Praha - Základní registry, jeden z pilířů elektronizace veřejné správy, nabírají zpoždění. Poslanci dnes podle očekávání souhlasili s návrhem, aby se o rok odložil ostrý start systému, původně plánovaný na začátek července 2011.

S tím souvisí také pozdější start elektronických občanských průkazů. Začátek jejich vydávání odložili poslanci dokonce o rok a půl oproti původnímu plánu.

Příslušnou novelu zákona o základních registrech připravila skupina poslanců ODS, ČSSD a KSČM. "Návrh je s námi konzultován a podpoříme jej," řekl už v lednu online deníku Aktuálně.cz náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek.

Autoři návrhu se obávali podobných zmatků jako při loňském startu datových schránek. Odklad má proto umožnit všem úřadům, aby mohly s registry bez problémů pracovat.

"V důsledku změny vlády a analyzování některých již přijatých kroků není reálné, že by přechodné testovací období skončilo už k 30. červnu 2011, jak bylo původně plánováno," uvádí důvodová zpráva k novele. Dalším důvodem je zpoždění schvalovacích procesů v příslušném unijním programu, z něhož mají být základní registry financovány.

Ostrý provoz registrů tak začne až od července 2012. Novela zákona současně stanovila podrobnější termíny pro přechod úřadů na nový systém, aby nedošlo k podcenění příprav nebo jejich zpoždění tak, jako se to na mnoha úřadech stalo u datových schránek.

Ještě ani není jasné, kdo bude testovat

Na možné zpoždění upozornil online deník Aktuálně.cz už vloni na podzim. Ministerstvo vnitra totiž tehdy už napočtvrté opravilo zadání tří veřejných zakázek na vytvoření informačních systémů základních registrů, čímž zároveň posunulo jejich uzávěrky. Předpokládaná cena zakázek je celkem 1,27 miliardy korun.

Ministerstvo původně předpokládalo, že smlouvy s vítěznými firmami nebo jedinou společností podepíše už na začátku listopadu. Testování mělo začít od letošního července. Vítězové zakázek však nejsou známi ani na začátku února.

Úředníci si sami zjistí základní údaje

Díky projektu základních registrů by lidé už nemuseli sdělovat různým úřadům stejné informace - úředníci si je zjistí sami. Vyhledávání informací má být také rychlejší.

Kromě registru obyvatel a registru práv a povinností vznikne také registr osob (firem a úřadů) a registr územní identifikace (adres a nemovitostí). Zakázky na poslední dva vypsaly Český statistický úřad a Český úřad zeměměřický a katastrální. Znám je zatím jen vítěz poslední z nich.

Data v registrech mají být chráněna proti zneužití jak technickými, tak provozními opatřeními. Úředník bude moci zjišťovat údaje pouze v rámci svého oprávnění, veškeré využití dat se navíc má zaznamenávat. Minimálně jednou ročně by pak lidé měli dostávat výpisy s jejich údaji - nejen ke kontrole jejich správnosti, ale také k informaci, jaké úřady se o ně zajímaly.

Podle dřívějších vyjádření exministra vnitra Ivana Langera přijde projekt na zhruba dvě miliardy korun, významně má přispět Evropská unie.