Dobrý den, máme se zlevňování ropy bát, nebo je to naopak příležitost pro Evropu k růstu?

Je to rozhodně příležitost. Nerozumím vůbec České národní bance, proč si aktuálně stěžuje, že propad ceny ropy nepřichází ve vhodnou dobu. Levnější ropa, a tedy i benzín, značí, že spotřebitelé budou moci vydat více za jiné věci. Spotřeba by tedy měla růst a kola ekonomiky se roztáčet. Pochopitelně, že se levné ropy někde bojí – v Rusku, Venezuele či třeba Íránu. Nás ale vůbec trápit nemusí.

na kolik az muze cena nafty klesnou a na jak dlouho

To kdybych věděl s jistotou, tak vydělávám na obchodech s ropou ve velkém. Pravda je taková, že to neví s jistotou nikdo. Poslední informace naznačují, že tak strmého propadu, jaký nyní nastal, se zalekla dokonce i Saúdská Arábie a hodlá zdražit své dodávky na asijské trhy. Saúdská Arábie má přitom nynější poměrně levnou ropu z velké části na svědomí. Od léta uplatňuje dumpingovou politiku, co se ropy týče, a odmítá navíc v rámci OPEC snižovat těžbu. Jak vidno, cena ropy není čistě ekonomická záležitost, ale též (geo)politická, tj. podřízená (geo)politickým zájmům. Proto je jakýkoli odhad ošemetný. Osobně si myslím, že ceny ropy zůstanou na současných nízkých úrovních delší dobu a že tedy nejde jen o krátkodobý propad, který se za pár týdnů stane minulostí.

Pokles ceny ropy způsobila zejména slabá poptávka v Evropě a Asii. To jako Čína začala tolik zpomalovat, nebo se jednotliví producenti začali jeden druhému tak konkurovat, že jeden se pokouší vyšachovat druhého?

Globálně zase poptávka tolik neklesá. Ne tolik, aby to opodstatnilo tak hluboký propad cen ropy, jaký zažíváme v posledním zhruba půlroce. Klesají i ceny jiných komodit. Za propadem je třeba hledat i jiné důvody. Například ukončení pumpování nových dolarů do ekonomiky ze strany americké centrální banky („kvantitativní uvolňování“) či dumpingovou politiku Saúdské Arábie. Dumpingová politika Saúdské Arábie má kromě jiného vést k vyšachování producentů břidličné ropy v USA a Kanadě. USA nejsou proti, protože levná ropa zároveň poškozuje jak Rusko, tak Írán a i Islámský stát. Geopolitické ohledy přebíjejí momentálně ty ekonomické. Washington je v tomto ohledu ochoten do jisté míry „obětovat“ své vlastní břidličné producenty.

VYPLATÍ SE KUPOVAT DOLARY?

Záleží pochopitelně za jakou měnu.:-) Ale dolar by měl i letos posilovat proti prakticky všem klíčovým měnám. I proti koruně. Americká ekonomika slibně roste, čtvrtletně nejrychleji od roku 2003, zatímco ta evropská je na hraně recese. V eurozóně se bude měnová politika dále rozvolňovat, což způsobí další oslabení eura, kdežto v USA se letos pravděpodobně začne s utahováním šroubů měnové politiky, což by mělo vést k posilování dolaru. Další umělé oslabení koruny v prosinci poprvé nevyloučila ani Česká národní banka. Myslím, že může být stále dobrý čas kupovat dolary. Lze čekat, že v roce 2016 nastane poprvé od konce roku 2002 parita mezi dolarem a eurem.

Investice

Jak dlouho dle historie lze jeste ocekavat ze bodou penize ztracet na hodnote? Muze euro klesnout na polovinu nebo desetinu nynejsi hodnoty, tak jak to udelal a dela dolar?

Ktere kovy je ted vyhodne nakupit. Oplati se investicni paladium, nebo jen platina?
Je vyhodne koupit i jine nez energeticke a vojenske (pharma, strojirenske) akcie? Dekuji za odpovedi.

Měny dlouhodobě ztrácejí na své kupní síle. A bude to pokračovat. Plechovka Coca-Coly stále nominálně stejně od svého uvedení na trh v druhé polovině 19. století až do konce 50. let 20. století. Od té doby už nesčetněkrát zdražila. A bude zdražovat ještě rychlejším tempem kvůli měnové politice centrální bank. To, že by si déle než půlstoletí udržela stejnou cenu, jako po svém uvedení na trh, je dnes čirou utopií. I proto, že americká centrální banka vznikla až v roce 1913, resp. 1914. Kupní sílu ztrácejí všechny měny, některé rychleji, jiné pomaleji. Myslím, že drahé kovy (primárně zlato, ale lze je doplnit i těmi, které zmiňujete) by měly tvořit tak 10 až 15 procent investičního portfolia. Uchovávají hodnotu, ale zase nenesou žádnou dividendu ani úrok. Co se týče akcií, fandím spíše investicím do celých trhů či indexů, prostřednictvím ETF. Letos vidím značný potenciál v ETF indického kapitálového trhu. Indie má jako jediná ze zemí BRICS zvýšit dynamiku svého růstu, vede ji schopný politik Módí a do karet ji coby dovozci budou hrát nízké ceny ropy, které zkrotí tamní inflaci a podpoří růst.

Myslíte, že bude ČNB prodlužovat efekt intervencí?

Myslím, že ano, jakkoli intervence spíše kritizuji. Domnívám se, že už nyní v únoru oznámí „protažení“ intervence do konce roku 2016 a možná až za jeho horizont.

Hrozí dřív krize z nesplácených půjček břidličným těžařům nebo z nesplácených studentských půjček?

V roce 2008 – v době vrcholící finanční krize – jsem obědoval se dvěma privátními bankéři ze Švýcarska. Varovali mě, že do roku 2010 splaskne další bublina. Ta na trhu studentských půjček. A že to splasknutí bude srovnatelné se prasknutím nemovitostní bubliny. Uplynulo bezmála sedm let a kde nic, tu nic. Je možné, že jak v oblasti studentských půjček, tak břidlic dojde k citelnému propadu, podle mě to však rozhodně nevyvolá krizi typu té z roku 2008. Jak břidlice, tak studentské půjčky jsou stále méně významnějším segmentem (z hlediska ekonomiky či finančního systému) než celý nemovitostní trh.

Klesají nebo spíše nejsou žádné úroky z vkladů. Podílové fondy jsou jak na houpačce. Ropa asi z politických důvodů padá. EU v deflaci. Řecko a celý jih EU katastrofa. Dolar nadhodnocen. Euro půjde nad 30. Vyplatí se držet investiční zlato cca 15 - 20 % mých rodinných " úspor" ??? Je pořád investice do zlata z hlediska dlouhodobé jistoty dobrá?

Ano, je. Zlato si svoji kupní sílu drží tisíce let. Nevím, proč by se to mělo změnit. A zvláště ne nyní, když vlády cíleně znehodnocují své měny v enormním měřítku. Myslím, že drahé kovy by měly tvořit tak 10 až 15 procent investičního portfolia.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné že pokles Eura proti dolaru a současný pokles cen ropy by mohl nastartovat ekonomický růst? Uvažuji takto. Nízká cena ropy a fosilních paliv ušetří lidem i firmám velké peníze, které budou moci investovat, utratit prostě dát do spotřeby. Současně pokles Eura proti ostatním měnám by měl podpořit "domácí" evropskou spotřebu na úkor vnějších dovozů. Prostě ať se na to koukám ze které chci strany přijde mi že tato kombinace by mohla pro evropu znamenat výrazné ekonomické oživení. Riziko deflace tolik nevnímám, podle mě se jedná o jednorázovou záležitost, vyvolanou poklesem ceny ropy a fosilních paliv.

Uvažujete správně. Levná ropa a levné euro konečně mohou dostat eurozónu z jejího vleklého útlumu. Pokud se tak nestane, nevím, co by si ještě eurozóna přála. Levná ropa by měla podpořit růst domácí poptávky a investic, levné euro zase pomoci vývozcům.

Dobrý den. Jako finanční analytik skupiny jistě víte, že vývoj na jakémkoliv poli světové či mezinárodní ekonomie je způsoben více faktory, z nichž nezanedbatelný je faktor politicko-ekonomický, tvořený ovlivňování ( mediálními, bankovními, politickými ) výstupy zúčastněných stran. Na odhadování, či předpokladu vývoje a ovlivňování jsou realizací svých investic závislí spekulující. To vede k deformitě mezi stavem a virtualitou.
Otázky :
1. Předkládá-li se běžnému obyvateli tato diskuse, či náhledy do predikce, je zřejmé, že uvedené se děje nejen s cílem dotyčného občana informovat, ale také i vést "ke správnému chován". Rozdíl ve výhodnosti ale obvykle sbírají velcí investoři ( od vlivu velikosti portfolia, přes přístup k informacím až po soft-info ). Tím je dán nepoměr mezi "schopnostmi" investorů. Přitom riziko je vysoké ( co do ztrát ). Stát ovšem v minulých letech pro drobného občana výhodnosti ještě snížil ( stavební, penzijní atd, opačně nabízí úvěrové produkty, které generuj zisk těm velkým ). Otázka tedy : Považujete tento stav za morální a správný ?
2. Levná ropa, levný benzin, levné energie - vše v závislém postavení globalizovaného - světového trhu. Zdroje ale především v oblastech, které se vysávají ekonomicky a surovinově. Zohledňuje nákupní cena těchto komodit plně náklady získáván těchto surovin ? Umělé ovlivňování ceny ( např. dříve OPEC, nyní dočasné konflikty ... ) jsou známé. Otázka : Surovinová politika velmoci působí proti ceně komodit, které velmoc potřebuje. Je uvedené v souladu s udržením rovnováhy mezi státy ? ( narážím i na jiné komodity - např.plyn, ... ).
3. Otázka : Jaký vliv má na snižování ceny ropy a komodit současný stav konfliktů ( Ukrajina, Iraq-Iran, Egypt, .... ).
4. a poslední otázka : Tiše se vytrácí informace s porovnáním stavu EUR k původnímu nastavení z let cca 1995, oproti kterým EU ztrácí až 50% v dlouhodobém pohledu. Snaha těch malých ( občanů ) je - pokud si problém uvědomují - investování do svých priorit, nebo do činností, nebo tezaurace, což ovšem poté vede k dluhovosti/úvěrování dalších potřeb a tomu odpovídá "politická povolnost" vůči establischmentu v zájmu splácení závazků. Jak se na tento problém díváte Vy ?Vím, že dotazy nejsou jednoduché a jsou i trochu nad rámec - ale vidím vhodnost je zmínit.

Ad1) Každý, kdo přijímá nějakou radu nebo doporučení, třeba investiční, by měl k němu přistupovat maximálně kriticky. I když mu je zprostředkuje nějaký kovaný expert. Nebo třeba já. Všichni jsme omylní. Proto například v oblasti akcií preferuji investice do celých trhů, ne do jednotlivých titulů. Riziko špatné volby – a špatné rady – se tím zásadně omezuje.
Ad2) Ano, některé státy, například Saúdská Arábie, a nepřímo zřejmě třeba i USA, mohou ovlivnit ceny komodit, jako je ropa. Ropa sloužila jako geostrategická zbraň už v 70. letech. Nevidím důvod, proč by nemohla nyní. Ekonomické zájmy zkrátka občas ustupují těm jediným, které mohou občas být ještě silnější, tedy geopolitickým.
Ad3) Značný. Levná ropa zásadně oslabuje Rusko, Írán, Islámský stát,… Ad4) Zpravidla každý dluh, pokud nejde o dluh v bitcoinu :-), značí určitou závislost na establishmentu, pokud jím chápeme nejen vládu, ale třeba i banky. Drtivá většina lidí se ale může svobodně rozhodnout, zda si na sebe dluh vezme, či ne. Nikdo je nenutí stát se na establishmentu takto závislí.

Zdravím.
Jak se projeví stávající situace v kurzu Kč vůči Euru a jaký předpokládáte vývoj kurzu?
Děkuji.

Loni v první polovině roku se kurs držel víceméně kolem 27,50 koruny za euro, v druhé půli pak kolem 27,60. Celkově byl vývoj během celého roku poměrně dost klidný – byla a je samozřejmě ovlivněn intervenčním režimem ČNB, který má jednostranný charakter (tj. centrální banka nebrání i výraznějšímu oslabení koruny). Podobný vývoj bych čekal i letos. Nemělo by docházet k žádným velkým výkyvům kursu koruny k euru. I proto, že intervenční režim bude aplikován minimálně do druhé poloviny roku 2016.

Kdo z "analytiků" dokázal včas předpovědět krizi v roce 2008? Jedno, dvě procenta? A našel se třeba předloni vůbec někdo, kdo by si troufl tvrdit, že cena ropy ještě někdy klesne alespoň pod 100 dolarů za barel? Nic proti vám osobně, ale divím se, že analytikům ty jejich předpovědi ještě někdo žere.

Finanční krizi prokazatelně předpovědělo podle odborné studie ekonoma Dirka Bezemera celosvětově pouze dvanáct ekonomů či analytiků. Takže váš odhad, že to mohlo být procento či dvě, je značně nadhodnocený. Měl jsem možnost rozmlouvat během finanční krize o nastalé situaci i s celou řadou laureátů Nobelovy ceny za ekonomii a dalšími nejvýznamnějšími světovými ekonomy a ani oni ji v zásadě nepředpověděli. Jsou to přitom nesmírně moudří a vzdělaní lidé. Ekonomika je velice komplexní systém, v němž zejména dlouhodobé prognózování leckdy ztroskotává. Náhlé šoky typu propadu cen ropy jsou podle mě nepředpověditelné zcela. Trh s ropou ovlivňují myšlenky, úvahy a zájmy milionů jeho aktérů. Do hlavy nevidíte ani jednomu z nich. Ani vy sám nevíte, co budete přesně dělat zítra touto dobou. A už vůbec ne, co budete dělat za rok touto dobou. A ekonomie má vlastně odhadnout, jak budou jednat a smýšlet ne jeden, dva, tři, ale miliony lidí – tržních aktérů – v nějakém budoucím období. Navíc v (makro) ekonomii není prakticky možný řízený experiment jako v exaktních vědách typu chemie či fyziky. Lidskou společnost prostě do laboratoře nezavřete. Existují proto ekonomové, kteří hlásají, že ekonomie nemá ani tak předpovídat, jako spíše zpětně poskytovat vysvětlení. Ostatně i zpětné vysvětlení nějakého fenoménu je cenné. Ekonomové dnes tápou jak v předpovídání, tak dokonce i ve zpětném vysvětlení fenoménu typu finanční krize. Proč vlastně nastala? Kvůli trhu, nebo státu? Tím vším nehaním ekonomii ani ekonomy, řada z nich odvádí skvělou a poctivou práci – jen prostě bádají ve velmi komplexní oblasti.

Dobrý den, je vhodná doba na nakupování eura?

Není ani zvlášť vhodná, ani zvlášť nevhodná. Loni v první polovině roku se kurs držel víceméně kolem 27,50 korun za euro, v druhé půli pak kolem 27,60. Celkově byl vývoj během celého roku poměrně klidný – je samozřejmě ovlivněn intervenčním režimem ČNB, který má jednostranný charakter (tj. centrální banka nebrání výraznějšímu oslabení koruny). Podobný vývoj bych čekal i letos. Nemělo by docházet k žádným velkým výkyvům kursu koruny k euru. I proto, že intervenční režim bude aplikován minimálně do druhé poloviny roku 2016.

Vyplatí se investovat do akcií evropských firem (kotovaných v EUR)?

Krátkodobě asi ano. Kvantitativní uvolňování, které pravděpodobně Evropská centrální banka oznámí 22. ledna, by mělo značit alespoň krátkodobý růstový impuls i pro evropské akcie. Myslím si však, že tento impuls nebude tak silný – a obávám se, že ani tak trvalý – jako byl v případě kvantitativního uvolňování v USA či Japonsku. Pokud tedy evropským titulům nepomohou další faktory typu levné ropy a slabého eura. Zkrátka a dobře, je nyní nejspíše vhodný čas investovat do evropských akcií, ale je třeba je pak bedlivě sledovat a eventuálně včas „vyskočit“, jakmile začnou účinky předpokládaného kvantitativního uvolňování vyprchávat.

Dobrý den,

kde by se mohlo nacházet dno propadu kurzu EUR/USD?

Děkuji

Až na vzájemné paritě obou měn. V roce 2016.

Dobrý den,
v létě plánujeme dovolenou v Bulharsku. Bulharská měna je pevně svázaná s Eurem. Má smysl nakoupit Eura už teď? Nebo doporučujete nyní nakoupit USD a až na místě měnit na Bulharskou měnu?

děkuji

Koruna bude vůči euru v létě zhruba tam, kde je dnes. Zato dolar vůči koruně i bulharské leva do léta pravděpodobně dále poměrně výrazně posílí. Další zvažování už s dovolením nechávám na Vás.

Dobrý den, mám dotaz, zda-li slabší koruna bude mít vliv na úrokové sazby ve spořící oblasti, popř. na výši úroků v oblastí hypoték. Děkuji.

Průměrná úrokové sazba hypoték na českém trhu klesá poslední dobou takřka setrvale. Prodloužení intervenčního režimu ČNB, případně dokonce další intervence za oslabení koruny, budou působit ve směru dalšího snižování sazeb. A stejně tak i ostrý konkurenční boj mezi komerčními bankami, které hypotéky poskytují. Myslím si proto, že hypotéky se na své dno ještě zdaleka nepodívaly. Průměrná sazba je nyní kolem 2,44 procenta. Ve Švýcarsku, pro srovnání, je průměrná sazba hypoték opravdu výrazně pod dvěma procenty, takže prostor pro další pokles tuzemských sazeb stále existuje. Jakkoli samozřejmě banky budou tvrdit opak. Už tvrdí skoro dva roky, že níže to nejde. A pořád to jde.:-)

Oslabování koruny.

Jde o rozhodnutí multimilionářů a miliardářů, aby zbytek obyvatelstva trpěl a nikdy nedosáhl na klidný a spokojený život?
Alesoň já to tak vidím, co vy???

Oslabení koruny předloni v listopadu podle mě nebylo nutné, vneslo zbytečná rizika, a ekonomice - až na exportéry - nijak neprospělo. Nemyslím si ale, že šlo o nějaké spiknutí miliardářů. ČNB prostě vycházela ze svých modelů. Já považuji za chybné tyto modely, které jsou příliš vzdálené realitě. Například si nemyslím, že lidé v očekávání zlevňování odkládají svoji spotřebu. To by pak byl přece každý nápis "sleva" v obchodě nikoli lákadlem k nákupu, ale naopak výzvou k jeho pozdržení - bude přece ještě levněji, počkejte.

Proč není cena v Česku nafty a benzínu pod třicet korun jako v Polsku !!! Proč to neřeší vláda Babiš a Sobotka pro kulturnější život občanů, tak jak slíbili voličům, pro občany řidiče !!!

Nemyslím si, že by to měl řešit ministr financí nebo premiér. V tomto bych se neváhal spoléhat na trh. Ostatně pohonné hmoty nyní zlevňují. Konkurenční boj mezi dodavateli pohonných hmot zřejmě nefunguje ideálně, ale funguje. V USA je mimochodem cena benzínu ještě daleko levnější než v Polsku.

Jak je možné, že dolar posiluje, když zadluženost USA a jejich obyvatel je horší než u většiny zemí EU?
Není to jen nějaká dočasná bublina?

Viz mapka na wikipedie.

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_public_debt#mediaviewer/File:Government_debt_gdp.jpg

Zadluženost není jediný faktor, který měnoví investoři sledují. Navíc USA nyní v globálním pohledu jsou jednou z mála ekonomik, které se opravdu daří. S tím souvisí i očekávané zpřísnění tamní měnové politiky, které také bude působit ve směru posilování dolaru. Navíc americká zadluženost není stejná jako třeba česká nebo francouzská zadluženost. Američané si mohou své dluhy zalátat novými dolary. Protože se v dolaru obchoduje prakticky vše a protože je rezervní měnou číslo jedna, ponesou náklady jeho následného znehodnocení všichni, nejen Američané. Celý svět to pocítí. Kdybychom podobně látali dluhy tiskem nových korun, poneseme náklady v podstatě jen my sami.

Na jaký příjem ze spotřebních,tak DPH z pohonných hmot,je stavěn náš rozpočet.Jestli půjde ropa ještě dolů,kolik bude chybět mld. ve státním rozpočtu.

Když se podíváme na data za plnění rozpočtu za rok 2014, DPH vynesla více, než se rozpočtovalo. Spotřební daň z minerálních olejů zase nepatrně méně. Celkově ale rozpočet končí výrazně nižším schodkem, než s jakým se počítalo (navzdory nižšímu než rozpočtovanému výnosu daně z minerálních olejů). Jinými slovy, současné zlevňování ceny pohonných hmot zatím rozhodně není takové, aby se výrazně promítlo do závěrečné podoby plnění rozpočtu. Žádné miliardy jenom kvůli zlevnění benzínu v rozpočtu určitě chybět nebudou.

Co nejpravděpodobněji výrazně pohne s cenami akcií dolů? Šok z incidentů, jako je ten včerejší pařížský, vývoj na východě Ukrajiny, pokud by se tento konflikt rozšířil, další rozmach Islámského státu? Anebo lze věřit konspirativním spekulacím, že nejdůležitější je většinou záměr a dohoda nějakých mocných burzovních hráčů?

Myslím, že ani jedno z toho, co jmenujete. Tím však nevylučuji, že akcie, například ty americké, opravdu čeká výraznější korekce směrem dolů.

Doporučíte mi (jako laikovi)abych nakoupila EURO, nebo založila cizoměnový účet? Mám namysli větší obnos ( cca 200 tis.)

To bych musel znát Vaši finanční situaci konkrétněji. V nákupu eur za koruny momentálně nevidím nějakou velikou výhodu. To spíše v nákupu dolarů.

Kdo se muze povazovat za odbornika, kdyz veskere odhady jsou vzdy odlisne od realu. Znate reseni problemu nizkych mezd a neskutecne drahoty na prepocet vydelku k napr. Nemecku? Tamni pracovnik vyrobi stejne rychle vyrobek jako u nas a presto je na tom lepe, stejne zbozi koupi levneji i v prepoctu na Kc. Neni to divne?

Německá ekonomika je stále výrazně výkonnější než ta naše. V tom je jádro pudla. Nicméně oproti situaci před pádem železné opony je ten rozdíl mnohem menší, než byl tehdy rozdíl mezi československou a zápodoněmeckou ekonomikou i příslušnou životní úrovní v obou zemích. Mzdy jsou vždy víceméně takové, jaké ekonomika utáhne.

Dobrý den, současná Evropa, co se týká ekonomických informací směrem k obyvatelům, se zaměřuje pouze na otázku spotřeby. O tom svědčí i vaše aktivita zde (viz otázky pro děti ZDŠ). Zřejmě je to i úrovní vzdělání současných ekonomů vzešlých ze současných ekonomických fakult. Proč nejsou známy ekonomické vize pro další rozvoj zdravého tržního konkurenčního prostředí? Proč EU nepodporuje zdravou hospodářskou soutěž? Proč ekonomické fakulty nemají PROKAZATELNÝ zájem na řádném hospodaření státu s vybranými daněmi? Proč je hospodářská aktivita provázaná jen socialistickým řízením pomocí socialistických dotací, kde dotace = 100% korupce a protekce. Chápu, že díky přerozdělování financí, našlo mnoho soudruhů krásně placenou práci. Ostatní, byť konkurenčně zdatní, díky protekci a korupci, mají smůlu a mají obtížný přístup k informacím - nebo musí za tyto informace draze platit. Tržní prostředí se tedy tímto zrušilo a zdravá hospodářská soutěž, která by posunula společnost dopředu a na tom by jste měli mít zájem především vy študovaní ekonomové, upadá. Ale vy ekonomové s vysokých škol se tedy zajímejte o tu spotřebu, např. kolik se koupí benzínu za 25 Kč do 55l nádrže a nebo kolik je 55l nádrž salámů. Další otázkou je 1)) TTIP - (úkol Tuska) a pokles kurzu eura vůči dolaru, 2)) třesoucí se zájem obchodníků z Evropy obchodovat na přesyceném trhu USA, 3)) vybrakované německé státní důchody, díky hypoteční krizi v USA 4))možnost získat alespoň nějaké peníze zpět do Evropy. Luboš

Zastavím se u TTIP, to je podstatná věc, o níž se moc neví. Hovořil jsem v létě na téma TTIP s celou řadou zaangažovaných osob a skupin. V Bruselu i ve Washingtonu. Nepřekvapí, že úmluvu jednoznačně podporují vrcholní euroúředníci a europolitici, lidé z amerického ministerstva zahraničí či třeba z americké obchodní komory. A pak také představitelé „velkého byznysu“. Je tedy zjevné, že ti v TTIP vidí velký potenciál. Malé a střední firmy v řadě případů samotnou myšlenku liberalizující úmluvy také hájí, ovšem obávají se na druhou stranu toho, že snadno může jít proti jejich zájmům. Tahle obava na straně velkých korporací evidentně přítomna není. To je tedy varovným signálem. Vedle dosavadní nedostatečné transparentnosti vyjednávání k TTIP spatřuji další omyl právě v této určité přehlíživosti k malým a středním podnikům, které přitom jsou základem zdravého ekonomického růstu. Vyjednávači TTIP by neměli podcenit, že nemalá část veřejnosti v Evropě má na Spojené státy „pifku“, třeba už jen kvůli aférám s odposlechy nejvyšších evropských ústavních činitelů, včetně německé kancléřky Merkelové. Nedostatečná transparentnost a přehlíživost k malým a středním podnikům mohou veřejnost dále dráždit, a řady odpůrců TTIP tak rozšířit. Pokud by měla jednání k TTIP nakonec ztroskotat kvůli malichernostem typu netransparentnosti a přehlíživosti, bude to obrovská prohra na obou stranách Atlantiku. Prohra, která zřetelně urychlí odchod Evropy, ale možná i Spojených států z první scény globální ekonomické a vlastně i geopolitické dominance. Prohra, která bude znamenat nižší životní úroveň v Evropě.

Hezký den,

dokážete alespoň orientačně odhadnout, jak dlouho ještě bude trvat intervence ČNB?

Děkuji

Minimálně do druhé poloviny roku 2016, maximálně výrazně déle, i o několik let.

Dobrý den,

jaké jsou důvody současného poklesu eura vůči dolaru? Co dělá dolar silnější? A jaký dopad má slabší euro na hospodářství EU?

USA jsou nyní v globálním pohledu jednou z mála ekonomik, které se opravdu daří. S tím souvisí i očekávané zpřísnění tamní měnové politiky, které také bude působit ve směru posilování dolaru. V eurozóně se bude naopak měnová politika dále uvolňovat, což působí ve směru oslabení eura. Slabší euro je živou vodou pro ekonomiku EU. Snad jí pomůže.

Jak je možné, že dolar zatížený astronomickým státním dluhem USA, opírající se o masívní zejména čínský úvěr a udržovaný nad vodou pokračujícím virtuálním "tiskem" americké měny vůbec roste?

Američané si mohou své dluhy zalátat novými dolary. Protože se v dolaru obchoduje prakticky vše a protože je rezervní měnou číslo jedna, ponesou náklady jeho následného znehodnocení všichni, nejen Američané. Celý svět to pocítí. I ti Číňani. Americké ekonomice se navíc nyní daří a svoji měnovou politiku zpřísní. Proto dolar roste.

Můžete mi prosím vysvětlit, co ovlivňuje cenu ropy na světovém trhu, proč tak cena ropy klesá, když poptávka je dle mého názoru stejná, není to uměle vyvolaná situace? Kdy lze předpokládat, že cena ropy vrátí na úroveň ze záčátku r. 2014.

V ceně ropy se odrážejí i jiné faktory než čistě působení nabídky a poptávky. Roli sehrává ukončení kvantitativního uvolňování v USA či dumpingová politika Saúdské Arábie, kterou Saúdové a zřejmě i Američané sledují ekonomické, ale i geopolitické cíle (oslabení Sýrie, Ruska, Íránu, Islámského státu,...).

Je teď vhodná doba pro nákup Euro na letošní dovolenou nebo mám ještě počkat ?

Není nějak zvlášť vhodná, ani zvlášť nevhodná. Euro by v létě vůči koruně mělo být plus minus tam, kde nyní.

Hezký den vážený pane Kovanda...

Z jakého důvodu stále posiluje US dolar, když ceny ropy padají.. Nejsou to spojení nádoby? Americká ekonomika je přeci založena na obchodování s ropou? Jaký dopad bude mít pokles cen ropy na ekonomiku USA? Děkuji za odpověď

USA jsou nyní v globálním pohledu jednou z mála ekonomik, které se opravdu daří. S tím souvisí i očekávané zpřísnění tamní měnové politiky, které také bude působit ve směru posilování dolaru. Pokles ceny ropy poškodí producenty břidličné ropy v USA, geopolitickým a i ekonomickým zájmům USA ale levná ropa nyní vyhovuje. Proto ostatně nevystupují proti současné dumpingové politice Rijádu, která dost možná probíhá s jejich tichým souhlasem.

Dobrý den. Co je v současnosti příčinou zdražování dolaru? Jedná se podle Vás o krátkodobý výkyv nebo se máme připravit na delší období vysoké ceny dolaru, EUR? Děkuji.

USA jsou nyní v globálním pohledu jednou z mála ekonomik, které se opravdu daří. S tím souvisí i očekávané zpřísnění tamní měnové politiky, které také bude působit ve směru posilování dolaru. Proti euru bude dolar posilovat pravděpodobně po celý letošní rok, až na vzájemnou paritu obou měn, které by měl dosáhnout v roce 2016.

Jaký vliv může mít do budoucna cena ropy na Rusko a tím pádem i na EU (včetně ČR) ?

Putinova moc dlouhodobě roste a padá s cenami ropy na světových trzích. Když bude ropa levná dlouho, Putin dříve či později skončí. Otázkou je , zda pak v Rusku nenastane chaos jako počátkem 90. let. Ten by mohl fatální důsledky jak geopoliticky, tak co se ekonomického dopadu na EU týče. Zvláště pokud by se moci chopil někdo ještě mnohem méně vyzpytatelný než Putin.

Mebylo by alespoň částečným řešením korunu revalvovat, českou národní bankou, vůči euru a netrvat stále na slabé koruně, uměle udržované ČNB? I když asi by byla koruna stále vůči dolaru slabší nežli před půl rokem. nehrozila by ale Česku deflace?

Revalvace koruny? To vykládejte v ČNB. Budou se tam popadat za břicho. Oni naopak uvažují o jejím dalším oslabení. Jakkoli s ním nemusíme souhlasit.

Dá se v souvislosti s budoucím zvýšením úrokových sazeb v USA očekávat další pokles ceny zlata?

Pokud investoři uvěří, že USA jsou bezpečným útočištěm, pak ano. Dlouhodobě je ale zlato rozumnou investicí, pokud jeho podíl v portfoliu nepřesahuje 15 procent.

Domníváte se, že by cena ropy mohla v průběhu roku 2015 klesnou až na 40 USD ?

Záleží na postoji Saúdské Arábie. Sice tamní říkají, že jim nevadí ani cena ropy kolem dvaceti dolarů za barel, ale to je zřejmě jen určitá psychologická hra. Očekávám dlouhodobě nižší ceny ropy, než na jaké jsme byli zvyklí v posledních letech, ale těch 40 dolarů je ta nejspodnější hranice.

Pokud investovat do Zlata - v jaké forme?? Vzít "útokem" zlatnictví?? Myslím tím samozrejme nákupem :-D investicím nerozumím a toto by mi trosku pomohlo...dekuji

Aby investice do zlata měla smysl, pak je třeba investovat do fyzického zlata, nikoli do "papírového". Takže různé slitky, mince atp.

Dobrý den,

nedomníváte se, že EUR by pomohlo, kdyby země s dlouhodobě vysokým předlužením a slabým výkonem ekonomiky by nedobrovolně opustily EURO, vrátily se ke svým měnám a devalvovali je na "odpovídající" úroveň ?

Pomohlo. Ale je to politicky nemyslitelné. A euro je politický, ne ekonomický projekt.

Chci se zeptat,co nám přinese levná ropa či slabé euro?

Oboje by české ekonomice mělo prospět.

Myslite si, ze budou mit USA akcie, zase excelentni rok jako byl rok 2014, diky silne ekonomice a ze muze diky oslabeni evropske meny, dojit k rozpadu Evropske unie?

Oslabení eura evropské ekonomice spíše pomůže. Zvyšuje tak svým způsobem i šance, že nedojde k rozpadu EU nebo eurozóny, pokud jím rozumíme odchod byť jen jediného člena. Americké akcie nyní považuji za poměrně drahé, investoval bych jinde - třeba v Indii.

Jaký máte názor na bitcoin a podobné projekty? Příjde podle Vás někdy čas, kdy se kryptoměny stabilizují a pujde je považovat za rovné měnám klasickým?

Pro bitcoin bude letošek zlomovým rokem. Buď to "dá", nebo se propadne v propadlišti dějin. Pokud je B) správně, neznamená to ovšem, že alternativní měny jako takové jsou passé. Koncept kryptoměn má před sebou obecně slibnou budoucnost, bez ohledu na to, jak dopadne konkrétně bitcoin. Jednou budou bezesporu konkurovat těm klasickým.

Kdo " zaplatí" dluhy, které vytváří stát ČR a kdy to asi bude a jakou formou (postačí trendy) ve vztahu CZK/EUR resp. k USD ?

Bude to znít zvláštně, ale stát své dluhy teoreticky nemusí splatit nikdy. Stačí když bude udržovat určitý jejich podíl na hrubém domácím produktu.

Myslíte,že případné vítězství krajní levice v Řecku může způsobit pád eura? Bude mít Německo a Francie na to udržet ztrátu?

Myslím, že ani v zájmu Syrizy není opustit eurozónu. Ostatně to sami deklarují už nyní. Pokud volby vyhrají, jejich rétorika zmírní. Budou zřejmě ochotni jednat s poskytovateli současné pomoci o nových podmínkách. Budou mnohem konsensuálnější, než se zdají být nyní. To je jejich politická strategie. Nikdo, ani Syriza, nechce vládnout "Venezuele bez ropy", kterou by se Řecko pod odchodu z eurozóny stalo. Syriza chce moc, ale nechce problémy. Proto její vítězství pád eura nezpůsobí.

levná ropa, menší příjem do státní kasy, zvýší se daně při dlouhodobém trendu levné ropy?

Tenhle problém řeší Venezuela, Rusko nebo Írán. Nás pálit nemusí.

Jak se projeví pokles cen ropy na hodnotě akcií ropných společnosti?Děkuji.

Určitá souvislost mezi cenami ropy a akciemi ropných společností existuje. Není to však žádný úplná závislost. Je třeba také hodnotit jednotlivé tituly individuálně. Například kurs akcií ropného gigantu Exxon Mobile poklesl od června 2014 o necelých deset procent, ropa ve stejné době zlevnila o více než 40 procent.

Kam si myslíte, že muže spadnout cena ropy, DIKY VODOVRT

Záleží hlavně na postoji Saúdské Arábie. Sice tamní říkají, že jim nevadí ani cena ropy kolem dvaceti dolarů za barel, ale to je zřejmě jen určitá psychologická hra. Očekávám dlouhodobě nižší ceny ropy, než na jaké jsme byli zvyklí v posledních letech. Čtyřicet dolarů za barel je podle mě ta nejspodnější hranice.

mohu se zeptat zda se klesající cena ropy odazí i na ceně zemního plynu či cng na čerpacích stanicích?

Historicky tomu tak bylo a ceny zemního plynu se vyvíjely ruku v ruce s cenami ropy. Z důvodu břidličné revoluce ale tato vazba v posledních letech postupně slábne, zatímco sílí vazba mezi cenami zemního plynu a cenami uhlí.

Tak celkem jasné je, že na oslabování Koruny nevydělal, až na pár vyvolených, nikdo. Má dle Vás ČNB právo okrádat obyvatele ČR tím, že trvale znehodnocuje jejich úspory? Souhlasíte, že předpoklad ČNB, že tyto znehodnocené úspory obyvatelé a firmy navíc ještě utratí / investují, je zcestný? Nehledě na ztráty (náklady), které způsobily samotné intervence. Mimo jiné úplně nerozumím, jak má zlevňování ropy společného s kurzem CZK/EUR a CZK/USD. Na ekonomiku by cena paliv u českých čerpacích stanic měla vliv pouze v případě, kdyby její posun zapříčinilo snížení / odstranění spotřební daně, nikoliv její nepredikovatelná část, vycházející z globálního dostatku/nedostatku této suroviny, která může být příští měsíc opět někde jinde.

Na oslabení koruny vydělali mnozí exportéři. Asi bych nehovořil o okradení. ČNB spíše snížila kupní sílu obyvatelstva v zájmu nastartování ekonomiky. Nemyslím si, že za tím byl jakýkoli zlý úmysl. ČNB, a mnohé ostatní centrální banky taktéž, ale podle mě vycházejí z chybných ekonomických modelů. Nemyslím si například, že deflační spirála byla takovou hrozbou, jak ji ČNB prezentovala v době oznámení své intervence. Intervence nebyla spouštěčem ani spotřeby, ani investic. Řada ukazatelů vykazovala zlepšování už před tím, než byla intervence provedena. Podle mě to byl zbytečný pokřivující zásah do ekonomiky.
Pokles ceny ropy na světových trzích vyvolává deflační tlaky, jichž se ČNB obává. Tato obava je ale v tomto případně neopodstatněná, neboť deflační tlaky nevznikají v důsledku nedostatečné poptávky. Levná ropa a tedy i levné pohonné hmoty naopak mohou poptávku podpořit, protože lidem i firmám zbývá více peněz na něco jiného.

Dobrý den, pane Kovando,

jak byste prosím v současné světové situaci doporučil investovat řekněme částku 5 mil Czk?

Děkuji

Dvě mé známé, studentky kolem 25 let, zrovna před pár dny získaly slušné prostředky od jistého investora pro rozvoj jedné své aplikace. Dva miliony korun. Přitom ani jedna z nich za sebou v branži nic moc nemá. Uznávám, že obě holčiny jsou bystré a ta aplikace je důvtipná a má jistou šanci stát se hitem, přesto ale je zarážející, s jakou lehkostí momentálně peníze létají vzduchem v segmentu IT start-upů. A nejen v Česku. Celosvětově. Navzdory tomu, že IT segment už vyčerpal – alespoň v USA – svůj zásadní přínos k růstu ekonomické produktivity, a to někdy kolem roku 2004. Tím vším chci říci to, že segment IT start-upů je bublina. A tahle bublina se zatím stále horkými penězi přifukuje – a ještě nějaký ten pátek bude, euforie zatím rozhodně neutuchá. Kdo má tedy pevnější nervy, málokde nyní rychle a významně zhodnotí pětimilionovou sumu jako právě v roli „angel investora“. Jen musí dobře vyčíhnout dobu, kdy už si ďábelsky mazaně řekne, že té „andělskosti“ bylo dost a bublající segment opustí. A výnos investuje třeba do umění. Klidně i českého. Tam se výnos eventuálně dostaví sice za delší dobu, ale zato to nebudou takové nervy. Kdo tyhle investice shledává příliš „exotickými“, nechť vloží svůj milion zčásti do černozemě v Polabí, zčásti do zlata, zčásti do kvalitního prohloubení vzdělání svého nebo svých dětí a zčásti na obyčejný spořicí účet. Třeba americkým akciím bych momentálně nevěřil. Jejich ceny jsou – podobně jako IT segment – nafouklé, a to zásahy centrálních bank a zřejmě neudržitelně.

1. Co radíte českým investorům pro rok 2015? Držet akcie, dluhopisy, zlato, pozemky nebo hotovost?
2. Začne proces dělení EU na jih a sever?
Předem děkuji za odpovědi!

Budu stručný.

1) Držte vše zmíněné. V rámci diverzifikace portfolia.
2) Letos ne.

:-)

Protože jde o poslední položený dotaz, děkuji všem za otázky. Bylo potěšením na ně odpovídat. Budu se těšit zase někdy příště na online chatu.

Hezký zbytek dne.