Myslíte si, že ekonomický růst ČR nyní je z velké části způsoben právě tou měnovou intervencí, která začala před 2 lety nebo je to důsledek tvrdých opatření předchozí Nečasovy vlády?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Ekonomický růst v ČR je souhrou několika faktorů, mezi které patří oživení evropské ekonomiky od konce roku 2013, expanzivní fiskální politika vlády, pokles cen ropy a v letošním roce peníze z evropských fondů. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky i oslabení koruny k růstu HDP nepochybně přispělo, ale ekonomika by velmi pravděpodobně rostla i bez intervence ČNB.

Dobrý den,
já se možná zeptám z jinho soudku. Není slabozraké držet tolik EURo místo vlastní měny? Obzvlášť když rostou dostatečně rostou ceny zboží i potravin.
Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný den
Adam Novák

Dobrý den, děkuji za dotaz

Každá země by měla držet určité množství rezerv v zahraniční měně. Problematické je najít ideální výši. Často se pracuje s poměry, kde se porovnává výše devizových rezerv k HDP, k zahraničnímu dluhu či k dovozu. Tím, že se ČNB zavázala držet korunu nad hladinou 27 CZK/EUR, tak jí nezbývá nic jiného než intervenovat a zvyšovat zásobu eur. Problémem podle mě není ani tak současná výše devizových rezerv, jako jejich rychlý růst v posledních měsících. Zmírnění intervenčního režimu by za současných podmínek bylo pravděpodobně optimální variantou.

Nejsem ekonomicky vzdělán. Přesto mi "selský rozum" jasně říká, že jakýkoliv zásah CB do kurzu Koruny je špatný a vůbec nic neřeší objektivně. Souhlasíte ??

Dobrý den, děkuji za dotaz

S intervencí ČNB v podstatě narážíme na hlubší problém, a to zda je správné a efektivní, aby se stát vměšoval do fungování trhů. Vzhledem k existenci tržních selhání, tj. existenci monopolů, negativních externalit (např. znečištění) či nerovnému přístupu k informacím, lze určitý zásah státu do fungování trhu považovat za prospěšný. Otázkou tak spíše je, jak moc by měl stát zasahovat.

Když se vrátím zpět k ČNB, tak ta reagovala podobně, jako před ní mnohem důležitější a známější centrální banky. Osobně vnímám občasné zásahy centrální banky jako nezbytné (např. zásah Švýcarské centrální banky v roce 2011). Zásah ČNB v roce 2013 vnímám spíše jako oprávněný, na druhou stranu udržování intervenčního režimu v současné době již nevidím jako opodstatněné.

Dobrý den,
dá se v současnosti vůbec odhadnout, jaký by byl reálný kurz k euru, jestliže by ČNB neprováděla intervence?
Děkuji

Dobrý den, děkuji za dotaz

Když v listopadu 2013 ČNB intervenovala, nacházel se kurz koruny k euru kolem hladiny 25,60 CZK/EUR. Vzhledem k pozitivní bilanci zahraničního obchodu a přebytku na běžném účtu platební bilance by se nyní koruna pravděpodobně nacházela pod hladinou 25 CZK/EUR. Ale to je samozřejmě jen odhad.

Exportér může zlevnit výrobek, aby lépe exportoval. ČNB nemusí zdražovat pomeranče a citrony důchodcům, aby se exportérům zvýšl zisk. Výší mzdu stejně zaměstnanci nedostanou. Rozdíl si ponechá pro sebe.Důvod byl pomoc PPF.

Dobrý den, děkuji za dotaz

O intervenci ČNB hovořila již na sklonku roku 2012. Souvislost s p. Kelnnerem lze snad považovat jen za čistě náhodnou.

Myslíte si, že v případě rostoucí spotřeby domácností, kterou argumentují někteří ekonomové a také ČNB - viz "Robustní spotřeba domácností, která roste přes tři procenta meziročně, se také výrazně podílí na růstu ekonomiky a to se nezmění ani v příštím roce," říká Dana Hájková, makroekonomický analytik České spořitelny) jde skutečně o množstevní nárůst nákupu produktů (měřeno v kusech nebo kilogramech) nebo domácnosti nakupují stále stejné množství zdraženého (v důsledku intervence) zboží ?

Dobrý den, děkuji za dotaz

České domácnosti skutečně nakupují více, tj. v kusech či v kilogramech. Na jedné straně v letech 2012 a 2013 panovala v ČR velká nedůvěra spotřebitelů směrem k budoucnosti a vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a obavám ze ztráty zaměstnání řada domácností více spořila, což byla logická a správná reakce. To se v letech 2014 a 2015 změnilo a to z velké část díky růstu zaměstnanosti a nižším obavám ze ztráty zaměstnání. Růst mezd je zatím sice pomalý, ale i zde je vidět určité zlepšení, což podporuje vyšší spotřebu.

ČNB,aby udržela kurz nakupuje Eura/asi z rezerv/.Až přestane intervenovat,kurz se zpevní a rezervy ČB podstatně klesnou.Kdo a jak nese následky vzniklé ztráty?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Nikdo, jedná se čistě o účetní ztrátu. Jinak ztrátu ze slabé koruny nesou občané ČR, kteří jezdí do zahraničí a kupují dovážené zboží. Oproti tomu je tato ztráta vykoupena větší konkurenceschopností ČR a růstem zaměstnanosti.

Myslíte, že je nějaký vztah mezi prvním oslabením koruny a nákupem O2 za Kč, kde díkz tomu nový (nejmenovaný) majitel ušetřil hodně velké milióny?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Vzhledem k tomu, že část bankovní rady ČNB chtěla intervenovat již v červenci 2013, tak se domnívám, že se jedná čistě o shodu náhod.

Dobrý den,

chci se vrátit k tomu, co se dělo před dvěma roky. Byly signály, že by mohlo k intervenci dojít? Je možné, zde spekuluji, že na tom někteří - blízcí zdrojům v ČNB - vydělali? Nebo to je tak, že pan Singer zčistajasna na poradě řekl: Intervenujeme, zvedli ruce další a bylo to.?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Signály byly již od konce roku 2012 a zhruba čtyři měsíce před listopadem 2013 se pravděpodobnost intervence výrazně zvýšila. Nepřišla ta jako blesk z čistého nebe, jak se o tom často informuje, ale po dlouhých debatách v rámci bankovní rady ČNB. M. Singer je pouze jedním ze sedmi členů. To, že na intervenci někdo vydělal, samozřejmě zcela vyloučit nelze. Na druhé straně bylo i mnoho těch, kteří prodělali.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, kdo zaplatí ztrátu při návratu na kurz 25 Kč za euro, která již dnes představuje 26 miliard Kč.
Děkuji.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Ztráta ČNB je pouze účetní. Zatím. Jinak ztrátu ze slabé koruny nesou již dva roky občané ČR, kteří jezdí do zahraničí a kupují dovážené zboží. Oproti tomu je tato ztráta vykoupena větší konkurenceschopností ČR a růstem zaměstnanosti.

ČNB díky intervencím nyní drží obrovské devizové rezervy. Mohly byste prosím pro ekonomicky méně zdatné občany vysvětlit, jakým způsobem se tyto rezervy projevují na celkovém bohatství občanů, jak to souvisí s domnělým "okradením" a jakým způsobem bude toto bohatství "vráceno zpět" poté, co bude intervenční režim ukončen? Děkuji.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Slabou korunou ČR „krade“ zahraniční poptávku na úkor jiných zemí, např. těch středoevropských. Samotné devizové rezervy jsou jen druhou stranou mince slabé koruny. Bohatství, o kterém píšete, je tak vyjádřeno vyšší konkurenceschopností ČR a pracovními místy. Otázkou je, zda toto vytvořené bohatství (růst HDP, růst zisků exportních firem) je spravedlivě rozděleno.

Pokládáte devalvaci úspor občanů (zejména spoření na důchod) a zároveň neustále klesající úrokové sazby skutečně za pozitivní přínos?
Proč si ČNB neponechala dostatečný prostor v regulaci úrokových sazeb? Při současném stavu (de facto nulový úrok) je v podstatě ve vlastní pasti a zůstává jí jenom pochybně zdůvodnitelná devalvace národní měny.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Téměř nulové sazby ČNB jsou odrazem vývoje v zahraničí. ČR, respektive ČNB do velké míry jen přebírá to, co se děje za našimi hranicemi. Velmi nízké sazby mají od USA, přes Evropu až po Japonsko, taková je realita. Pokud chcete mít o něco vyšší úrokové sazby, tak v Polsku či Maďarsku.

Co se týče prostoru ohledně sazeb, tak se jedná o totéž. Prostor si nenechaly ani další centrální banky a ČNB musela na vývoj v zahraničí reagovat. ČNB neměla moc na výběr. Vyšší sazby by totiž v letech 2009 – 2013 podporovaly silnější kurz koruny a díky tomu by konkurenceschopnost ČR byla menší a výsledně pokles HDP hlubší. Jinak souhlasím. Ani já nulové sazby nepovažuji za optimální, ale taková je bohužel realita.

Můžete prosím objasnit metodiku, kterou byl stanoven ideální inflační cíl 2%?
Z čeho vyplývají ty dvě procenta, o které je třeba neustále zdražovat?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Inflační cíl ve výši 2 % je v platnosti tuším od r. 2009. Před rokem 2009 byl inflační cíl vyšší, ve výši 3 % a na začátku století byl ještě vyšší. Zjednodušeně, inflační cíl na 2 % byl zvolen ze dvou důvodů: (1) vychází se z předpokladu, že dvouprocentní inflace je ideální pro hospodářský růst ČR v delším období. Před r. 2009 byl vyšší inflační cíl zvolen kvůli tomu, že ČR ekonomicky i cenově doháněla eurozónu. (2) Inspirace v zahraniční – všechny důležité centrální banky cílují inflaci na 2 % či v blízkosti 2 %.
Hodně informací je na stránkách ČNB

Dobrý den,

Je možné že po ukončení intervencí dojde ke skokovému posílení, jako například švýcarský frank ? Jak dlouho může ekonomika bez problémů absorbovat množství tištěných peněz ? Kdy dojde k přehřátí ekonomiky a dojde ke korekci (další krizi) ? Jestli jsem dobře zaznamenal tak jsou dnešní akciové trhy v USA výše než před krizí a už tehdá se o nich mluvilo jako o přehřátých, dnes přehřáté nejsou ? není na obzoru v podstatě další krize, vyvolaná přebytkem peněz, kdy dojde k hyperinflaci, přesněji řečeno ke ztrátě hodnoty peněz fyzických peněz? Není jednodušší než nakoupit virtuální eura za virtuální peníze poslat každému občanovy čr 16 000 Kč nebo kolik to vyjde ? občan to utratí za zboží a výsledek je stejný, jen s tím, že se podpoří průmysl a spotřeba.

Děkuji moc za odpovědi,
přeji hezký den, nashledanou.

Dobrý den, děkuji za dotaz

ČNB se zavázala, že korunu po ukončení intervenčního režimu nenechá posílit jako frank. Nezbývá jí než věřit. Teoreticky do té doby než výrazně neporostou ceny. K přehřátí ekonomiky jen tak nedojde, ČR se stále nachází pod potenciálním růstem, tj. to, na co má. Pokud se ČR ekonomika začne přehřívat, měli bychom to vidět v inflaci. Akciové trhy v USA jsou výrazně nad hodnotami z r. 2008. Růst akcií je z velké část důsledkem „tisku peněz“ a přebytečné likvidity (peněz). To, zda jsou, nebo nejsou přehřáté, nelze jednoduše posoudit, různé metody vykazují různé výsledky. Svět v současnosti nejvíce trápí nedostatečná poptávka, tj. neprodává se tolik, kolik by bylo potřeba. Hyperinflace bych se neobával, spíše deflace.

Virtuální eura aneb rozhazování peněz z vrtulníku. I to je možné a existují na to teoretické studie. Zatím však neznám centrální banku, která by toto provedla. Jedná se o morální hazard a centrální banky se do toho zatím nepustí. Do budoucna to však vyloučit nelze.

