Praha - Za údajnou korupci při pořízení stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu nikdo obviněn nebude.
Detektivové z protikorupční policie po více než tříletém prověřování případ znovu odložili. Dospěli k závěru, že nejde o podezření z trestného činu, řekl mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej.
Vrchní státní zastupitelství v Praze bude rozhodnutí policie nyní přezkoumávat.
"Vzhledem k tomu, že provedeným prověřováním policejní orgán dospěl k závěru, že se ve věci nejedná o podezření z trestného činu, bylo vydáno usnesení o odložení věci," uvedl mluvčí.
Podle něho kriminalisté kauzu prověřovali pro podezření z trestných činů podplácení a pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Detektivové se případem zabývali od roku 2002 již potřetí, vždy ho však nakonec odložili. "Naposledy bylo prověřování obnoveno v květnu 2010, a to na základě prověrky Nejvyššího státního zastupitelství," dodal Ibehej.
Žalobci mají již rozhodnutí policie k dispozici. "Věc týkající se nákupu letadel Gripen byla policejním orgánem odložena a státní zástupce nyní rozhodnutí přezkoumává," řekl šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality pražského vrchního státního zastupitelství Marek Bodlák.
S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Gripen s Českem přišla v únoru 2007 i švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly.
V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti.
Tendr na nákup stíhaček měl původně více uchazečů, kteří ale z něho nakonec odstoupily, a zůstalo tak jen britsko-švédské konsorcium BAE-Systems s letouny Gripen.
Verdikt z roku 2002: Trestný čin bez viníka
Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun.
Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.
Po různých úvahách o zajištění českého vzdušného prostoru nakonec Špidlova vláda v červenci 2003 rozhodla, že si ČR stíhací letouny pronajme. Česko nakonec do výzbroje armády zařadilo gripeny: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004.
Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21. Nyní chce Česko pronájem letadel o 14 let prodloužit.
Kriminalisté se o nákup letounů zajímali opakovaně. Při prvním vyšetřování dospěla česká policie v prosinci 2002 k závěru, že se trestný čin stal, nenašel se ale viník.
Podruhé se policisté začali případem zabývat v únoru 2007, koncem roku 2009 jej ale opět odložili s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Podezření z korupce při nákupech gripenů vyšetřovala třeba i policie ve Švédsku, USA či Rakousku.
