O výjimečně zachovalou kostru T. Rexe, po svém nálezci pokřtěnou Stan, se v dražbě organizované newyorskou pobočkou Christie's střetli tři zájemci. Ten úspěšný, jenž dosud zůstal v anonymitě, pak musel s nabídkou jít až téměř na 32 milionů dolarů.
Zástupy bohatých sběratelů se zájmem o raritní fosilie se rozšiřují, ceny rostou.
A paleontologové, jejichž původní zaměstnavatelé − muzea − si novým zájemcům nemohou dovolit konkurovat, mají nový džob. Konzultace pro milionáře. Dinosauři, o které v roce 1993 plošně znovuobnovil zájem Spielbergův Jurský park, se stali byznysem.
Dinosauří artefakty jsou exkluzivní zboží, které se na trhu objeví v nejvyšší kvalitě párkrát do roka. Trh minimálně s 66 milionů let starými kostmi je natolik aktivní, že Guardianu loni dokonce umožnil sestavit cenový lístek.
Lebka triceraptora: 170 až 400 tisíc dolarů. Lebka diplodoka: 570 tisíc až 1,1 milionu. Kostra tyranosaura až 10 milionů. Letos zase Financial Times informovaly o cenovce 1,4 milionu na kostře čtyřmetrového masožravého allosaura, dvoumilionovém nacenění kostry teropoda a 2,4 milionu dolarů zaplacených za kostru dvanáctimetrového diplodoka na dubnové dražbě v Paříži.
Většina prehistorických exponátů tam mimochodem minimálně dvojnásobně překonala odhadované ceny. "Vlna zájmu se jednoznačně zvětšuje," komentoval to tehdy specialista na fosilie Iacopo Briano z aukční síně Binoche et Giquello. A nabídka se tak rozšiřuje. Stejně jako prodejní kanály.
Loni třeba profesionální hledač Alan Detrich nabídl na on-line aukci na eBayi čtyři a půl metru dlouhou kostru mladého tyranosaura za 2,95 milionu dolarů. Trendu se chopili i někteří developeři luxusních bytů v Londýně, New Yorku nebo v Los Angeles, kteří dinosauřími doplňky ozvláštňují své nemovitosti.
Mezi vášnivé sběratele patří i hollywoodské hvězdy jako Russell Crowe, Leonardo DiCaprio nebo Nicolas Cage. Mezi posledními dvěma jmenovanými ostatně v roce 2007 došlo ke slavné aukční bitvě o lebku tyranosaura. Tu tehdy s příhozem na 276 tisíc dolarů získal Nicolas Cage. Z lebky se nicméně mohl radovat jen osm let. Později se totiž ukázalo, že byla vykopána a propašována z Mongolska. A herec nakonec ve snaze vyhnout se problémům a vyšetřování souhlasil s jejím vrácením do Ulánbátaru.
Pět let starý skandál pak poukázal na slabá místa tohoto byznysu. Obchod s nálezy se pohybuje v šedé zóně ekonomiky. Vykopávky se často pašují − především z Mongolska nebo Ruska −, čínské podsvětí zase vyrobilo několik podvrhů.
Kostra jako umění
Zájem mezi sběrateli, nebo spíš bohatými jedinci, kteří se snaží ozvláštnit své příbytky, nicméně neopadá. A naopak se rozšiřuje. Velká poptávka je třeba i po zkamenělých prehistorických rostlinách, nahoru jdou i "mladší exempláře". Například na Sibiři se nyní díky odtávání permafrostu intenzivně "těží" ostatky mamutů.
"Kdykoliv se podíváte na div přírody v podobě například dinosauří kostry, máte před sebou jednak záznam ságy evoluce, zadruhé svým způsobem umělecké dílo," vysvětlil pro list Independent rostoucí zájem veřejnosti o prehistorické nálezy paleontolog Eric Mickeler, který působí jako konzultant pro aukční síň Sotheby's. A dražební domy nemají problém tuto poptávku saturovat.
Fosilie navíc přitahují pozornost široké veřejnosti. A z raritní nabídky nebývale kompletní kostry T. Rexe Stana tak Christie's dokonce udělala "tvář" své říjnové aukce moderního umění. Zájem opravdu vzbudila. Na aukci se v živém přenosu dívalo na 280 tisíc lidí, trojnásobek běžného obecenstva.
Původně se předpokládalo, že Stan se prodá za šest až osm milionů dolarů, dražebník nicméně nepředpokládal, že by mohl padnout rekord, kterým je 23 let starý prodej kostry T. Rexe pojmenovaného Sue, za nějž chicagské Muzeum historie přírody zaplatilo 8,36 milionu dolarů.
Na vědce se nedostává
Kostru Stana objevil v roce 1987 v Jižní Dakotě amatérský paleontolog Stan Sacrison. Původně svým nálezem velký zájem nevzbudil. Odborníci totiž skelet považovali za ostatky "běžného" býložravého triceratopse. Až o pět let později se ukázalo, že 188 kostí objevených Sacrisonem je jedním z nejkompletnějších nálezů T. Rexe.
Hraním dinosauřího puzzle a skládáním kostry do finální podoby pak experti společně strávili třicet tisíc hodin práce. Vzhledem k tomu, že ve Spojených státech je legální prodávat nálezy ze soukromých pozemků, výsledek jejich aktivity nyní mohl ocenit trh.
Podle paleontoložky Darly Zelenitské prodej Stana poukazuje na fakt, že pro muzea a vědecké instituce je stále těžší soutěžit o nálezy na volném trhu. Vědci se obávají, že sběratelé díky finanční síle stáhnou z trhu většinu nových objevů, což v očích odborníků bude znamenat jak zpomalení progresu poznání, tak znemožnění představení těchto nálezů veřejnosti. Do boje o Stana se nicméně hlavní muzea nepouštěla. S kostrou se totiž neprodávala práva na její 3D modely a další marketingové aktivity, což pro veřejné instituce znamená ztíženou možnost na kostře dlouhodobě vydělávat.
Kompletní 42. vydání týdeníku Ekonom najdete zde:
Názory
Jan Štětka: Vystrčilovo křeslo v Senátu jako rampa na Hrad
Téma čísla
Technologie s lidskými neduhy
Umělá inteligence převezme práci středního managementu
Umělá inteligence předvídá budoucnost i odhaluje podvodníky
Rozhovor
Igor Fait: Česko začíná být na investice malé
Další témata
Dinosauři v aukčních síních. Z miliony let starých fosilií se stává dekorace za miliony dolarů
K penzijní reformě je možné použít i peníze z Evropské unie
Investice
Investiční víno je vzácná komodita. Stojí se na něj fronty
Technologie
Linux ovládl svět a Česko je jedním z center jeho vývoje
Český Bosch investuje do výzkumu vodíku. V plánu má i zařízení na úpravu pitné vody
Právo
Na osobní bankrot dosáhne více lidí, na věřitele ale zbude méně
Moderní řízení
Hlavním tématem společenské odpovědnosti firem se stala solidarita
I muži dělají asistenty, ale zpravidla je jejich pozice nazvaná jinak
Lifestyle
Cestování rozšířenou realitou aneb Turismus zkouší digitální technologie
Auto
Peugeot 508 Hybrid: Zelený úkol plní stylově, nikoli levně
Kalendář