Snížení emisí o 55 procent je pro Česko nereálné, reaguje Havlíček na návrh EU

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
19. 9. 2020 19:24
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho nyní v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pro Česko nereálné. EK by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček na tiskové konferenci, 18. března 2020.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček na tiskové konferenci, 18. března 2020. | Foto: Vláda ČR

Podle Havlíčka to bude možné, ale později, pokud si země má zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě. 

Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.

"Rozumíme ekologickým ambicím EU, podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, která musí mít reálný základ i s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie," uvedl Havlíček.

Normální je podle něj plán s členskými státy na odborné úrovni nejprve prodiskutovat a poté udělat závěr a cíl. "Evropská komise to dělá přesně opačně," dodal. Už v květnu uvedl, že ČR by měla zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990.

Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Von der Leyenová dnes řekla, že více než třetina z těchto peněz bude použita na ekologické projekty.

Česko by mělo z fondu získat zhruba 180 miliard korun. Materiály k čerpání peněz připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho náměstkyně ze sekce hospodářské politiky a podnikání Silvana Jirotková už na začátku září uvedla, že se počítá s tím, že více než třetina projektů bude muset být tzv. "zelená". Vláda by měla 12. října projednat dokument k restartu hospodářství, jehož součástí bude národní plán obnovy k čerpání financí z evropského fondu. Ten bude 15. října zaslán Evropské komisi.

Emise skleníkových plynů z dopravy v ČR setrvale rostou, od roku 2000 o 53,8 procenta. Naopak výrazně klesají emise z energetického průmyslu. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2018. V období 1990 až 2017 celkově poklesly emise skleníkových plynů o 35,1 procenta, mezi lety 2016 a 2017 pak o 0,9 procenta.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Sjezd v Kitzbühelu se dnes kvůli počasí nepojede

V Kitzbühelu se dnes lyžaři na start slavného sjezdu nepostaví. Pořadatelé závod Světového poháru na Hahnenkammu zrušili vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám a ke stavu obávané sjezdovky Streif. Začátek byl naplánován na 11:30, ale jury a Mezinárodní lyžařská federace FIS hned po ranní inspekci rozhodly kvůli sněžení, dešti a mlze o zrušení závodu.

Během poledne se rozhodne o zbylém programu závodního víkendu. Podle aktuálního plánu je v neděli na programu superobří slalom.

Dnes se měl na Hahnenkammu jet klasický závod po páteční předehře, kterou představovala náhrada za neuskutečněný sjezd ve Wengenu. Z vítězství se radoval Švýcar Beat Feuz, závod ale zastínily dva těžké pády a nakonec se kvůli silnému větru dostalo na trať jen 30 lyžařů, tedy minimální počet pro započítání výsledků.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Biden si volal s prvním zahraničními lídry od své inaugurace

Americký prezident Joe Biden si v pátek telefonoval s prvními zahraničními lídry od své středeční inaugurace. Nejdříve hovořil s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, se kterým se podle agentury Reuters dohodli spojit síly v boji proti koronaviru. Následně šéf Bílého domu volal mexickému prezidentovi Andrésovi Manuelovi Lópezovi Obradorovi. Ten označil hovor za "příjemný a zdvořilý" a dodal, že vše nasvědčovalo tomu, že vztahy mezi oběma státy budou dobré.

"Probrali spolupráci ohledně vakcín," citoval Reuters z komuniké úřadu kanadského ministerského předsedy. Podle agentury AP státníci probírali možnost, aby Kanada dostávala vakcíny proti covidu-19 z výrobního zařízení firmy Pfizer v americkém Michiganu. V současné době Ottawa obstarává všechny dávky očkovací látky ze zařízení Pfizeru v Belgii a firma jí už oznámila, že bude mít v dodávkách zpožděn

Zdroj: ČTK
Další zprávy