Praha - Od ledna do srpna letošního roku připadlo státu z odúmrtí skoro sedm tisíc kusů movitého i nemovitého majetku v hodnotě 106 milionů korun. V dlouhém seznamu najdete byty, staré usedlosti, cenné papíry, šperky, obrazy a spousta dalších věcí. Veškerou pozůstalost stát spravuje přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Co se všemi těmi věcmi, někdy kuriózními, úředníci dělají?
Například před pár dny získal úřad z opuštěné nemovitosti uskladněnou munici. "K nálezu byla ihned přivolána policie, jejíž pyrotechnik bedny s náboji odborně zajistil a policisté je převezli do chráněného muničního skladu. Pozůstalost po zemřelém bude v nejbližší době projednávat soud v dědickém řízení. Je však pravděpodobné, že majetek připadne státu jako odúmrť. V takovém případě munici nebo zbraně předáme složkám policie," řekl on-line deníku Aktuálně.cz tiskový mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Vzpomíná si i na další zajímavé pozůstalosti. "Loni náš úřad získal z odúmrti hroznýše královského, sklípkana rodu Nhandu Chromatus a čtyřletého psa křížence stafordširského teriéra. Všem zvířatům se podařilo najít nové majitele," říká Ležatka.
Kuriózní byl i soubor prvorepublikových věcí z domácnosti a oblečení po 99leté paní, jež zemřela bez dědiců. "Věci jsem nabídli Etnografickému ústavu, pro které je to cenné obohacení řady jeho sbírkových fondů. A zároveň jeden z nejvýznamnějších přírůstků posledních let," uvádí Radek Ležatka a dodává, že soubor věcí byl ohodnocen na 52 tisíc korun. Jeho historická hodnota je ale mnohem větší.
Někdy stát získá i velmi cenné věci. Jako zrovna nedávno byt u Karlova mostu. Právě nemovitosti a pozemky přinášejí do státní kasy z odúmrtě nejvíce peněz. Další významnou položkou jsou cenné papíry.
"Připadl nám byt v měšťanském domě U bílé boty, který se nachází v ulici Na Kampě, přibližně 50 metrů od Karlova mostu. Byt se nachází ve třetím nadzemním podlaží a dispozičně se jedná o 2+1, podlahová plocha včetně příslušenství činí 84 metrů čtverečních. Byt je v zanedbaném stavu, vhodný k rekonstrukci. Nabídneme ho státním institucích k využití a v případě nezájmu ho zřejmě nabídneme ve veřejné dražbě," říká tiskový mluvčí úřadu.
Starožitnosti patří na zámek a do muzea, drahé kovy národní bance
Majetek, který úřad získává, ocení vždy v rámci pozůstalostního řízení notář se soudními znalci. Vyhodnotí, zda se jedná o předměty využitelné, ty pak podle zákona nejprve nabídneme státním institucím. Takto se převádí různé obrazy, starožitnosti a další umělecky cenné věci na muzea a galerie.
"Mnoho předmětů jako je elektronika, nábytek, nářadí, kola, předáváme dětským domovům a diagnostickým ústavům či státním lázním nebo nemocnicím. Drahé kovy se převádějí Puncovnímu úřadu, bankovky a mince České národní bance. Věci nevyužitelné, hygienicky závadné se likvidují," vysvětluje postup mluvčí Ležatka.
K tomu uvádí další příklad z praxe. Fyzické likvidace se dočkala kožená peněženka z předluženého dědictví. Celá pozůstalost po zemřelém měla hodnotu téměř sedm milionů korun, ale všechny prostředky se použily k uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů. Jediným hmotným majetkem, který se nepodařilo v rámci likvidace dědictví zpeněžit, zůstala právě tato peněženka.
Jestliže žádná z oslovených institucí o nabízené věci neprojeví zájem, prodá ho úřad formou výběrového řízení či veřejné dražby u nemovitostí a formou elektronické aukce u movitých věcí na webu www.nabidkamajetku.cz.
Na přehled nejbizarnějších věcí, které připadly státu, se můžete podívat ZDE.
Notář a koroner přijdou jako první
Jaký je vlastně postup získávání odúmrti? "Pokud člověk zemře v nemocnici, či domově pro seniory, po ohledání koronerem je místně příslušnou matrikou vyhotoven úmrtní list a zaslán soudu, který ustanoví notáře jako soudního komisaře. Další úkony pak jsou již pod jeho vedením," říká Radek Ležatka.
A zemře-li člověk doma, přivolaný koroner provede ohledání a následně je postup stejný - matrika vyhotoví úmrtní list a zašle soudu, který pověří notáře vyřízením pozůstalosti. Pokud tedy nemá podezření na spáchání trestného činu.
Notář je následně povinen zajistit soupis majetku pozůstalosti. Pokud je jasné, že člověk neměl závětní ani zákonné dědice, uvědomí už ÚZSVM. "Notář po ukončení pozůstalostního řízení vydá usnesení, kterým majetek zůstavitele buď dědí dědic, nebo může připadnout státu jako odúmrť. Teprve po nabytí právní moci tohoto usnesení můžeme majetek zaevidovat a začít s ním nakládat," dodává Ležatka.
V loňském roce činily příjmy úřadu 1,74 miliardy korun, z toho příjmy z prodejů nemovitostí dosáhly 1,22 miliardy. Ale úřad nabývá nemovitosti i jiným způsobem, například od ostatních státních institucí, které je nepotřebují ke své činnosti nebo z trestné činnosti.
Rok od roku příjmy z odúmrtí klesají. Důvodem je mimo jiné to, že lidé po sobě častěji zanechávají závěť a zároveň také to, že v novém občanském zákoníku, který vstoupil v platnost v roce 2014, se rozšířil okruh osob, které se mohou stát dědici.
Třídy dědiců dle nového občanského zákoníku
První třída dědiců
V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Druhá třída dědiců
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
Třetí třída dědiců
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
Čtvrtá třída dědiců
Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
Pátá třída dědiců
Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
Šestá třída dědiců
Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
