O splasknutí čínské nemovitostní bubliny se mluví léta. Aktuální vývoj ukazuje, že úplný kolaps nemusí být daleko. Před dvěma lety se s obřími finančními problémy začala potýkat Evergrande Group zaměřená na byty pro vyšší střední třídu. Z obtíží už nevybředla, zbankrotovala a v polovině srpna požádala o ochranu před věřiteli v New Yorku. Z kdysi nejhodnotnější realitní skupiny na světě se během pár let stala firma, jejíž nesplacené dluhy dosahují 340 miliard dolarů.
Do obřích dluhů se propadla i společnost Country Garden, donedávna čínská jednička podle počtu prodaných bytů. Zpravodajka agentury Reuters popisuje situaci ze čtrnáctimilionového severočínského přístavního města Tchien‑ťin: Několik řad rozestavěných pětipatrových bytovek je nyní bez života a oslovení dělníci od začátku roku nedostali výplatu.
Jinde to zřejmě není jinak, podle odhadů má Country Garden rozestavěno celkem milion bytů. Firma ovšem dosud veřejně nepřiznala, zda některý ze svých projektů musela zastavit kvůli finančním omezením.
Zlaté období končí
Investiční boom v realitním sektoru, který generuje 20 procent HDP a tvoří 70 procent bohatství domácností, přinesl vedle rychlého růstu i řadu problémů. Nejviditelnějším projevem jsou města duchů, celé čtvrti prázdných neprodaných bytů. "Čínské regiony jsou po letech investic do velkých infrastrukturních projektů těžce zadlužené, stejně jako soukromé developerské společnosti. Dlužníci přestávají splácet a nesplacené dluhy přinášejí ztráty bankám, fondům a dalším investorům," říká spoluzakladatel investičního fondu Alethes Václav Podzimek.
To se promítá do celé ekonomiky. Zpomalení výstavby dopadá na stavební firmy i jejich dodavatele. Roste nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi. Ostatně i čínští statistici - patrně kvůli "špatným" číslům - o ní dočasně přestali čísla zveřejňovat. Nejistota napříč společností, včetně aktuálního poklesu akciových trhů, následně vede k omezování už tak nízké domácí spotřeby. Čínská ekonomika však potřebuje, aby právě domácí poptávka rostla a nahradila slábnoucí investice, případně export.
Jenže Číně se dlouhodobě spotřebu obyvatel nedaří zvyšovat. A pandemie koronaviru to ještě podtrhla. Proti zbytku světa přišla vláda s drastičtějšími uzávěrami a současně podnikům a domácnostem dala jen slabou podporu. "Jedním z důvodů neúspěšných snah zvyšovat domácí spotřebu je i nedostatečné zdravotní a sociální zabezpečení.
Obyvatelstvo má proto tendenci shromažďovat vyšší úspory. Přestože čínská vláda mluví o programu ‚společné prosperity‘, lídři zároveň ostře kritizují sociální stát a státní benefity. Bez radikálnějších státních transferů k obyvatelstvu však zvýšení spotřeby přijde jen těžko," říká expert na Čínu a analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok.
Komunistické vedení hledá cesty, jak zabránit propadu a jak vylepšit podnikatelské prostředí. Centrální banka přistoupila k největšímu snížení úrokových sazeb za tři roky, regulátoři poprvé od roku 2008 snížili poplatky za transakce s akciemi a banky jsou připraveny snížit úrokové sazby u stávajících hypoték. Vláda chce usnadnit přístup soukromých firem k financování a přimět je, aby více investovaly. Ministerstva už mají plány, jak podpořit zvýšení výdajů domácností na vše od elektrických spotřebičů po nábytek. Místní úřady mají zase pomoci obyvatelům s rekonstrukcí jejich domovů.
Otázkou zůstává, zda to bude stačit. Šebok říká, že čínská vláda se může masivnějšího fiskálního stimulu, s nímž přišla například po světové ekonomické krizi, obávat, aby krizi jen neoddálila a případně nepřifoukla. "Je možné, že čínské vedení je tentokrát ochotné absorbovat šok pramenící z ekonomického zpomalení, pokud to povede ke strukturálnímu ozdravení ekonomiky. Lídr země Si Ťin‑pching dlouhodobě mluví o potřebě kvalitnějšího růstu a nutnosti soustředit se na aktivity s přidanou hodnotou," připomíná Šebok.
Projevuje se to třeba snahou postupně nahradit zahraniční firmy vlastními. "Například německé automobilky mají dnes problém konkurovat čínským, především v elektromobilech, které v Číně zaznamenaly v posledních letech nebývalý rozmach. Dá se říci, že zlaté období pro zahraniční firmy v Číně už je věcí minulosti," dodává analytik.
Schizofrenie vůči investorům
Zpomalení ekonomického růstu v tak silné ekonomice ovlivní celý svět. "Čína generuje necelých 20 procent světového HDP, podílí se však téměř z poloviny na světové spotřebě klíčových komodit, jako jsou železná ruda, cement či uhlí. Případné výrazné ochlazení čínské ekonomiky by citelně zasáhlo zejména těžaře a exportéry komodit a vedlo by k poklesu jejich cen," připomíná Podzimek. To by paradoxně pomohlo Západu v boji s inflací. Čína je však zároveň významným trhem pro většinu globálních firem a případný výrazný pokles tamních prodejů je tedy citelně zasáhne.
Problémy pocítí i firmy, které podnikají přímo v Číně. Zástupce ředitele Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Mikuláš Nozar říká, že spíše než znárodnění může přijít zvyšování politického tlaku a různých regulací. Pro automobilky jde stále o důležitý trh, byť například tržní podíl Volkswagenu v Číně se za posledních 10 let snížil z 13 procent na osm.
"Expanze firem včetně automobilek do dalších asijských zemí jako Vietnam a Indie je logická, potenciál růstu je tu obrovský a překážky podnikání ze strany vlád zatím minimálně nižší než v Číně. Ta celosvětové trendy sleduje a bude se muset přizpůsobit, jinak se budou její problémy prohlubovat," říká Nozar.
Šebok označuje postoje čínské vlády k zahraničním investorům za značně schizofrenní. Na jednu stranu je vítá a tvrdí, že Čína je jim otevřená. A na druhou stranu proti soukromému sektoru podnikla řadu zásahů, v posledních měsících zadržela i pracovníky několika konzultačních firem. Nedávno také přijala nové zákony o kontrašpionáži, podle kterých mohou být i běžné ekonomické aktivity považovány za protiprávní.
Současně se západní vlády v čele s USA snaží snižovat závislost na Číně a prověřují investice, které tam směřují. Američané sledují vlastní zájmy, chtějí si zachovat náskok ve vývoji a používání pokročilých technologií. "Jde především o polovodiče a mikroelektroniku, kvantové informační technologie a některé systémy umělé inteligence. Tlak ze strany USA míří také na EU. Je otázka, jak se k tomu evropský byznys postaví," říká Nozar.
Na téma západních sankcí vůči Číně říká, že každá zbraň je dvousečná. "Čína na nás má velké páky. Není to jen závislost na produkci kritických materiálů potřebných k zelené tranzici, včetně polovodičového průmyslu a obnovitelných energií. Na začátku srpna například Čína uvalila restrikce na vývoz galia a germania a také na související produkty.
Další podobné restrikce vzhledem k vývoji geopolitické situace můžeme očekávat, na druhou stranu eskalaci obchodní války si v současné době EU nemůže dovolit," dodává Nozar.
Firmy i celé státy usilují o přesun dodavatelských řetězců a výrobních kapacit zpět na Západ. "Pokud tento jev skutečně získá trakci, mohl by výrazně podpořit hospodářský růst vyspělých trhů na úkor Číny. Zároveň však bude působit proinflačně a celkově negativně ovlivní efektivitu globální ekonomiky," říká Podzimek.
