Praha - Babišova vláda se rozhodla, že od ledna 2019 přidá seniorům nad 85 let tisíc korun měsíčně, ostatní důchodci mají dostat přidáno minimálně 540 korun.
Peníze chce vzít z privatizačního účtu, navýšení důchodů by vyšlo na 14,5 miliardy. Zbytek z posledních 22 miliard, které zbývají z privatizace na účtech někdejšího Fondu národního majetku, by se přesunul do rozpočtu.
"Už v minulosti byl používán na převod do státního rozpočtu a ty peníze sloužily na financování důchodů," argumentoval v březnu Andrej Babiš, premiér vlády v demisi.
Na jednorázové navyšování důchodů privatizační miliardy ale nikdy nebyly určeny. To potvrzuje v aktuálně vydané knize "Analýza privatizace a restitucí v ČR" i ekonom Karel Zeman, který byl u privatizace jako manažer Fondu národního majetku, pak Pozemkového fondu a nakonec i jako náměstek ministra financí.
Karel Zeman za rozpuštění privatizačních miliard stát silně kritizuje. Opakovaně zdůrazňuje, že od počátku zde byla politická i společenská shoda, na co privatizační příjmy mají jít.
"Finanční prostředky na zvláštním účtu Fondu národního majetku měly být stěžejním zdrojem pro původně zamýšlené cíle, tedy reformu zdravotnictví, penzijní reformu, vybudování dopravní infrastruktury či investice do školství a vědy," vyjmenovává.
Malá, velká privatizace i přímé prodeje
Karel Zeman poprvé ve své knize sečetl veškeré privatizační příjmy a výdaje a dospěl k ohromujícímu číslu: Stát z privatizace získal 903,2 miliardy korun. Kdyby se k tomu přičetl i ušlý zisk z bezúplatných převodů majetku na obce, bylo by to hodně nad bilion korun.
Z obrovského čísla ale nic nezbylo. Do konce roku 2015 stát utratil 889,1 miliardy a zbylo pouhopouhých 14 miliard. Částka se stále drobně mění, protože privatizační fond dotuje dividenda z polostátního energetického gigantu ČEZ.
"Skutečnost, že tyto prostředky byly použity pro běžnou potřebu státu, pro doplňování deficitu státních rozpočtů nebo k politickým předvolebním kampaním, nasvědčuje tomu, že legislativně právní ochrana těchto prostředků na takto nezodpovědné použití byla nedostatečná," kritizuje Zeman.
Ekonom také popisuje, jaké prostředky přinesly jednotlivé formy privatizace.
V rámci malé privatizace se od ledna roku 1991 dražily v aukcích maloobchodní provozovny a nejrůznější služby a v Československu tak opět vznikl soukromý živnostenský sektor. "Příjem z vydražených cen v takzvané malé privatizaci byl více než 30 miliard korun," shrnuje Zeman úspěchy této části privatizace.
Mnohem spornější byla privatizace prostřednictvím kupónů vydávaných mezi lety 1990 a 1994. " Absolutní strmý vrchol byl zaznamenán v roce 1992, kdy bylo vydáno 1119 rozhodnutí v nominální hodnotě akcií 224,8 milionu korun. Druhým nejintenzivnějším obdobím byl rok 1993, kdy bylo vydáno 380 rozhodnutí v hodnotě 73,1 milionu korun," píše Zeman.
Z dalšího obsahu týdeníku Ekonom
- Odříznuté Česko: Sousední země čekají, až stát dostaví své dálnice k hranicím. Dálniční síť nebude hotová ani do roku 2050
- Máme nejlepší vzduch v zemi, říká majitel Priessnitzových léčebných lázní Jeseník Michal Gaube. K vedení lázeňské firmy se dostal po více než dvaceti letech, během nichž vystřídal bankovní sektor, sklářství a lesnictví
- Stát jako firma bez šéfa. Průtahy kolem nové vlády vadí českému byznysu
- Titanic: Potopené miliony, které vydělaly miliardy
- Těžké loučení s kubánskou revolucí
- Organizátoři podvodných konferencí připravují firmy o peníze
- Slavný americký sporťák šlechtí geny. Ford Mustang se vrací po faceliftu
- Přes noc nechávám telefon v kuchyni, říká šéf prodejní aplikace Letgo pro střední Evropu Jakub Kováč.
- Restaurace: Kůzlečí a jehněčí z Hliněné bašty v Průhonicích
- Portfolio Ekonomu: Opakování je matka investic
Ty nejdůležitější privatizační "jackpoty" ale většinou přinesla ještě jedna privatizační metoda - přímý prodej. Na prvním místě to byla mladoboleslavská Škoda, jejíž privatizaci už rozjela vláda Petra Pitharta na počátku 90. let. V roce 1995 Volkswagen zaplatil 26 miliard, v roce 2000 doplatil 12 miliard korun. Za 124 miliard korun pak prodala vláda Miloše Zemana v roce 2001 Transgas a šest regionálních plynárenských společností RWE.
Morální hazard, vládní selhání
Kam se všechny peníze z privatizace poděly? Ekonom Zeman ukazuje, že část privatizačních příjmů spolkly samotné náklady privatizace. Obrovským průšvihem skončil "bankovní socialismus" z 90. let. Z pozdně či špatně privatizovaných bank stát získal 104,8 miliardy, ale sanoval je 338 miliardami.
Další velkým zářezem byla sanace ekologických škod po řádění komunistů v této zemi. Do roku 2015 stát na jejich odstranění vyplatil přes 60 miliard korun. I když se odečtou náklady na banky, ekologické sanace a další velké výdaje, pořád by měly zbýt stovky miliard na investice do modernizace státu. O reformách ale politici vždy jen mluvili a miliardy průběžně utráceli. Podle Zemana je to "morální hazard a vládní selhání".
Až Babiš utratí poslední miliardy, celý privatizační mejdan se definitivně uzavře, aniž by se příjmy využily na potřebné reformy sociálních systémů.
Podrobnou analýzu, jak jednotlivé vlády utratily privatizační bilion, najdete v dnešním vydání týdeníku Ekonom.
