Průměrný základní hrubý plat Čechů je v současné době 32 830 korun, na Slovensku to je 1207 eur, tedy v přepočtu asi 31 177 korun. Výdělek v Česku je tedy v průměru o 5,3 procenta vyšší.
Zatímco mezi Bratislavanem a Pražanem podle analýzy tak výrazný platový rozdíl není, v regionech mimo hlavní město začíná být o dost znatelnější - dosahuje totiž 11,5 procenta, což je 2 996 korun ve prospěch českých pracovníků.
"Příčinou je především to, že na Slovensku jsou výrazně větší rozdíly mezi Bratislavou a regiony. Zatímco diference mezi průměrným základním platem v Bratislavě a mimo hlavní město je více než 36 procent, mezi Prahou a zbytkem republiky to je jen necelých 25 procent," uvádí tisková zpráva.
Nejžádanější profese jsou přitom v obou zemích v podstatě stejné - jde o dělníka, prodavače a operátora výroby (tedy pracovníka na výrobní lince).
"Shodné je i to, že v hlavních městech je více administrativy. Jinými slovy - v Praze i v Bratislavě v inzerci volných pozic převažují ty v administrativě," připomíná zpráva. V ostatních regionech pak na Slovensku i u nás převažují nabídky práce ve výrobě a prodeji.
Právě technické profese jsou podle Úřadu práce ČR tím, co české firmy shání nejusilovněji. Analytici již dříve upozornili, že ekonomika má největší zájem o lidi s nižším vzděláním. Největší poptávka je tak právě po dělnících a pomocnících ve výrobě, uklízečích, řidičích, skladnících, svářečích a pomocných kuchařích.
Nezaměstnanost v Česku klesla v září na tři procenta. Bez práce bylo 224 331 lidí, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Počet volných pracovních míst vzrostl podle Úřadu práce na více než 316 000. Loni v září přitom byla míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.
Náklady práce - tedy mzdy a nepřímé výdaje zaměstnavatelů jako povinné odvody - přitom podle Eurostatu rostou šestým nejrychlejším tempem ze zemí Evropské unie - v letošním druhém pololetí stouply meziročně o 9,3 procenta.
Vzájemné pracovní vztahy ochladly
Podle průzkumu společnosti Manuvia, poskytovatele personálních služeb, "bratrské vztahy" mezi Čechy a Slováky v pracovním prostředí za poslední roky přece jen poněkud ochladly.
Téměř 40 procent oslovených Čechů totiž své slovenské kolegy vnímá už jako kteroukoli jinou národnost. Přes 12 procent dotázaných dokonce přiznává, že vztahy považuje za vypjatější a Slováky bere jako konkurenty, kteří ohrožují pracovní pozice místních - a to nejčastěji v nejmladší věkové skupině do 26 let, ve velkých městech a mezi vyučenými.
Na druhou stranu téměř 42 procent lidí v pracovních vztazích mezi oběma národnostmi za poslední roky nezaznamenává změnu.
