Test potvrdil, že Češi dostávají jiné potraviny než Němci. Česká šunka vypadá lépe, ale má méně masa

Ekonomika Ekonomika
14. 7. 2016 10:54
Ukázal to test časopisu dTest, který porovnal 27 výrobků od velkých společností i vlastních značek obchodních řetězců, které lze najít u nás i v zahraničí. Potraviny pro test zástupci časopisu nakupovali v Německu a Rakousku. Výrobky prodávané v Česku měly rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také často deklarují více přídatných látek. Problémy se většinou týkají privátních značek řetězců, u značkových potravin většinou rozdíly nebyly.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha – Češi stále dostávají u některých potravin horší kvalitu než jejich západní sousedi. Ukázal to test časopisu dTest, který porovnal 27 výrobků od velkých společností i vlastních značek obchodních řetězců, které lze najít u nás i v zahraničí. Potraviny pro test zástupci časopisu nakupovali v Německu a Rakousku.

Pod lupu si dTest vzal různé potraviny, například balené pečivo, nápoje, čokoládové pochoutky, jogurty, majonézy či šunky. U nich porovnal složení uváděné na etiketách a provedl slepý chuťový test. "U známých značek jsme ve většině případů nenašli rozdíly ve složení mezi výrobky prodávanými v Rakousku a v Česku," uvádí šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Jiné složení se však projevilo při porovnání stejných výrobků obchodních řetězců Kaufland a Billa, které jsou pro každý trh vyráběny jinými společnostmi. V některých případech ze srovnání vyšly lépe české potraviny, jindy byl obsah totožný, ale nejčastěji české výrobky deklarovaly nižší kvalitu než rakouské či německé.

"Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také jsme vypozorovali, že často deklarují i více přídatných látek," říká Hoffmannová. Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém bylo 59 procent, v českém pak 19 procent.

Lépe než její rakouský protějšek naopak dopadla tuzemská majonéza Clever. Oproti rakouské deklaruje česká verze vyšší obsah tuku a vaječných žloutků, a tak nepřekvapí, že dopadla lépe i v chuťovém porovnání.

Na pohled hodnotitelům někdy více vyhovovaly české potraviny, které však měly být podle etiket méně kvalitní. "U toustové šunky Clever, která v Rakousku obsahuje 91 procent masa a v Česku 72 procent a zahušťovadla, vyhovovala hodnotitelům právě ta tuzemská. Rakouský výrobek se jim zdál svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý," říká Hoffmannová.

A podobné to bylo i s vídeňským párkem K-Classic. Ten zakoupený v Německu obsahoval více masa a méně tuku než ten český, ale hodnotitelé přesto preferovali český párek kvůli jeho šťavnatosti.

Jurečka v Bruselu neuspěl

Výrobci se většinou hájí tím, že spotřebitelé v různých zemích mají různé preference a chutě. Proto prý vyrábějí stejné výrobky s odlišným složením pro různé trhy. Minimálně v Česku s tím ale mohou narazit, protože drtivé většině (88 %) zdejších lidí tato praxe vadí. Ukázal to únorový průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Třetina Čechů pak zmíněný argument výrobců považuje za "nehoráznou manipulaci".

"Požadujeme přijetí opatření, aby běžný spotřebitel byl schopen již při nákupu rozlišit, že je daný výrobek na evropský trh uváděn v různých variantách, a určit, o jakou konkrétní variantu se jedná. K tomu by mu mohla pomoci třeba jasná informace na obalu výrobku," říká vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Zástupci časopisu o svých návrzích podle Zeleného jednají s českými ministerstvy, s eurokomisařkou Věrou Jourovou a některými poslanci Evropského parlamentu.

Ministr zemědělství Marian Jurečka zkoušel v květnu téma otevřít na jednání evropských ministrů zemědělství, ale bez většího úspěchu. "Kolegové z ostatních zemí problém tolik nevnímají – na schůzce evropských ministrů zemědělství v Bruselu, kde jsem téma otevřel, mě podpořili jen slovenští kolegové," řekl v rozhovoru s časopisem Respekt.

Musíme se ještě víc zajímat o to, že kuřátko se nenarodilo v supermarketu, říká Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu. Češi podle něj musí chtít kvalitní potraviny hledat. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 9 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy