Praha - Zákaz či omezení vývozu zemědělských surovin a potravin do Ruska by mohl znamenat výraznější problém pro některé tuzemské pěstitele a výrobce, kteří do země vyvážejí.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i senátora a dlouholetého šéfa Agrární komory Jana Veleby navíc hrozí v důsledku embarga přetlak na unijním trhu. To by způsobilo propad farmářských cen a poškodilo například české ovocnáře.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dekret zakazující či omezující dovoz zemědělské produkce ze zemí, které přijaly proti Rusku sankce. Ruský prezident uložil vládě vypracovat seznam zakázaných položek. Zákaz by měl platit rok. Výnos Kremlu nezmiňuje jednotlivé státy, lze však předpokládat, že ČR jako členské země Evropské unie by se měl týkat také.
Místo Ruska unijní trh
Podle Veleby řada unijních států jako například Německo či Polsko významně do Ruska agrární produkty vyváží. "To zboží musí ty státy někde udat a první, kde to udají, bude samozřejmě trh Evropské unie," uvedl. Podle něj ruská protiopatření způsobí přetlak na unijním trhu. Důsledkem toho bude pokles farmářských cen. "Stoprocentně se to stane třeba komoditě ovoce, která i bez ruských sankcí prochází v rámci Evropské unie krizí," poznamenal Veleba.
"V okamžiku, kdy ostatní státy Evropské unie nebudou moci exportovat své zboží do Ruské federace, tak ten okamžik to zboží bude vytvářet přetlak na unijním trhu a může docházet k výraznému snížení cen některých vybraných komodit," řekl večer České televizi ministr Jurečka.
Podle něj se bude muset situace monitorovat nejen na národní úrovni, ale případně by se měla začít i debata v pracovních výborech Evropské komise a v radě ministrů. "Pokud by ten krok prezidenta Putina měl opravdu silné negativní dopady na vývoj trhu v rámci Evropské unie, tak bychom museli najít opravdu nějaký silný intervenční mechanismus, abychom zemědělcům a ovocnářům pomohli," dodal ministr.
"Rusko je členem WTO, tedy nemůže bezdůvodně bránit obchodu, tedy zastavit dovoz na své území. Proto je potřeba se pořádně podívat, na jakém základě je dokument zakazující dovoz pro unijní země založen," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Ministerstvo předpokládá, že se sejdou ministři obchodu či premiéři zemí EU a začnou vyjednávat s Ruskem a orgány WTO pro urovnávání sporů, aby zahájili v této věci řízení. Moskva však nepřipouští, že by jednala v rozporu s pravidly.
Seznam ukáže, kdo bude mít problém
Zákaz či omezení vývozu zemědělských surovin a potravin do Ruska by měl dopad na konkrétní zemědělské podniky. Například jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, loni vyvezla do Ruska zboží za 150 milionů korun. Export se přitom firmě každoročně dařilo zvyšovat. "Zatím nevíme, čeho přesně se budou sankce týkat. Do Ruska vyvážíme především sýry, a to hlavně Nivu z českokrumlovského závodu," řekl obchodní ředitel Jan Teplý.
"Zatím nemáme žádné aktuální informace, co se týká vývozu chmele do Ruska. Pokud by skutečně bylo zakázáno vyvážet plodinu do této země, představovalo by to problém, který bychom museli řešit," řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. Největším dovozcem chmele z Česka je dlouhodobě Japonsko. V roce 2013 Rusku patřila čtvrtá příčka, vyvezlo se tam 578 tun chmele.
Podle mluvčího největší domácí agropotravinářské skupiny Agrofert Karla Hanzelky na skupinu případné embargo příliš nedopadne. Zemědělské komodity do Ruska nevyváží vůbec, vývoz potravin dosahuje desítky milionů Kč, což pro skupinu s loňskými tržbami přes 150 miliard Kč není výrazný problém.
Vývoz zemědělských komodit a potravin z ČR do Ruska v posledních letech stoupal. V roce 2011 jeho hodnota činila 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy Kč a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun. Za první pololetí letošního roku vyvezli zemědělci a potravináři do Ruska zboží za 1,5 miliardy korun, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
