reklama
 
 

Plasty zaplavují svět, Čína už o ně nemá zájem. Češi si za odpad možná připlatí

24. 1. 2018
Do Číny putuje více než polovina veškerého obchodu s recyklovatelnými plasty. Nové nařízení tamní vlády ovšem zakazuje dovoz většiny plastového odpadu.

Praha - Rozhodnutí čínské vlády o tom, že zakáže dovoz většiny plastových odpadů, zasáhlo celou Evropu a USA. Nařízení začalo platit od ledna a naplno se podle tamního ministerstva životního prostředí projeví od 1. března 2018.

Důvodem je stále se zhoršující kvalita životního prostředí. Samotná Čína už navíc vyrobí tolik plastů, že další dovoz pro zpracování je spíše komplikací. Většina plastových odpadů míří do Číny přes Hongkong. Kromě Evropy patří k významným vývozcům Japonsko a Spojené státy.

V číslech to podle odhadu Arnauda Bruneta, ředitele Mezinárodní organizace pro recyklaci, znamená, že letos odebere Čína jen 1,5 milionu tun vytříděného plastového odpadu. Kromě plastů Čína zakázala i dovoz netříděného papíru, odpadu z výroby oceli a řady druhů textilního odpadu.

V roce 2016 se do Číny z ostatních zemí vyvezlo 7,4 milionu tun plastového odpadu v hodnotě 3,7 miliardy dolarů (asi 76 miliard korun). To je 56 procent světového obchodu s recyklovanými plasty.

"Pokud se Čína nachladí, my máme horečku. Když dostane horečku, my máme pneumonii," popsal závislost Evropy a USA na vývozech plastů do Číny pro agenturu Reuters šéf jedné z odpadářských firem.

Kam s evropskými plasty?

Jen Evropané podle analýzy Evropské komise každoročně "vyrobí" 25 milionů tun plastového odpadu, ale k recyklaci se ho shromáždí méně než 30 procent. V roce 1950 se ve světě vyrobilo a spotřebovalo 1,5 milionu tun plastů.

Pro rok 2020 se prognózuje výroba plastů na světě ve výši 400 milionů tun, v roce 2050 už více než 700 milionů tun. První syntetický plast - bakelit - vznikl v roce 1907.

Skoro dvě třetiny plastových odpadů z Evropy mířily dosud na zpracování do Číny. Další významnou destinací byla jihovýchodní Asie (asi 15 procent). Právě sem se teď obrací pozornost části evropských vývozců.

Podle odhadů Mezinárodní organizace pro recyklaci se například vývozy do Malajsie už minulý rok zvýšily z 288 tisíc tun na více než 500 tisíc tun. Přibližně stejně velké jsou importy do Vietnamu, což je meziroční nárůst o 62 procent. K dalším státům, jež nahrazují Čínu, patří Indonésie a Thajsko. Jinou možností je třeba Indie.

Odborníci ale upozorňují na fakt, že náklady na přepravu do těchto zemí jsou větší než v případě Číny. "Vytříděný odpad se nakládá na lodě, které by se jinak po doručení spotřebního zboží vracely z Evropy do Asie prázdné," vysvětlil Simon Ellin, ředitel Britské recyklační asociace.

Odpad může zaplavit české spalovny

Kvůli aktuálně většímu množství klesla celosvětově výkupní cena plastového odpadu. A výpadek vývozů do Číny může mít dopad také na Česko, protože firmám, které plasty zpracovávají, se už některé typy plastů nevyplatí recyklovat, protože náklady na roztřídění a vyčištění jsou stále stejné.

Pokud taková situace vydrží několik let, může to představovat problém pro města a obce, které dosud na prodeji platů recyklačním firmám spíše vydělávaly. Hrozilo by, že se zvýší množství vytříděného odpadu, který míří do spaloven.

Aktuálně ale podle Svazu měst a obcí nic takového nehrozí. "Nepředpokládáme, že by se měly zdražovat poplatky za odpady," uvedla mluvčí Štěpánka Filipová. Zároveň ale svaz upozorňuje, že sběratelé a zpracovatelé musí řešit v kontextu s plastovým odpadem dobudování kapacit.

Podle společnosti EKO-KOM, která je v Česku monopolním provozovatelem sběru plastových obalů, jich Češi zrecyklují přes 70 procent. Mezi státy Evropské unie je Česko v recyklaci plastových obalů na třetím místě. Podle údajů Eurostatu v tuzemsku na každého obyvatele připadá v průměru 12 kilogramů plastů.

Mluvčí EKO-KOM Lucie Müllerová také zdůrazňuje, že omezení ze strany Číny se týkají nedotříděného a nekvalitně dotříděného plastového odpadu. "Jen v menší míře jde o odpady z obalů," řekla Müllerová.

Podle ní se zákaz dovozu odpadů týká těch, co mají limit znečištění 0,5 procenta, což je množství, které jsou české třídičky zvyklé plnit pro evropské zpracovatele. "Třídičky, které této kvalitativní normy dosáhnou, nemají při vývozu vytříděných plastů do Číny problém," dodala.

Nová vize Evropské unie

Snahou evropské "osmadvacítky" je do roku 2030 rovněž snížit využívání plastů pro jednorázové použití. Evropská komise chce letos předložit nová pravidla, která by měnila způsoby, jakými se plasty v EU navrhují, vyrábějí, používají i recyklují. Cílem je podpořit jejich recyklaci.

Místopředseda odpovědný za růst a investice Jyrki Katainen je ale zároveň proti nápadu na evropskou daň na plast, o které nedávno mluvil komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Její výnosy by si podle něj měly rozdělit členské státy a unijní rozpočet.

Snížit počet plastových odpadů má v Evropě i zákaz bezplatného přidávání plastových tašek k nákupu, který začal od ledna platit také v Česku. Bezplatné zůstávají jen tenké sáčky na pečivo nebo zeleninu. Velké obchodní řetězce už tašky přestaly rozdávat v minulém roce.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce připadá v Česku na jednoho člověka až 300 plastových tašek ročně. Přitom doba, za kterou se jediná taška v přírodě rozpadne, je 25 let. Podobná praxe ve Velké Británii omezila spotřebu igelitek o 85 procent.

autor: Petr Zenkner | 24. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama