Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové přitom očekávali zvýšení sazby jen o 0,75 procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
"Rada ČNB vyhodnotila rizika jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší růst úrokových sazeb, než předpokládá prognóza banky," uvedl po jednání guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Aktuální listopadové prognóze ČNB podle Rusnoka odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku.
"Rada ČNB je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v ČR," dodal Rusnok. "Je zřejmé, že za dané situace, se budeme muset posunout ještě výrazně nad tu čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat," uvedl guvernér.
Mezi hlavní rizika hovořící ve prospěch růstu inflace rada dnes označila hrozbu oslabení ukotvenosti inflačních očekávání, rychlejší a déletrvající růst cen průmyslových výrobců v zahraničí a zeslabení reakce kurzu koruny na růst domácích úrokových sazeb. "Výhled růstu zahraničních průmyslových cen se přehodnocuje výrazně vzhůru. Důvodem je zdražení energií v kombinaci s přetrvávajícími problémy s dodávkami. Výhled je tažen i silnou poptávkou," uvedl Rusnok. Stejně tak byl zatím kurz koruny slabší, než ČNB očekávala.
Rusnok dále uvedl, že dosavadní vývoj inflace svědčí o výrazných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky. Inflace tak podle něj bude v nejbližších čtvrtletích vysoko nad tolerančním pásmem kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB. V listopadu byla inflace šest procent, zhruba jeden procentní bod nad odhady ČNB.
Co stojí za vysokou inflací
"Za inflací stojí dva silně faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. "Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb," uvedl Marek.
Předseda představenstva Expobank CZ a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal upozornil, že navzdory dočasnému odpuštění DPH u energií má inflace stále rostoucí trend. "A proto musí měnová politika reagovat výrazným nárůstem sazeb, aby přetlačila domácí cenové tlaky," uvedl.
Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro obě tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o jeden procentní bodu na 4,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o jeden procentní bod na 2,75 procenta.
"Další zvýšení úrokových sazeb, které pravděpodobně není poslední, odstřihává další část lidí od reálné šance na získání hypotéky. V kombinaci se stavebním zákonem, který výstavbu nemovitostí dost komplikuje, se začínáme dostávat do skutečné nemovitostní krize," uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal.
