Praha – Bez vstupu do eurozóny není prosperita Česka možná. „Izolace by znamenala hospodářský úpadek a sociální stagnaci,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešní konferenci k přínosům a rizikům přijetí eura v Česku.
Zároveň ale zopakoval, že současná vládní koalice během svého volebního období nestanoví termín vstupu do eurozóny. Důvodem je podle něj stále ještě vysoký deficit veřejných rozpočtů, relativně vysoká míra nezaměstnanosti v některých regionech a rozdíly v příjmech mezi Českem a okolními zeměmi platícími eurem, zejména Německem a Rakouskem.
Česko tak podle něj potřebuje ještě určitý čas na to, aby „dohnalo“ Evropu. Vláda chce tedy ještě dál pracovat na zlepšení ekonomických podmínek. „Tak, aby to v budoucnu nevylučovalo připojení České republiky ke společné měně,“ dodává Sobotka.
Společná měna je v českém zájmu
Pokud se Česko chce podílet na osudu eurozóny i Evropy, tak je přijetí společné měny klíčové, zdůrazňuje premiér. Je to podle něj v českém zájmu – nejen proto, že jsme se zavázali euro přijmout, ale hlavně proto, že tuzemská ekonomika je na eurozónu úzce navázaná.
Sobotka připomíná, že země platící eurem obklopují Česko ze západu, jihu i východu a jsou jeho největším hospodářským partnerem. „Do eurozóny směřují dvě třetiny českého exportu a pochází z ní 80 procent zahraničních investic,“ říká.
Mezi Českem a eurozónou probíhá každý rok směna v hodnotě čtyř bilionů korun. Náklady, které vlády či firmy vynaloží na výměnu korun za eura, by přitom bylo možné použít na investice – například do infrastruktury nebo zvyšování životní úrovně občanů.
Česko podle Sobotky musí mít vliv a zároveň odpovědnost za to, jakým směrem se debata o eurozóně bude vyvíjet.
Výhody převažují náklady
Účastníci konference zdůraznili, že přechod na euro samozřejmě neznamená jen výhody a přínosy. Sobotka i „jeho“ státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza připomínají hlavně záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus (EMS), do něhož by se Česko muselo zapojit. „Náš kapitálový vklad by činil zhruba 34 miliard korun. Což je samozřejmě velká suma, o které budou všichni mluvit, ale není to nevratná platba,“ tvrdí Prouza.
Předseda vlády připomíná, že záchranný program měl v posledních letech obrovský přínos – nejen pro země, které se ocitly v krizi, ale pro celou Evropu, včetně Česka. „Bez něj by směřovala k hospodářskému kolapsu,“ říká. Ne všechny zachraňované země se přitom podle něj dostaly do problémů kvůli tomu, že by byly rozpočtově nezodpovědné. „Například Španělsko a Irsko byly před krizí ukázněné,“ je přesvědčen Sobotka.
Náklady na finanční injekce jsou proto podle něj nesrovnatelné s tím, že na starém kontinentu zůstala stabilita. „Zodpovědný hospodář má rozhodovat na základě dlouhodobé bilance výhod a nevýhod,“ dodává.
