O nebezpečí informuje ve své analýze dánská centrální banka. Bývalý zaměstnanec Danske Bank Howard Wilkinson, který na skandál upozornil, při výpovědi v Evropském parlamentu minulý týden uvedl, že do skandálu Danske Bank může být zapleteno i Česko.
"Problémy s praním špinavých peněz v jediné bance by se mohly rozšířit do celého finančního sektoru a mohly by ovlivnit finanční stabilitu," píše se ve zprávě centrální banky.
Danske Bank je největším poskytovatelem úvěrů v Dánsku, rozvaha ústavu je 1,5krát větší než hrubý domácí produkt Dánska.
Analýza centrální banky uvádí, že v boji proti praní špinavých peněz je zapotřebí koordinovaného úsilí mezi firmami a státními orgány. Banka také vyzývá k lepší evropské spolupráci včetně posílení přeshraniční spolupráce v oblasti dohledu.
Danske Bank vyšetřují kvůli praní špinavých peněz úřady v několika zemích a ústav by mohl čelit značným pokutám. Jak ale vyplynulo ze zátěžových testů, největší banky v Dánsku mají dostatečný kapitál na to, aby odolaly i hluboké recesi, uvedla centrální banka. Otázkou případných pokut pro Danske Bank se ale nezabývala.
Centrální banka také uvedla, že po dlouhém období nízkých úrokových sazeb a vstřícných finančních podmínek by banky měly při poskytování úvěrů převzít větší rizika.
Hospodářské noviny upozornily, že whistleblower Wilkinson minulý týden při výpovědi v Evropském parlamentu zmínil, že podle jeho informací proudily podezřelé převody i přes Česko.
Zájem o jeho svědectví má podle deníku Česká národní banka i Finanční analytický úřad, které v Česku vykonávají dozor nad bankovním trhem. Banky musí ze zákona prověřovat identitu svých klientů. Pokud v kontrolních postupech selžou, může jim ČNB odebrat licenci. To už se v minulosti stalo.
