V Česku končí pěstování rybízu. Podniky o něj nejeví zájem, úroda klesla o polovinu

ČTK ČTK
14. 1. 2020 17:33
Čeští sadaři končí s pěstováním černého, červeného a bílého rybízu. O ovoce, které se používá především na zpracování, není mezi zpracovatelskými podniky zájem. Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se jej nevyplatí pěstovat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Po broskvích a angreštu je rybíz dalším ovocným druhem, který mizí z českých produkčních sadů. Celkové plochy sadů v ČR od roku 1989 trvale klesají. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o téměř 50 procent na 963 tun. "Úroda rybízu spadla pod hranici 1000 tun. Můžeme tak hovořit o tom, že jeho pěstování v ČR končí," řekl Ludvík. Dodal, že v minulosti sklizeň rybízu dosahovala až 5000 tun. Za socialismu se rybíz hojně pěstoval i na zahrádkách a následně se vykupoval.

Bílý rybíz se již vůbec nevysazuje. V Česku se pěstuje na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby s poklesem plodnosti. Obdobné to je s červeným rybízem, kterého je v Česku 557 hektarů a 91 procent ploch je starých. U černého rybízu se z 372 hektarů řadí mezi staré výsadby 60 procent ploch.

Relevantní pěstování angreštu v Česku skončilo zhruba před deseti lety. Zatímco před 30 lety se v Česku sklízelo až 1000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech.

Pěstování broskví skončilo v uplynulém desetiletí. Loni se jejich produkce propadla na pouhých 448 tun. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11 000 tun.

Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci broskví z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí jednoho měsíce. Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. Aktuálně v Česku zbývá posledních asi 287 hektarů broskvových sadů, přestárlých z nich je 74 procent.

Nejvíce sadů obsadí jabloně

Celkem je v ČR nyní 13 840 hektarů sadů. V porovnání s rokem 1989 to je o 40 procent méně. Sadů dál ubývá. "Očekáváme, že jen během letošní zimy se sníží plocha sadů minimálně o dalších 1500 hektarů," řekl Ludvík. Největší díl sadů připadá na jabloně, a to 6830 hektarů. Za jablky následují švestky, višně, meruňky, třešně a hrušně. Starých výsadeb s poklesem plodnosti je 43 procent.

Ludvík uvedl, že se s největší pravděpodobností nepodaří naplnit záměr České republiky zvýšit plochy sadů, který obsahuje dlouhodobé strategie ministerstva zemědělství z roku 2016. Podle ní by v ČR mělo být letos 15 000 hektarů sadů a toto číslo by mělo vzrůst v roce 2025 na 18 000 hektarů a v roce 2030 na 23 000 hektarů.

Stát dává na obnovu sadů dotace. Loni šlo na výsadbu zhruba 370 hektarů nových sadů asi 83 milionů korun. Na jeden vysázený hektar připadla dotace přibližně 219 000 korun. "Nákady na založení jednoho hektaru se podle druhu pohybují od půl do jednoho milionu korun," uvedl Ludvík.

Obnova sadů je přesto nedostatečná a ovocné sady v porovnání s ostatními takzvanými citlivými komoditami trvale ubývají. Například plochy zeleniny a plochy chmelnic se mezi lety 2014 až 2018 zvýšily shodně o 13 procent.

Video: Umělá inteligence pozná nahnilé ovoce a fronty u pokladen. Walmart testuje prodejnu budoucnosti

Umělá inteligence pozná přezrálé ovoce a fronty u pokladen. Walmart testuje prodejnu budoucnosti. | Video: Walmart
 

Právě se děje

před 5 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy