reklama
 
 

České potraviny se v zahraničí skrývají za značky řetězců. Na Západě věří jen výjimkám

30. 7. 2016 12:34
Zahraniční obchodní řetězce českým výrobcům potravin příliš nevěří. "Pořád jsme vnímaní jako dodavatelé z východní Evropy," říká zástupce kanceláře CzechTrade v Německu Adam Jareš. Samostatně se podařilo prorazit třeba firmám Emco či Hamé. Nyní mají šanci také sušené maso nebo zeleninové smažené lupínky.

Praha – Zatímco české pivo se za hranicemi prodává velmi dobře a daří se třeba i Becherovce, ostatní tuzemští potravináři mají přístup na zahraniční trh daleko složitější. "Zájem o české potraviny v cizině není žádný nebo je minimální. Česko nemá vytvořenou image dodavatele potravin," říká Zdeněk Jahoda, jednatel výrobce cereálií Emco.

Tuzemští potravináři v zahraničí stále naráží na to, že jim tamní obchodníci příliš nevěří. "Je to realita, a ať chceme nebo ne, pořád jsme vnímáni jako dodavatelé z východní Evropy," uvádí ředitel kanceláře CzechTrade v Německu Adam Jareš.

Dodávat na západní nebo severské trhy je přitom pro výrobce potravin známkou prestiže. Ve snaze dostat se za hranice se tuzemské firmy vzdávají i svého jména na výrobku. "V Německu je trend, že si řetězce budují vlastní značky a pro ně hledají firmy, které zboží umí vyrobit co nejlevněji. Takové nachází v Česku," tvrdí Jareš.

Zákazníci v zahraničí tak často nakupují výrobky tamních obchodních řetězců a vůbec netuší, že je vyrobily české firmy. "Když chcete exportovat, musíte dělat kompromisy. Na prodej pod privátní značkou se dá třeba navázat. Nejsme z toho nadšení, ale vidíme to jako vstupenku na další trhy," vysvětluje manažer pro export ve společnosti Ondrášovka David Zíka.

Chceme naše potraviny

Zahraniční obchodníci české výrobce na trh neradi pouští i kvůli patriotismu. "Už v samotné nátuře Švédů je držet pospolu a švédský spotřebitel preferuje švédské výrobky. Jiná cesta než přes privátní značku do země nevede," popisuje ředitel centra CzechTrade ve Švédsku Vítězslav Blažek.

Podle ředitele Mlékárny Olešnice Václava Mirvalda jsou i ostatní státy velmi obezřetné, jaké výrobky k sobě pustí. "V zájmu jejich producentů i některých obchodníků je umístit jejich výrobky u nás a nechtějí, aby to bylo obráceně," říká ředitel mlékárny, která mimo jiné vyrábí sýr v solném nálevu akawi, o nějž je velký zájem hlavně v oblasti Perského zálivu.

Pověst českých potravinářů v zahraničí se však přece jen zlepšuje. Důkazem toho je snaha německého obchodního řetězce Lekkerland najít v Česku dodavatele pro své privátní značky. "Nikdy dříve nás české firmy nezaujaly natolik, abychom je brali vážně, ale to se mění a jsme otevření zahraničním výrobcům," přiznává Tinneke Giesová, jednatelka řetězce Lekkerland, který nyní jedná s několika českými firmami. Řetězec v Německu dodává na benzinové pumpy, kiosky nebo do malých obchodů různé cukrovinky, nápoje či slané pochutiny.

Šance uspět pod vlastním jménem

Poměrně velkou šanci uspět u tohoto řetězce má malá česká firma Fine Gusto, která vyrábí sušené maso. "Jednání probíhají a v řádech několika měsíců budeme mít jasno," přibližuje jednatel Fine Gusta Pavel Doležal. Podotýká, že s řetězcem intenzivně jedná o tom, aby na obalu zůstalo jméno firmy: "Samozřejmě by se nám líbilo dodávat pod svou značkou, ale ani té privátní se nebráníme."

Před zásadním obchodem stojí i výrobce zeleninových lupínků značky Tretter's, společnost Chips Praha. Momentálně jedná s jedním řetězcem v Rakousku a Německu. Přestože 80 procent balíčků s řepovými či celerovými chipsy prodává pod vlastním označením, v tomto případě na svém obalu trvat nebude.

"Pokud by se nám podařilo uspět, jedna smlouva nám vykryje celý český trh," vysvětluje Michael Tretter, spolumajitel firmy. Ta mimo jiné dodává i do Číny nebo Anglie. Jen za minulý rok se jí i díky exportu zvedly tržby z 15 na 30 milionů korun.

Kromě vývozců cereálií a zdravé stravy se v cizině daří například společnosti Hamé, jejíž byznys se z poloviny opírá o zahraničí. A to i díky tomu, že má v Rusku, Rumunsku nebo Slovensku výrobní závody. Prodává ve více než 40 zemích světa. "Ve střední a východní Evropě, kde prodáváme výrobky zejména pod naší značkou Hamé či Hamánek, tvoří privátní značky výraznou minoritu," uvádí mluvčí Hamé Petr Kopáček.

Na Západ se také dostaly třeba Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert. "Aktuálně je naším nejúspěšnějším exportním artiklem hovězí maso. Úspěšně ho prodáváme do Nizozemska, Dánska, Německa i Rakouska," popisuje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Mlékárna Olma ze stejné skupiny pak vozí své výrobky například do Polska, kde je prodává pod vlastními značkami.

autor: Kateřina Šefrová | 30. 7. 2016 12:34

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama