Průzkum: S EET většina Čechů souhlasí a berou ji pozitivně. Účtenkovku hrají důchodci

ČTK ČTK
14. 11. 2018 10:15
Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) považuje 68 procent Čechů za pozitivní opatření. Jejich podíl od minulého roku o čtyři procentní body vzrostl. Účtenkovou loterii pak vnímá 40 procent lidí pozitivně, 18 procent negativně a zbytek nemá vyhraněný názor. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
Foto: Libor Fojtík

Více než dvě třetiny dotázaných míní, že loterie přispívá k častějšímu vyžadování účtenek. 

EET má stabilně vyšší podporu mezi staršími lidmi, kladně ji hodnotí 76 procent z nich. V nejmladší skupině je podíl příznivých hodnocení 59 procent. "Při formulaci osobního postoje k EET pozorujeme, že hlasů pro EET je téměř dvojnásobně více než hlasů proti," uvedli statistici. Necelá třetina dotázaných však stále nemá k evidenci jasný postoj nebo jí vůbec nerozumí.

Účtenkovku ministerstvo financí spustilo v říjnu 2017. Tři pětiny lidí přesně vědí, o co se jedná. Zhruba čtvrtina Čechů pak o loterii slyšela, ale nemá přesnější informace. Míra znalosti se zvyšuje s úrovní vzdělání.

Kvůli loterii požaduje účtenku 44 procent lidí. Celkem si pak doklad při placení běžných nákupů bere 59 procent Čechů, což je meziročně o šest procentních bodů více. Mezi mladými lidmi je podíl těch, kteří si účtenku berou, významně nižší, a to 42 procent. Naopak u lidí starších 60 let je to 72 procent.

Ze statistik ministerstva vyplývá, že do říjnového slosování Účtenkovky se zapojilo zhruba 346 873 aktivních hráčů. Je to nejméně za dobu jejího fungování.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) počet soutěžících poroste s náběhem dalších vln EET, které mají být spuštěny půl roku po nabytí účinnosti zákona. Příslušná novela ale zatím čeká na schválení v Poslanecké sněmovně a je zatím v prvním čtení. Třetí vlna EET by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrtá je určena vybraným řemeslníkům.

Průzkum se uskutečnil od 9. do 14. října a zúčastnilo se ho 1041 lidí.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 1 hodinou

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy