Elektrárna Prunéřov I se na konci června zavře. Doba uhelná končí, řekl Brabec

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 6. 2020 15:10
Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I na Chomutovsku ukončí provoz k 30. červnu, postavená byla před 53 lety. Zaměstnává 150 lidí, kteří přecházejí do Elektrárny Prunéřov II. Novinářům to v pátek řekl ředitel Elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. V areálu Elektráren Prunéřov také v pátek zasedala uhelná komise státu. Do konce roku chce stanovit postup útlumu těžby uhlí.
Uhelná elektrárna Prunéřov na snímku z roku 2002
Uhelná elektrárna Prunéřov na snímku z roku 2002 | Foto: ČTK

Elektrárny Prunéřov provozuje energetická společnost ČEZ a patří k největším producentům skleníkových plynů v České republice. Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice.

Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady. Na předních místech je Prunéřov i v produkci prachu, plynů způsobujících kyselé deště a rtuti.

Ekologické organizace Zelený kruh, Hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I by to měly být zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.

Přímo v elektrárně Prunéřov I byl cítit uhelný prach i dnes. "Denně jeden blok spotřebuje 2000 tun uhlí, to jsou dva vlaky. Do 90. let fungovalo šest bloků, to představuje 12.000 tun uhlí denně," řekl vedoucí provozu elektrárny Zdeněk Pulpán. V roce 1990 a 1991 byly dva bloky odstaveny, celkový výkon elektrárny se tak snížil z 660 MW na 440 MW.

Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše postavena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. "Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů doplněném plynovými teplárnami," uvedl Beneš. Meziročně ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. "V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku," uvedl Beneš.

Lokalitu Elektrárny Prunéřov I bude chtít ČEZ podle ředitele podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.

Komise je pro uhlíkovou emisní náročnost

V areálu Elektráren Prunéřov v pátek zasedala uhelná komise státu, která se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.

"Toto rozhodnutí samozřejmě vítáme, ale samo o sobě nezaručuje nic. Rozhodující bude, jak rychle bude dnes zahájené zavírání uhelných zdrojů pokračovat a v kterém roce skončí. Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna," uvedl Rovenský.

Uhelná komise chce také do konce letošního roku stanovit postup útlumu těžby uhlí. Po zasedání komise to řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Doba uhelná podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) končí.

Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. Pracovní skupina číslo 1 se sejde v červnu.

Společnost ČEPS je přizvána do jedné z pracovních skupin uhelné komise. "Je to taky o tom, abychom udrželi stabilitu přenosové soustavy," uvedl Havlíček. Konečný scénář, který komise předloží vládě, bude v sobě zahrnovat parametry technologické, ekonomické, závazky ČR vůči Evropské komisi a odhadovanou úroveň ceny emisních povolenek. "Což v tom bude hrát zásadní roli," řekl Havlíček.

O postupném odstavování dalších hnědouhelných elektráren bude podle Havlíčka rozhodovat do jisté míry i stanovený "jízdní řád" uhelné komise. "Nebudeme určovat, který zdroj má být vypnut, my ukážeme jisté emisní parametry, to je to, co jsme schválili v rámci uhelné komise," uvedl. "Uhelná komise neukáže na tu či onu elektrárnu, ale musí dohlédnout, že se naplní parametry, které vytyčí, pokud to vláda schválí," dodal ministr.

Uhelná komise by podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je jejím členem, mohla navrhnout uzavření elektráren Počerady a Chvaletice, které patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí. "Zejména, když nyní uhelná komise schválila, že nejdříve mají končit nejšpinavější elektrárny," řekl.

Do procesu odstavování elektráren vstupuje podle ředitele ČEZu Daniela Beneše klimaticko-energetická politika Evropské unie a celého světa, která vede k ekonomickému chování provozovatelů. "To souvisí s cenou emisní povolenky," uvedl.

Video: Matkou všech problémů je klimatická krize, bez snižování emisí se nehneme, říká Jungwirth

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy