Jde o pět až sedm procent z jejich tržeb.
Zjistila to ve své studii Světová banka, která analyzovala situaci v deseti nových státech Evropské unie.
"Firmy uplácejí, když chtějí získat lukrativní zakázky. Nebo informace. Platí výpalné různým vyděračským skupinám," píše se ve zprávě Světové banky.
Hodně peněz stojí podnikatele i to, co by jim ze zákona mělo patřit - tedy vymáhání oprávněných (avšak nedobytných) požadavků a soudní spory spojené s plněním smluv.
Jde o miliardy
V Česku například jenom tržby asi dvanácti set strojírenských firem dosáhly téměř za první šest měsíců minulého roku osmdesáti dvou miliard korun. A stavební firmy jenom za květen 2005 vydělaly třicet sedm miliard korun.
Na výdaje spojené s úplatky a vymáháním pohledávek musely využít miliardy korun.
"Při veřejných zakázkách se objevují různí zprostředkovatelé, kteří si nechávají zaplatit za to, že pomohou k zakázkám. Za to získávají procenta z konečné ceny zakázky," uvedl Roman Konečný z poradenské společností Etis.
Problematické zakázky
Poslední velký skandál se u veřejných zakázek v Česku objevil v lednu.
Prokurista firmy Trade Fides Libor Hledík je podezřelý, že řediteli odboru infrastruktury ministerstva obrany Miroslavu Beňovi předal úplatek milion korun.
Firma v minulosti získala od armády zhruba 150 dlouhodobých zakázek za více než tři miliardy korun. Šlo hlavně o elektronické zabezpečení budov a areálů.
Korupce? Ano i ne, tvrdí podnikatelé
Podnikatelé se v názorech na korupci v Česku neshodují.
Například majitel stavební firmy v Bruntále Petr Czach tvrdí, že zmanipulována je většina výběrových řízení v Česku. "Je to až devadesát procent veřejných zakázek," uvedl Czach.
Zdeněk Burda, šéf největší tuzemské společnosti Skanska, naopak v Mf Dnes prohlásil, že korupce v zadávání veřejných zakázek nehraje v republice zdaleka tak velkou roli.
Podle průzkumu organizace Transparency International, které na otázky o korupci a etice v českém podnikatelském prostředí odpovědělo celkem 254 manažerů, jsou osobní známosti pro podnikatelský úspěch důležitější než dodržování zákonů.
Je o tom přesvědčeno téměř devět z deseti českých manažerů velkých společností, jejichž roční obrat přesahuje 100 milionů korun ročně.
Problémy i jinde
Podobná situace jako v Česku je podle Světové banky taky v Polsku nebo na Slovensku.
V Polsku se podnikatelé nejčastěji setkávají s korupčním chováním úředníků během výběrových řízení, při úředních inspekcích a prověrkách.
"Nestandardní platby" přiznalo - podle průzkumu Mezinárodního fóra čelních podnikatelů - mezi pěti sty největšími polskými firmami 81 procent z nich.
Problémy s korupcí řeší i zakládající členské země Evropské unie. Ještě před šesti roky si například firmy v Německu mohly odepsat úplatek z daní. Společnosti úplatky používaly při podnikání v Africe, kde jinak zakázky získat nemohly.
Minulý rok kvůli korupci začala německá policie vyšetřovat dva zaměstnance společnosti Ikea. Ti přijímali úplatky od stavebních firem, které se ucházely o výstavbu nových poboček.
Řešení? Otevřená ekonomika
Podle Světové banky pomáhá potírání korupce co největší otevřenost ekonomiky a odbourávání administrativních opatření.
"Větší otevřenost obchodu nejenže přímo plodí hospodářský růst, ale podporuje jej také tím, že vytváří pobídky pro dobrou vládu a snižuje ochotu k oportunistickému chování a korupci," uvádí Harry Broadman, autor studie Světové banky porovnávající ekonomiku v zemích střední a východní Evropy.#reklama
