Praha/Ostrava - Hospodářská krize tvrdě dopadá na největší české ocelárny ArcelorMittal Ostrava (AMO) vlastněné jedním z nejbohatších mužů světa Lakshmi Mittalem.
Současný vývoj kolem ostravcských hutí tak vyvolává mnoho dohadů. Podle informací týdeníku EURO totiž majitel společnosti AMO, již zmíněný koncern ArcelorMittal, řeší, jak dál naložit s firmou, která byla citelně zasažena světovou krizí.
Varianty jsou údajně dvě. Tou první je drastický technologický útlum. Tedy zastavení prvovýroby, jako je výroba koksu a surového tekutého železa ve vysokých pecích. V provozu by zůstala pouze druhovýroba, především minihuť. Ostravská firma by potřebné výrobní suroviny vozila ze sesterských polských hutí ArcelorMittal Poland (dříve Polskie Huty Stali).
Prodej nebo útlum?
Další zvažovanou variantou je společný prodej společností ArcelorMittal Poland a AMO čínskému investorovi. „O prodeji již s několika čínskými zájemci vyjednává syn Lakshmiho Mittala Aditya," konstatoval zdroj blízký jednání. Aditya, který je zároveň finančním ředitelem koncernu, sonduje zájem potenciálních investorů o AMO několik let. O jednáních informoval týdeník EURO již v roce 2006, tehdy byla vyvolávací cena za největší české hutě na pěti- až šestinásobku čistého zisku firmy v roce 2005. Ten dosáhl 5,604 miliardy korun. ¨
„Požadovaná cena byla příliš vysoká, nikdo neprojevil konkrétní zájem. Jaká je aktuální hodnota podniku dnes, není možné kvůli recesi v oboru odhadnout. Těžko ale přesáhne deset miliard korun," uvedl zdroj, který pracuje v hutnictví několik desetiletí. Prodej však může zkomplikovat původní privatizační závazek ArcelorMittalu, že v ostravské firmě investuje do roku 2012 minimálně 243 milionů dolarů (4,9 miliardy korun podle nynějšího kurzu).
O prodeji ostravských oceláren spekuloval i list Financial Times. Informoval, že ArcelorMittal Ostrava je na seznamu šesti hutí z koncernu, které nejvíce ohrožuje ekonomická krize. Podnikům ze seznamu prý dle deníku Financial Times hrozí uzavření nebo prodej. Za největší adepty na zavření považuje list ocelárny v belgickém Liege a v americkém Clevelandu.
Vedení ArcelorMittalu Ostrava ale informace o úplném odstavení prvovýroby, nebo dokonce o prodeji podniku vyvrací. „Jsme v pravidelném spojení s vedením koncernu, nic nenasvědčuje tomu, že by se nějaký podobný krok chystal," uvedl ředitel firmy pro vnější vztahy Jan Rafaj.
Jedou dvě pece ze čtyř
Upozornil však, že současná ekonomická krize ostravský podnik citelně zasáhla. ArcelorMittal Ostrava nyní vytěžuje své výrobní kapacity ze třiceti až čtyřiceti procent. Firma redukuje nejen výrobu, ale i náklady, propouští desítky zaměstnanců. Omezuje produkci koksu, chystá i další snížení výroby surového železa. V provozu jsou dvě vysoké pece ze čtyř a jejich vytížení je padesátiprocentní, vedení podniku tudíž plánuje, že v nejbližší době jednu z nich zcela odstaví. Firma rovněž uzavře jednu nebo dvě ze tří koksárenských baterií.
„Vše je prezentováno jako dočasný krok, již nyní je ale jasné, že letošní rok bude pro podnik špatný. Prodeji podniku ale nic nenasvědčuje. I když situace se mění ze dne na den. Za vedení naší firmy ale musím znovu popřít informace o chystaném prodeji," prohlásil Rafaj. Rovněž nepovažuje za reálné, že by podnik zastavil produkci surového železa ve všech vysokých pecích. „Můžeme částečně utlumit výrobu koksu a produkci aglomerací, ale ne zcela zastavit výrobu surového železa. Na tu totiž technologicky navazuje další produkce. Bez dodávek tekutého surového železa bychom byli nuceni zastavit celou fabriku," dodal.
Dle informací týdeníku EURO však i tato varianta připadá v úvahu. Firma by si dovezla potřebný materiál ve formě ingotů z Polska. Pokud by vedení dospělo k takovému rozhodnutí, na obsluhu sekundárních provozů v čele s válcovací minihutí stačí dle odborníků 1200 až 1300 lidí.
Zbytek ze současných zhruba 6400 zaměstnanců by skončil na ostravském pracovním úřadě. Případný konec výroby surového železa by znamenal existenční problémy i pro společnost Evraz Vítkovice Steel. Ta zmíněnou surovinu odebírá od AMO. Bez jejího přísunu by byla na zavření. Může sice část své potřeby pokrýt dovozem z Ruska, kde má své podniky mateřský Evraz, za současné situace by však nebylo takové řešení ekonomické. „Dovoz se vyplatil před rokem, kdy byly prodejní ceny finálních výrobků o 200 procent vyšší. Za aktuální situace lze jakýkoli dovoz z větší vzdálenosti než 200 kilometrů považovat za ekonomický nesmysl," sdělil zdroj.
Špatná doba pro oceláře
Ocelářský průmysl neprožívá příliš šťastné období. Sektor čeká největší propad poptávky od konce druhé světové války. Světová ocelářská asociace WSA předpovídá, že letos klesne poptávka v porovnání s loňským rokem o 14,9 procenta na 1,02 miliardy tun. Loni dosáhla takřka 1,2 miliardy tun. WSA očekává, že se poptávka stabilizuje během roku a oživení nastane až v příštím roce. Generální ředitel asociace Ian Christmas upozorňuje, že situace bude mírnější v tzv. mladých ekonomikách, kam patří kromě jiných Indie, Brazílie a Čína. „Bez této trojice států a Ruska klesne světová produkce oceli o 22,3 procenta," předpověděl.
„Ocelářský průmysl čelí recesi o rychlosti a tvrdosti, která nebyla zaznamenána po desetiletí. Zatímco pro rok 2009 lze předpokládat určité zhoršení poptávky, nedávné poklesy naznačují, že podstatný podíl destrukce poptávky je nyní již za námi," komentoval aktuální situaci Aditya Mittal. Ten je rovněž přesvědčen, že v porovnání s předchozími krizemi je průmysl v mnohem silnější pozici vzhledem ke svým zlepšeným fundamentům.
Krize postihla i samého Lakshmi Mittala, pro kterého je ocelářství klíčový byznys. Mittal je sice stále nejbohatším Britem, ale jak uvedla minulý týden agentura Reuters, jeho bohatství kleslo od loňska o 17 miliard liber na aktuálních 10,8 miliardy.
