Praha - Euro se propadlo na téměř devítileté minimum vůči americkému dolaru, dostalo se tak pod psychologicky důležitou hranici 1,2 USD. Jednotnou evropskou měnu tlačí dolů vyhlídky na další uvolňování měnové politiky v eurozóně a politická nejistota v Řecku.
Euro sestoupilo až na 1,1864 USD, tedy na nejnižší úroveň od března 2006. Pod hranici 1,2 USD se dostalo poprvé od léta 2010, napsala agentura DPA. Kolem poledne se kurz pohybuje kolem úrovně 1,1919 EUR/USD, a euro tak odepisuje 0,69 procenta.
V loňském roce euro vůči dolaru oslabilo o téměř 12 procent. Před rokem byl kurz na úrovni kolem 1,36 EUR/USD. Dolar těží z očekávání, že americká centrální banka (Fed) v příštím roce zahájí zvyšování úrokových sazeb. Od Evropské centrální banky (ECB) se naopak očekává další uvolňování měnové politiky, což tlačí euro dolů.
Šéf ECB Mario Draghi minulý týden německému ekonomickému listu Handelsblatt řekl, že riziko, že ECB nesplní svůj úkol zajistit měnovou stabilitu, je nyní větší než před šesti měsíci. Podle analytiků tak signalizoval, že ECB je kvůli obavám z deflace připravena k radikálnějšímu uvolňování měnové politiky.
Statistický úřad Eurostat ve středu zveřejní rychlý odhad prosincového vývoje inflace v eurozóně. Ekonomové odhadují, že spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci meziročně klesly o 0,1 procenta po listopadovém nárůstu o 0,3 procenta. Pokud by Eurostat potvrdil očekávanou mírnou deflaci, byl by to zřejmě důvod pro další pokles eura.
Vystoupí Řecko z eurozóny?
K poklesu eura přispívá rovněž nejistota před předčasnými parlamentními volbami v Řecku. Favoritem voleb je opoziční Koalice radikální levice (Syriza), která se staví proti úsporným opatřením vlády spojeným s mezinárodním záchranným programem. K volbám půjdou Řekové předčasně, protože tamní parlament nezvolil ve třech volbách nového prezidenta. Takový postup určuje řecká ústava.
Německý časopis Der Spiegel o víkendu s odvoláním na zdroje z vlády uvedl, že Německo již nehodlá za každou cenu bránit odchodu Řecka z eurozóny. Podle ministra hospodářství Sigmara Gabriela nicméně německá vláda chce, aby Řecko v eurozóně zůstalo. "Nebyly a nejsou žádné protichůdné plány," řekl německému listu HAZ.
Podle Gabriela ale musí budoucí řecká vláda, ať už bude jakákoli, dodržet dohody a pokračovat v úsporném režimu. Eurozóna je podle něj nyní v mnohem lepší situaci než před několika lety. "Ostatně proto také nejsme vydíratelní," vzkázal do Řecka německý ministr hospodářství.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.
Syriza v prosinci slíbila, že když vyhraje předčasné parlamentní volby, zruší úsporná opatření nastolená současnou vládou. Zároveň se ale zavázala dál jednat o oddlužení země s mezinárodními věřiteli, žádné jednostranné kroky nechce v tomto ohledu přijímat. Vůdce strany Alexis Tsipras zároveň zdůraznil, že bude dál usilovat o to, aby si Řecko ponechalo jednotnou evropskou měnu euro.
Řecko jako izolovaný problém
Jiný pohled na řeckou krizi nabízí německá výzkumná společnost Sentix, která pravidelně sestavuje index důvěry investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny. "Investoři čím dál více považují Řecko za izolovaný problém, který stěží ovlivní zbytek eurozóny," upozornila společnost poté, co její index důvěry v lednu stoupl na plus 0,9 bodu z prosincových minus 2,5 bodu.
Index v lednu výrazně překonal očekávání analytiků, kteří podle průzkumu agentury Reuters předpokládali mírnější nárůst na minus jeden bod.
Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v lednu zvýšila třetí měsíc v řadě. Hodnocení dlouhodobějších hospodářských vyhlídek se navíc dostalo na nejlepší úroveň za půl roku.
