Praha/Brno - Z tuzemských trafik zmizely v uplynulém čtvrtletí bezmála dvě desítky tištěných titulů. A dalším nyní trh odpočítává poslední týdny existence. Velké televize srazily produkční náklady a ty menší dokonce rozpracovávají plán nových, nízkonákladových programových schémat.

Podle zjištění Aktuálně.cz bylo první čtvrtletí roku 2009 pro tradiční vydavatelské domy dramatické - společnost CME, vlastnící kdysi nepřemožitelnou Novu, řeší třicetiprocentní propad tržeb oproti plánu, další gigant Mafra je jen o pár procentních bodů lepší. Ztráta regionálního kolosu VLP, jemuž patří mimo jiné list Deník, je podle interních informací oproti loňským číslům v prvním kvartále rovněž dramatická, vedení společnosti oficiálně hovoří o bezmála třiceti procentech.

Velcí vydavatelé přitom na tradičních plochách plánovali velmi konzervativně, většinou na mírný pokles nebo nulový růst.

Zatímco tradiční mediální svět v Česku nyní naplno zaměstnává vlna bezprecedentních reklamních slev (někde až do 90% hodnoty), propouštění a rozsáhlého snižování dalších nákladů, na reklamním trhu posiluje nový mediální prostor - internet. Například lídr tuzemského trhu Seznam tak hlásí v kontrastu s tiskem či televizí růst mezi 10 a 15 procenty.

Hubenější noviny, širší kontroly

"Situace je mnohem dramatičtější, než byla na podzim, přestože to není navenek tak patrné. Propad příjmů z inzerce pocítila většina tištěných titulů, a to v řádech desítek procent v meziročním srovnání," říká šéfredaktor specializovaného týdeníku Marketing & Média Daniel Köppl.

Pozici tradičním mediálním podnikům komplikuje fakt, že se jim v období sílící ekonomické stagnace nedaří udržovat ani zájem diváků či čtenářů.

Podíl sledovanosti největším televizím klesá dlouhodobě. A například deníku Mladá fronta Dnes podle údajů Kanceláře ověřování nákladů tisku spadl letos v lednu měsíční průměr prodaných výtisků o 19 tisíc. Meziročně dokonce o 38 tisíc. I to je důvod, proč vydavatelství Mafra nyní plánuje za stejnou cenu "hubenější noviny". Pro společnost ve srovnání s loňskem pracuje o několik desítek méně lidí, neoficiálně se hovoří o snížení počtu až o sedmdesát.

Vedení Mafry provozní záležitosti komentuje neochotně, ani situace v prvním čtvrtletí roku 2009 není výjimkou. "Žádné rozsáhlejší propouštění oznámeno nebylo. Nicméně, o co největší efektivitu jednotlivých produktů a projektů se snažíme průběžně vždy," reagoval před časem člen představenstva společnosti Mafra Roman Latuske.

I do vydavatelství Economia, které má ve své stáji Hospodářské noviny či Ekonom, dorazily velké změny. Podnik zareagoval na vývoj na trhu se zpožděním, úsporná opatření na konci čtvrtletí byla o to dramatičtější - provozní náklady redakcí jsou stlačeny na nutné minimum, kromě počtu lidí společnost sáhla i do budgetů na nákup externího obsahu či cestování.

Vydavatelství Ringier pozastavilo plánovanou proměnu Nedělního Blesku. Původně s ní chtělo vyjít na přelomu února a března. Nyní však projekt pozastavilo a vyčkává, jak se bude zájem inzerentů vyvíjet dál.

Na stojanech s deníky už pak nenajdete bulvární deník Šíp. Ten s únorem skončil, nově jej můžete najít mezi časopisy - vychází jednou týdně v pátek. "Ztráta vydávání Šípu byla tak velká, že mě to donutilo ještě jednou se tím zásadně zabývat. Druhý důvod byl, že se nepodařilo zlomit prodaný náklad ani objemy inzerce tak, abychom byli schopni titul efektivně vydávat," přiznal nedávno v LN ředitel vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP) Miroslav Pavel.

Čeká se druhá vlna změn

V kontrastu s donedávna neotřesitelnou pozicí někteří odborníci prorokují, že zejména tištěná média mohou nyní padnout mnohem hlouběji, než se čekalo. "Odhaduji, že někdy v dubnu nebo v květnu přijde druhá vlna restrukturalizace ve velkých vydavatelstvích," řekl Daniel Köppl.

"Černý konec" čtvrtletí už má za sebou například Nova, která se poslední březnový den rozloučila s řadou lidí v televizní produkci i své online divizi. Propouštění se nevyhnulo ani známým moderátorským tvářím.

Vysoce rizikový bude nicméně úbytek inzerentů především pro finančně slabší tisková vydavatelství, závislá na úspěchu několika titulů. "Může tak přijít i obrat: Relativně malí domácí vydavatelé mohou naráz proniknout mezi špičku. Velká vydavatelství se zahraničním kapitálem budou víc ovlivněná děním v domovských zemích majitelů koncernů a to jim může podrazit nohy," odhadl Köppl.

Fakt, že například ani tak usazené tituly jako magazíny Reflex či Týden v prvním čtvrtletí zdaleka nedokázaly naplnit plánovaná očekávání, jen dokládá nepřehlednost rozkolísaného trhu tradičních médií.

Společnost Bauer Media zastavila kupříkladu časopis Femina jen několik měsíců po jeho ohlášeném spuštění. Vydavatelství Sanoma zastavilo zatím šest titulů, skončil i bezplatný pražský deník 24 hodin vydávaný koncernem Ringier.

Záchrana v internetu

Jiné tituly, jako Yop!, Svět mobilů a Mobilhry - vydávané společností Mafra, nebo PC World - vycházející pod hlavičkou IDG Czech, zase přišly o svou "papírovou" verzi a dál vycházejí pouze na internetu.

Právě k online světu nyní velké české mediální domy vzhlížejí jako k budoucnosti. Printoví vydavatelé totiž očekávají, že pokles nákladu tisku bude pokračovat - pro srovnání, už dnes si výtisk seriózních Hospodářských novin či Lidových novin koupí pouze zhruba čtvrtina lidí oproti mase čtenářů, kteří každý den konzumují zprávy online deníku Aktuálně.cz (vydávaný dvojkou tuzemského internetu Centrum Holdings).

Vydavatel Hospodářských novin si hodně slibuje od relaunche listu, naplánovaného na začátek léta. Spolu s grafickou proměnou dostává deník i nový redakční systém propojený s webem a týmy novinářů úkol napřít své úsilí na publikování informací online. Firma očekává, že o obě média se bude víceméně schopna starat tatáž redakce.

Rovněž konkurenční Mafra na přelomu března a dubna ohlásila posílení online strategie, pomoci by jí měl nově příchozí člen představenstva Dalibor Balšínek, který v minulosti vedl Týden. Pilotním projektem nemá být hlavní značka Mf Dnes, ale sesterské Lidové noviny. Jejich web by v budoucnu měl publikovat informace vždy v předstihu před tiskem. Faktem zůstává, že strategii "internet first" už vydavatel Lidovek jednou oznamoval - před dvěma lety vydržela tato deklarace jen několik málo týdnů, pak se vše vrátilo do "tradičních kolejí".