V Česku končí pěstování rybízu. Podniky o něj nejeví zájem, úroda klesla o polovinu

ČTK ČTK
14. 1. 2020 17:33
Čeští sadaři končí s pěstováním černého, červeného a bílého rybízu. O ovoce, které se používá především na zpracování, není mezi zpracovatelskými podniky zájem. Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se jej nevyplatí pěstovat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Po broskvích a angreštu je rybíz dalším ovocným druhem, který mizí z českých produkčních sadů. Celkové plochy sadů v ČR od roku 1989 trvale klesají. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o téměř 50 procent na 963 tun. "Úroda rybízu spadla pod hranici 1000 tun. Můžeme tak hovořit o tom, že jeho pěstování v ČR končí," řekl Ludvík. Dodal, že v minulosti sklizeň rybízu dosahovala až 5000 tun. Za socialismu se rybíz hojně pěstoval i na zahrádkách a následně se vykupoval.

Bílý rybíz se již vůbec nevysazuje. V Česku se pěstuje na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby s poklesem plodnosti. Obdobné to je s červeným rybízem, kterého je v Česku 557 hektarů a 91 procent ploch je starých. U černého rybízu se z 372 hektarů řadí mezi staré výsadby 60 procent ploch.

Relevantní pěstování angreštu v Česku skončilo zhruba před deseti lety. Zatímco před 30 lety se v Česku sklízelo až 1000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech.

Pěstování broskví skončilo v uplynulém desetiletí. Loni se jejich produkce propadla na pouhých 448 tun. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11 000 tun.

Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci broskví z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí jednoho měsíce. Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. Aktuálně v Česku zbývá posledních asi 287 hektarů broskvových sadů, přestárlých z nich je 74 procent.

Nejvíce sadů obsadí jabloně

Celkem je v ČR nyní 13 840 hektarů sadů. V porovnání s rokem 1989 to je o 40 procent méně. Sadů dál ubývá. "Očekáváme, že jen během letošní zimy se sníží plocha sadů minimálně o dalších 1500 hektarů," řekl Ludvík. Největší díl sadů připadá na jabloně, a to 6830 hektarů. Za jablky následují švestky, višně, meruňky, třešně a hrušně. Starých výsadeb s poklesem plodnosti je 43 procent.

Ludvík uvedl, že se s největší pravděpodobností nepodaří naplnit záměr České republiky zvýšit plochy sadů, který obsahuje dlouhodobé strategie ministerstva zemědělství z roku 2016. Podle ní by v ČR mělo být letos 15 000 hektarů sadů a toto číslo by mělo vzrůst v roce 2025 na 18 000 hektarů a v roce 2030 na 23 000 hektarů.

Stát dává na obnovu sadů dotace. Loni šlo na výsadbu zhruba 370 hektarů nových sadů asi 83 milionů korun. Na jeden vysázený hektar připadla dotace přibližně 219 000 korun. "Nákady na založení jednoho hektaru se podle druhu pohybují od půl do jednoho milionu korun," uvedl Ludvík.

Obnova sadů je přesto nedostatečná a ovocné sady v porovnání s ostatními takzvanými citlivými komoditami trvale ubývají. Například plochy zeleniny a plochy chmelnic se mezi lety 2014 až 2018 zvýšily shodně o 13 procent.

Video: Umělá inteligence pozná nahnilé ovoce a fronty u pokladen. Walmart testuje prodejnu budoucnosti

Umělá inteligence pozná přezrálé ovoce a fronty u pokladen. Walmart testuje prodejnu budoucnosti. | Video: Walmart
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy