních požadavků a nákladů. Zaznělo to na úterní konferenci v pražském Kongresovém centru, kterou pořádá ministerstvo financí za účasti chorvatského ministra financí. Chorvatsko zavedlo systém EET před dvěma lety a české ministerstvo financí ho propaguje jako dobrý příklad řešení.
Česká vláda schválila na začátku června zákon o povinné evidenci tržeb, který má v první fázi dopadnout na restaurace a hoteliéry. Poslanecká sněmovna jej začne projednávat na schůzi, která dnes začíná.
"Vláda schválila systém evidence ve zjednodušeném režimu, pokud není obchodník online, posílají se záznamy později. Neplánujeme zavádět kombinaci online systému a papírových paragonů, jako ho mají Chorvaté," uvedla na konferenci Simona Hornochová, náměstkyně ministra financí Andreje Babiše.
"Nebudeme také zavádět poplatek za digitální certifikát a budeme mít nižší sankce, než mají v Chorvatsku. Za prohřešky plynoucí ze zákona hrozí maximálně 500 tisíc pokuty, v Chorvatsku je to 1,8 milionu korun," řekla Hornochová.
Restauracím vadí výjimky
Na konferenci se sešla řada obchodníků a provozovatelů restaurací, kterých se zákon dotkne v případě schválení v první řadě. Řada z nich nesouhlasí především s tím, že stát zatlačí nejprve na ně a z povinné evidence vyjme další podnikatelské subjekty.
"Nelíbí se mi taková diferenciace, ačkoliv tržby samozřejmě evidujeme," uvedl třeba přítomný Zdeněk Pohlreich, spolumajitel restaurací Café Imperial či Divinis. Ze stejného důvodu nesouhlasí se schválenou podobou EET ani Jan Mužátko, podnikatel a majitel 12 restaurací Coloseum. "Systém by měl platit bud pro všechny, nebo vůbec, ne takové výjimky z výjimek," řekl.
Zavírat podniky? Tak rychle jako v Chorvatsku ne
Chorvatský ministr financí Boris Lalovac se pochlubil, že v Chorvatsku díky novince věděli vše o podnikatelích. Pokud tedy někdo měl velké pohyby peněz na svém bankovním účtu a zároveň nevykazoval žádné účtenky, přistoupila finanční správa k uzavření podniku. "Dokonce uzavřela jednu elitou oblíbenou luxusní restauraci den před tím, než tam na večírek dorazil premiér a guvernér národní banky," pochlubil se Lalovac.
Babišova náměstkyně Simona Hornochová pak musela vysvětlovat, že české řešení není tak přísné jako v Chorvatsku. "Uzavření podniku je pro nás krajní řešení, pokud selžou všechny ostatní výzvy. Určitě nejprve takový podnik vícekrát navštíví kontrola s dotazem, proč majitel nevede elektronickou evidenci tržeb," řekla Hornochová.
Lalovac reagoval i na strach podnikatelů z revoluční novinky. "I u nás existovaly obavy, že po zavedení EET dojde k rušení pracovních míst, jak to technicky zvládneme nebo jak to bude fungovat na tržištích za špatného počasí,“ řekl. "Cílem nebylo vybrat víc peněz na daních, ale narovnat podnikatelské prostředí. Zároveň jsme snížili DPH v pohostinství z 25 na 13 procent," dodal Lalovac. Také české ministerstvo financí počítá s kompenzacemi pro podnikatele. Například DPH pro stravovací služby má klesnout z 21 na 15 procent.
Chorvatští zástupci připomněli, že u nich protestovalo proti zavedení systému hned několik skupin. "Měli jsme protestující před tržnicemi, různí servisní zaměstnanci se bránili povinné evidenci. Advokáti měli strach, že jim tím narušíme princip tajemství," uvedla Marija Vuraič Kudeljan, šéfka finanční správy Chorvatska.
Dnes platí povinná evidence prakticky pro všechny chorvatské podnikatele, kromě třeba drobných trhovců, kteří prodávají jen to, co sami vypěstují. České ministerstvo financí si od novinky slibuje, že do státní pokladny přinese navíc dvanáct miliard korun ročně.
