Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně. V předchozím předběžném odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Analytici průměrně odhadovali meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) na 4,3 procenta.
Česká národní banka očekávala v květnové prognóze růst tuzemské ekonomiky o jedno procento nižší.
K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.
Výdaje na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Z toho výdaje na spotřebu domácností stouply o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily o dvě procenta. Mezičtvrtletně se však výdaje domácností snížily o jedno procento. Klesly hlavně u nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby.
"Meziroční nárůst spotřeby vypadá impozantně, nicméně je ovlivněn lockdowny ze začátku loňského roku, a proto nemá smysl z těchto čísel dělat žádné závěry," uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
"V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby," popsal ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla v meziročním i mezičtvrtletním srovnání. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 4,5 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Podle statistiků rostly zejména investice do bydlení a dalších budov a do dopravních prostředků.
V letošním prvním čtvrtletí stoupla také hrubá přidaná hodnota, což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Mezičtvrtletně se zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Na meziročním růstu se podle statistiků nejvíce podílela odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, stavebnictví, činností v oblasti nemovitostí a ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.
Saldo zahraničního obchodu činilo v prvním čtvrtletí 10,7 miliardy korun, což bylo meziročně o 86,2 miliardy méně. Vývoz v meziročním srovnání klesl o 0,1 procenta, hlavně kvůli poklesu vývozu motorových vozidel. Dovoz stoupl meziročně o 3,7 procenta, především díky dovozu kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Naopak klesal dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.
Na úroveň před pandemií se letos nedostaneme, předpokládají analytici
Martin Gürtler, ekonom Komerční banky, odhaduje letošní růst ekonomiky pouze o 1,8 procenta. "Nejenže v dalších čtvrtletích bude pravděpodobně pokračovat negativní vliv vysoké inflace na spotřebu domácností, ale vlivem války na Ukrajině a koronavirových restrikcí v Číně navíc došlo k opětovnému zhoršení problémů v dodavatelských řetězcích," dodává.
"Vývoj růstu HDP pro první čtvrtletí 2022 sice skončil výsledkem 4,8 procenta, ale nemáme se proč radovat," uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková. Podle ní není srovnávací základna z roku 2021, kdy byla vládní omezení ekonomiky velmi silná, příliš vypovídající. "Rozhodující bude srovnání v tomto čtvrtletí a tady moje vyhlídky nejsou příliš optimistické. Zatímco pandemie ustupuje, lidi a spotřebu domácností drtí rostoucí ceny všeho a začínají se ve velkém utahovat opasky," dodala Mücková.
"V každém případě se letos česká ekonomika nejspíš na výchozí úroveň roku 2019 ještě nevrátí," uvedl Dufek.