V předchozím článku na aktuálně.cz se objevilo následující:

Členové bankovní rady ČNB několikrát zdůraznili, že hlavním cílem oslabení koruny byla „stabilita cen“. To znamená inflace okolo dvou procent. Česku by prý totiž jinak hrozila deflace neboli pokles cen.
Deflace by podle centrálních bankéřů mohla vést k menšímu utrácení - pokud by lidé čekali, že bude ještě levněji, tak by nákupy odkládali, takže by došlo k omezení výroby, osekávání mezd, propouštění a opět k nižší spotřebě.

Není to čistá spekulace "co by, kdyby?". Já si třeba osobně odmítám kupovat 2 roky starý model notebooku za stejnou cenu jako když to byla novinka na trhu. Jaký je Váš odborný názor na ovlivnění cen konkrétně elektroniky intervencí, protože já v tom žádné plusy nevidím.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Důležitější než číslo je, co za tímto číslem stojí. Je pokles cen kvůli technologickému pokroku? Potom je to správná deflace. Je to kvůli poklesu ropy? Pro ČR dobrá deflace. Je to kvůli slabé poptávce domácností, která se odráží v růstu nezaměstnanosti? To je špatný typ deflace. Z mého pohledu je v současnosti riziko deflace přeceňované. V Polsku ceny klesají již přes rok a půl a žádné drama se v Polsku neodehrává.

Vámi zmíněná elektronika je specifický příklad zboží, kde technologie předbíhá cenu. Index spotřebitelských cen se netýká jen elektroniky, ale je to komplexní ukazatel cen zboží, kde každé zboží má určitou váhu. Co se týče elektroniky, tak dopad intervence na cenu byl díky technologiím a vysoké konkurenci mezi výrobci a prodejci minimální.

Jak dlouho odhadujete že bude ČNB držet kurz koruny takto nízko? Mám investice v EUR a v USD, zajímá mě kdy bych měl z těchto pozic jít zpět do koruny. Děkuji.

Dobrý den, děkuji za dotaz

1. čtvrtletí 2017. V tomto období ČNB předpokládá, že inflace bude 2 %, ale co je důležitější, v únoru 2017 dojde k personální obměně v bankovní radě ČNB. Prezident Zeman uvedl, že chce do bank. rady jmenovat takové ekonomy, kteří budou proti zachování intervenčního režimu.

Dobrý den, nemůžeme po ukončení intervencí od ČNB čekat prudkou změnu kurzu, někam k hodnotě okolo 23 Kč za Euro, tím spíše deflaci proti které se ČNB snaží zasahovat?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Koruna po ukončení režimu bude velmi pravděpodobně posilovat, avšak ČNB deklaruje, že bude případné prudké posilování vyhlazovat. Problémem je, že až dojde k ukončení režimu, tak v čele ČNB budou více jak z poloviny lidé, kteří intervenci neodhlasovali a mohou mít různé názory a dělat různá rozhodnutí. Rychlé posílení koruny by však byla ekonomická sebevražda, takže předpokládám, že ke skokovému posílení koruny např. o 10 % nedojde.

V současnosti se hovoří o tom kolik ČNB vydává na ZÁCHRANU KORUNY = znehodnocení.
Nejedná se v podstatě o legalizované penězokazectví ?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Již jsem se podobným otázkám věnoval v předchozích odpovědích. Za legalizované penězokazectví bych kroky ČNB neoznačil, ale je pravda, že ČNB záměrně znehodnocuje korunu ve vztahu zahraničním měnám.
Výsledně tak ČR "krade" zahraniční poptávku sobě na úkor jiných zemí.

Hezký den.

Až se budou nyní nakupovaná eura zase prodávat za nižší cenu,bude to prodělek pro koho konkrétně?
Nebo to vlastně bude všechno výdělek,protože byly nakoupeny za koruny,které byly z tohoto důvodu natištěny a jinak by vlastně neexistovaly?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Ti, kdo budou mít nakoupena eura např. za 27 CZK/EUR, tak po posílení koruny utrpí ztrátu, protože zpět dostanou např. jen 25 korun. Prodělat tak mohou jak občané, tak podniky. A samozřejmě účetně prodělá i ČNB, protože jí vlastněná eurová aktiva ji po přecenění do korun přinesou ztrát (za předpokladu, že koruna posílí).

Jaká je reálná hodnota koruny oproti euru a USD?
Proč miliardy, které ČNB takto nesmyslně utrácí nejdou raději do ekonomiky naší země, abychom se zbavili dováženého nekvalitního zboží a potravin.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Reálnou hodnotu určuje trh, který však může být značně pokřivený nebo díky zásahům shora (např. ČNB) může být hodně či úplně okleštěn. Když vyjdu z parity kupní síly, tak 25 CZK/EUR, respektive 22 CZK/USD. To jsou však jen hypotetické hodnoty.

Pokud by ČNB neintervenovala, koruna by byla silnější a tok zboží do ČR (import) ještě větší. Naopak slabší koruna by měla suplovat část dovozu domácím zbožím.

Dobrý den,

dokázal byste odhadnout, jaké budou po skončení intervencí ztráty vzniklé ČNB v důsledku rozpouštění EURových rezerv, které intervencemi ČNB nashromáždila?

S pozdravem
Petr

Dobrý den, děkuji za dotaz

V případě, že koruna bude posilovat, tak eurové rezervy rozpuštěny nebudou a zůstanou v rozvaze ČNB.

Dobrý den.
Nad počínáním ČNB jen kroutím hlavou a zuřím.
Proč to ČNB resp. Singer - dělá?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Předpokládám, že si myslí, že je intervence je pro ČR užitečná.

Dobry den,

Jaky myslite, ze ma intervence vliv na prijeti Eura?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Intervence vliv na přijetí eura nemá. Kromě J. Rusnoka v bankovní radě převažují odpůrci eura. Na druhé straně pro příznivce zavedení eura (např. M. Zeman) je současný kurz koruny k euru příliš slabý.

Dobrý den, věříte slovům guvernéra ČNB, že po opuštění intervenčního režimu už euro nijak nezlevní - protože, jak říká, slabá koruna prosákne do cen a mezd?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Ne. Vzhledem k vývoji zahraničního obchodu (přebytek obchodní bilance), platební bilance (fiannční toky mezi ČR a zahraničním) či chování finančních institucí předpokládám že koruna bude po ukončení režimu posilovat. Tlak na aktuální posílení koruny je jasně patrný z růstu devizových rezerv (ČNB musí intervenovat proto koruně).

Jak vidíte korunu v dnešní imigrační vlně?Veškerá opatření přeci stojí dost peněz.I podílové fondy teď přeci nebudou tak výnosné.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Migrační vlna ČR zatím míjí, ale i tak je evidentní růst nákladů na opatření a to nejen v rámci Ministertva vnitra. Vyšší příliv migrantů do ČR by se nepochybně promítl do růstu výdajů ve státním rozpočtu.

V mezidobí EB tiskla EURa ve velkém, na což třeba Švýcaři zareagovali odpojením kurzu svého CHF od EUR a následovalo prudké posílení CHF. Logicky - pokud by CZK nebyla na EUR vázaná intervencemi - by kurz CZK na kvantitativní uvolňování EUR musel reagovat podobným trendem. Přirozená úroveň CZK vůči EUR by dnes měla být někde kolem 22,50 CZK/EUR. Jak tedy ČNB hodlá z tohoto maléru vybruslit? Jak zaručí, že nedojde ke skokovému posílení CZK a jaké budou náklady opuštění intervenčního režimu? Navíc oslabení koruny přišlo zcela paradoxně v době, kdy začínala v ekonomice konjunktura. Vidím jako dost pravděpodobné, že protahování intervencí povede jen k tomu, že během konjunktury budeme mít slabou korunu a až ekonomika bude opět klesat, kurz bude uvolněn a posílení CZK zasadí ekonomice další ránu ve zcela nevhodný čas. Neřídí se ČNB náhodou názorem "čím hůř tím líp"?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Aby po ukončení intervenčního režimu nedošlo ke skokovému posílení koruny, bude muset ČNB velmi pravděpodbně dále intervenovat na oslabení koruny (tyto intervence již nebudou v rámci současného intervenčního režimu).
Pokud by ČNB ukončila intervenci a nechala korunu výrazněji posílit a zároveň by v té době panovala v Evropě hspoářská recese, tak by to nepochybně recesi v ČR ještě prohloubilo.
Vycházejme však z předppokladu, že pokud by v Evropě panovala recese, tak by ČNB velmi pravděpobně ukončení režimu odkládala.

Dobry den,
co dela CNB s Eury, ktere v ramci intervence nakoupi a co bude s nimi delat az intervenovat prestane. Smi je pujcovat komercnim bankam? Kdyby CEZ mely vlastni banku, mohly by za ty penize rozsirit Temelin?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Za eura nakupuje především státní dluhopisy denominované v eurech, čímž získává úrokový výnos. Až těmto dluhopisům skončí platnost, tak za utžená eura ČNB nakoupí další eurové dluhopisy.
V rámci repo operací ano.
Čistě hypoteticky, kdyby měl ČEZ vlastní banku, tak by si mohl pskytnout úvěr na rozšíření Temelínu. To by samozřejmě nebylo, tak snadné, protože investice na dostvbu Temelína je obrovská a pro komerční banky platí různá omezení, třeba úvěrová angažovanost.
Jinak komerční banky nemou "tisknout" koruny podbně jako ČNB, ale tvorba peněz je tvořena přijímaním vkladů a poskytovaním úvěrů.

Dobrý den!
Pane Nováku, jak hodnotíte samotné načasování tehdejšího aktu vedení ČNB, kdy se pan Kellner chystal uskutečnit svůj obchod století. Kam myslíte, že se podělo oněch 3,5 mld. Kč, které mu tímto krokem súpadly do klína? Jak je možné, že nikdo - president, předseda vlády, ministr financí se nad tímto krokem v této souvislosti nepozastavili? Není Vám to divné?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Tuto otázku dostávám často a odpověď neznám. Členové bankovní rady hlasovali před listopadem 2013 dvakrát neúspěšně o intervenci a možnost intervence navíc rok dopředu avizovali. Takže nezbývá než věřit, že načasování intervence a obchod p. Kellnera byla jen shoda náhod.

Dobry den, euro oslabuje take proti dalsim menam, ale kurz vuci korune zustava vice ci mene stejny. Da se predpokladat, ze kurz eura bude vuci libre/dolaru i nadale oslabovat? Jak to bude s kurzem vuci korune?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Další oslební eura k libře a k dolaru samozřejmě vyloučit nelze a hodně záleží na krocích americké centrální banky (Fed) a evropské ECB. osobně dalšímu oslabování eura ve střednědobém horizontu příliš nevěřím, protože eurozóna vykazuje jako celek poměrně slušné přebytky na běžném účtu platební bilance, což by mělo euro vůči dolaru spíše posilovat. Koruna v podstatě nyní jen kopíruje měnový pár EURUSD.

Dobrý den,

Nejsem si jistý zdali moje otázka bude spadat do rozsahu tohoto tématu.
Chtěl bych se zeptat zdali pokládáte za rozumné aby Česká republika vstopila někdy do Eurozóny, nebo lépe jaké to může mít kromě ořezání poplatků za měnové transfery přínosy? Vzhledem k tomu, když se ukázalo že světová ekonomická krize z roku 2008 postihla mnohem hůře země EU platící eurem, než ty které mají vlastní měnu, ačkoliv se jako hlavní duvod vzniku eurozony uvádělo že měnová unie by měla být na tyto situace méně náchylná.

Děkuji za odpověď

Dobrý den, děkuji za dotaz

ČR se vstupem do EU zavázala, že vstouí i do eurozóny (EZ). Realita je však taková, že není uveden žádný konkrétní termín vstupu.
Vzhledem k aktuálnímu dění v eurozóně bych přijetí eura určitě odložil a těžko říci, jak bude EZ vypadat za několik let. EU si v posledních letech prošla těžkými zkouškami, ale otázkou je jak se vypořdádá s aktuální migrační vlnou a politickými tlaky v jednotlivých členských zemích.
Euro a dotace v posledním/ích desetiletích způsobily v EZ řadu ekonomických nerovnováh, na které některé země v posledních letech znančně doplatily. Země mimo EZ vykázaly větší stblitu vzhledem k tomu, že v nich nebyly tak výrazné nerovnováhy, byly schopny rychleji přijmout řešení a měly k dispozici vlastní měnu, která zmírnila dopady recese.

Proc musi mit Cesko umele nizkou korunu kvuli podpore hospodarstvi? Nemecke a svycarske hospodarstvi ma silnou menu a presto vzrusta. Vidite cestu k silnemu rozvoji ceskeho hospodarstvi aniz bychom byly levne pracovni sily a levne produkovali a jakou?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Odpovědmi jsou struktura ekonomiky a vlastnictví podniků. Velké podniky v ČR vlastní zahraniční kapitál. Zjednodušeně - silnější koruna rovná se nižší konkurenceschopnost ČR v "boji" s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumnskem, případně v boji s dalšími zeměmi s levnější pracovní sílou.Taková je realita.
Německo těží také z levné měny, respektive z eura, jehož hodnotu sráží Evropská centrální banka a další země v eurozóně. Pokud by Německo mělo marku, tak by zdaleka nemělo tak skvělé výsledky zahraničního obchodu.
Samotnou kapitolou je Švýcarsko, a i pro tuto zemi je silný frank problém.

Dobry den, da se ocekavat, ze CNB oznami nekolik dni/tydnu dopredu, kdy probehne intervence zpet na realnejsi kurz? Dekuji za odpoved.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Ukončení režimu by mělo být patrné z výroků členů bankovní rady, z inflační prognózy ČNB a souhrnně ze zápisu ze zasedání bankovní rady. Viz. stránky ČNB
To, že ČNB ohlásí na den a hodinu konec režimu je však nepravděpodbné.
Konec intervence momentálně odhaduji na 1. čtvrtletí 2017

Domníváte se, že by bylo dobré nyní převést veškeré úspory na EURO ? Mám obavy, že až ČR přejde na EURO a budou se přepočítávat vklady, tak zase někdo z ČNB přijde na to, že by naopak bylo dobré, kdyby EURO bylo za 35 Kč ?

Dobrý den, děkuji za dotaz

Raději bych zůstal u korun. V rámci diverzifikace (nedávat všechny vejce do jednoho košíku) není na škodu mít část peněz uloženo v jiných měnách jako je USD, GBP, EUR či CHF.

Dobry den, celkove, hodnotite intervenci CNB jako prospesnou? Dekuji za odpoved.

Dobrý den, děkuji za dotaz

Intervence podle přispěla k růstu domácí ekonomiky, pomohla exportním podnikům zvýšit obrat i zisky, v důsledku toho vytvořila i nová pracovní místa.

V současnoti je však evidentní tlak na posílení koruny (ČNB musí vekmi často intervenovat) a ČNB by měla podle mě intervenční režim zmírnit (místo 27 např. na 26 CZK/EUR) alternativně úplně opustit.

Takže pro intervenci v listopadu 2013 bych hlasoval ano, v roce 2015 však již ne.

Předpokládám, že prostředky na nákup cizích měn v rámci intervencí si ČNB tiskne.
Je to tak?

Pokud ano, znamená to, že o devizové rezervy, které - jak jsem četl nedávno v odborném tisku - dosahují částku 1,5 bilionu CZK, byly touto politikou zcizeny nám všem, kteří za to platíme
více za dovolenou, všechny dovozy atd., a naopak na tomto grandiozním tunelu na nás všechny participují ti, kteří mají náklady v korunách a výnosy v cizích měnách...
CNB by ty peníze, co má v rezervách, měla vložit do státního rozpočtu anebo přímo rozdat lidem.K čemu si takové rezervy, které převyšují státní rozpočet, vytváří???Můžete to nějak okomentovat?Díky za odpověď

Dobrý den, děkuji za dotaz

V podstatě ano, tiskne, repsektive vytváří elektronicky.

Již jsem, zde podobné otázky zodpovídal, takže zkusím stručně. Slabou korunou a růstem devizových rezerv ČNB "krade" zahraniční poptávku (české výrobky jsou v zahraničí levnější díky oslabení měny) konkurenčním zemím. český občan na to doplatil dražší dovolenou v zahraničí a dražším dovozem (respektive někdy dovoz nezdražil a díky intervenci například ceny nepoklesly). Tato ztráta spotřebitele je však vyvážena růstem nových pracovních míst v ČR.

ČNB nemůže vkládat přímo peníze do státního rozpočtu , respektive nakupovat přímo české státní dluhopisy, jednlo by se o tzv, monetazici dluhu.

Dobrý den, dosavadní postup ČNB dává tušit, že s posílením Kč v budoucnu se víceméně nepočítá a euro už nikdy levnější nebude. Při vyjednávání přechodu na euro, které stejně jednoho dne budeme muset přijmout, ať už to budeme oddalovat sebevíc ( přijetí eura se můžeme vyhnout pouze odchodem z EU) se můžeme dočkat i kurzu ještě mnohem horšího. Máte podobný pocit?
Děkuji.

Dobrý den, děkuji za dotaz
Nemyslím si to. Nejpozději po výraznější obměně bankovní rady (únor 2017) bude pravděpodbně intervenční režim ukončen a koruna začne posilovat.
Momentálně má ČNB plé ruce práce (intervence proti koruně), aby držela kounu nad hladinou 27 CZK/EUR.

Dobrý den, jako laikovi mi není jasné, jak ČNB stanovuje intervenční hranici a jak posuzuje, zda ji změnit nebo zrušit. Dokonale zaokrouhlená hranice 27,00 Kč/Euro mi připadá, že je vycucaná z prstu, nikoli vypočítaná na základě jasných "tvrdých" kritérií. I to, že se nehnula o píď navzdory všemu, co se v Evropě za poslední dva roky událo a co nepochybně má nějaký dopad na evropskou ekonomiku (Řecko, Ukrajina vs Rusko a následné sankce, migranti...), je pro mě obtížně pochopitelné. Provádí ČNB nějaké pravidelné exaktní(!) vyhodnocení situace, nebo se řídí spíš jakousi intuicí členů bankovní rady, anebo je snad její trvání na tom jednom čísle v podstatě jen dogma, které si sama postavila a kterého se nechce vzdát?

Dobrý den, děkuji za dotaz

ČNB intervenční hladinu nastavila v listopadu 2013 na základě ekonomikcého modelu (tvrdá kritéria) , který jí ukázal ideální kurz, který by do ČR vrítil inflaci na úrovni 2 %. Kulatá hodnota 27 vypadá samozřejmě daleko lépe než např. 26,935. Všechny centrální banky volí v drtivé většině kulatou hodnotu, protože je zrakově i medlně přijatelnější. Např. Švýcarská centrální banka zvolila kurz 1,20.
Na základě aktualizovaného modelu ČNB provádí pravidelné vyhodnocení dopadu kurzu na inflaci. 4x ročně ČNB vydává tzv. inflační zprávu, která obsahuje aktualizovanou prognózu pro základní makroekonomické veličiny (inflace, HDP, úrokové sazby atd.).
Problémem je, že ekonomie není exaktní vědou a sebelepší ekonomický model není schopen zahrnout a dát správné váhy jednotlivým proměnným.

Dobrý den,
dělají stejné intervence jako ČNB i jiné státy vůči svým měnám? Pokud ano, tak na jakých je drží hodnotách a co by se stalo, kdyby všechny stály přestaly takto intervenovat?
Předem děkuji za odpovědi.
S přáním pěkného dne

Dobrý den, děkuji za dotaz

Dělají to skoro všechny země a začaly s tím dříve než ČNB. ČNB tak jen "sbírá" zahraniční plody. Centrální banky však vesměs nepoužívají intervence, ale jiný typ nástrojů - např. záporné úrokové sazby či nakupují státní dluhopisy (tzv. kvantitativní uvolňování).
Tyto nástroje také oslabují měnu, ale ne tak rychle a skokově jako intervence. Pokud by všechny země najednou přestaly, tak by to způsobilo velké pohyby na devizovém trhu a dost velký zmatek, který by se následně odrazil i do reálné ekonomiky.

Intervenční režim praktikovala Švýcarská centrální banka od léta 2011 do ledna 2015, kdy ho neočekávaně ukončila.

Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední dotaz, tak všem děkuji za velmi zajímavé otázky a přeji hezké páteční odpoledne a víkend

M. Novák