Podle Evy Zamrazilové, předsedkyně Národní rozpočtové rady, budou mít sankce uvalené na ruské banky na domácí bankovní sektor jen minimální vliv. "Banky jsou kapitálově silné, mají dostatek likvidity a zastoupení sankcionovaných bank je tu minimální. Nicméně obchodní styk s Ruskem pro tento moment prakticky končí," uvádí Zamrazilová.
Co se týká obchodů, podíl českého exportu do Ruska je nízký. Čeští exportéři v uplynulém roce do Ruské federace dopravili zboží přibližně za 79,6 miliardy korun, meziročně to byl pokles o 5,5 procenta. Přes přímý výměnný obchod s Ruskem tak český export jako celek podle Asociace exportéru ohrožen není.
"Ruský trh je ztracen, ale protože doposud činil jen necelých šest procent obratu českého zahraničního obchodu, nebude to mít na celou ekonomiku tak zásadní dopad. Rozjednané kontrakty končí. Neuhrazené dodávky zboží a služeb se stanou velmi špatně dobytné, nebo spíše rovnou nedobytné," uvedla pro ČTK hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
V žádném případě ale sankce podle ní nedestabilizují velmi silný domácí finanční sektor. "Likvidity je obrovský přebytek a přítomnost sankcionovaných bank jen okrajová," uvedla k dopadům na Česko Helena Horská.
Česko je stejně jako další evropské země odkázáno na dovoz zemního plynu a ropy z Ruska. Nelze tak vyloučit výpadek dodávek, což může být pro průmyslovou zemi, jako je Česko, problém v podobě nižších zahraničních objednávek. Komplikací může být i nedostatek pracovníků a některých výrobních surovin a materiálů. Podle ekonomů si ale české firmy dokázaly v krizi vždy poradit a přizpůsobit se.
Inflace může být dvouciferná
Každopádně jeden efekt sankcí je v Česku nevyhnutelný: dál porostou účty za energie a tím i inflace.
"Eskalace napětí na Ukrajině znamená další růst cen energetických komodit a zároveň i oslabování koruny, což vyšší ceny ropy a zemního plynu ještě násobí. Pokud byly ještě před měsícem reálné odhady spotřebitelské inflace pro letošek v rozmezí 8 až 9 procent, tak nyní je již téměř jasné, že inflace bude dvouciferná, a nelze vůbec vyloučit, že překročení 10 procent bude výrazné," míní Miroslav Novák, analytik ze společnosti Akcenta.
Odpojení ruského finančního systému od SWIFT má podle Nováka sice jen omezený přímý dopad na kurz koruny vůči euru, ale řetězovitý nepřímý dopad na kurz koruny může být obrovský. Připomíná ale, že Česká národní banka má v porovnání s velikosti domácí ekonomiky obří devizové rezervy ve výši 175 miliard dolarů a může je proti oslabování koruny kdykoliv použít.
Na stole jsou podle Nováka tři možné scénáře vývoje koruny, v tuto chvíli je ale nejpravděpodobnější ten, podle něhož bude konflikt na Ukrajině ještě více eskalovat a slova o použití jaderných zbraní se budou skloňovat stále častěji.
"Riziková prémie u koruny se bude zvyšovat a může dojít ke spuštění podobného nebo ještě většího 'armagedonu', který jsme viděli v únoru a v březnu 2020 při covidové pandemii, tedy oslabení koruny směrem k hladině 27 korun za euro a výše," dodává Miroslav Novák.
Ve středu 2. března koruna oslabila na 25,70 za euro. "Aktuálně jsou bezpečnými přístavy měny jako americký dolar, japonský jen nebo švýcarský frank. Rizikovými aktivy jsou kryptoměny, akciové indexy a středoevropské měny jako polský zlotý, maďarský forint nebo česká koruna," říká analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý.
A ještě na jednu nepříjemnost je třeba se připravit - benzin bude dál zdražovat. Alespoň to předpovídá ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Cena benzinu i nafty v Česku je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzin může vyletět až ke 45 až 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu," varuje ekonom.
Litr benzinu Natural 95 se podle CCS na začátku týdne celorepublikově prodával průměrně za 38,82 koruny. Cena tak překonala dosavadní rekord ze 13. září 2012, kdy stál litr 38,56 koruny.
"Důvodem dramatického zdražování pohonných hmot je zdražování ropy na světových trzích a také oslabení koruny. Oboje bezprostředně nastává či sílí v důsledku propuknutí války na Ukrajině. Motoristé musí počítat s tím, že ceny pohonných hmot budou růst i v příštích dnech," dodává Kovanda.
Podle Evy Zamrazilové je potřeba si uvědomit, že téměř 80 let nebyla v Evropě válka a lidé zapomněli, že tyto krizové situace s sebou nutně přinášejí negativní dopady na životní úroveň obyvatel.
"V tuto chvíli je nutné Rusko co nejvíce ekonomicky i politicky izolovat. Ačkoli se válečný konflikt odehrává na Ukrajině, zažíváme obrovskou míru solidarity. A k té solidaritě patří nejen to, že posíláme oblečení a finanční dary na Ukrajinu, ale také třeba to, že budeme muset šetřit s plynem. Jde o naši budoucnost, a proto by pohodlí nemělo zvítězit nad nutností dočasného uskromnění se," uzavírá předsedkyně Národní rozpočtové rady.
