Zemědělci na Aktuálně.cz
- Bezpracný zisk? Vybírání výpalného při prodeji půdy
- Odborníci varují: Neprodávejte půdu zbytečně levně
- Česko potvrzuje: Jsme evropský ráj mutované kukuřice
- Státní lesy snižují ceny dřeva. Ale nestačí to
- Češi si žádají biopotraviny, jejich výroba roste
- Moravské pivovary chtějí ochranu, reakce EU nepřichází
Praha - Pojistit do současné doby takzvaná nepojistitelná rizika a rozšířit dosavadní nabídku pojištění pro zemědělské podnikatele je ambicí projektu, nad nímž se momentálně intenzivně diskutuje na ministerstvu zemědělství. Půjde-li vše dobře, budou se moci zemědělci v Česku pojistit možná už v příštím roce například proti suchu.
Impulsem k úvahám o změně současného zemědělského pojištění je přitom současná "zdravotní prohlídka" společné zemědělské politiky EU (Health Check), která předpokládá převod části peněz ze snížených zemědělských podpor velkým podnikům na "nové výzvy". Mezi ně patří například podpora pojištění jako stabilizace zemědělského podnikání.
Jak přitom podotýká první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, nový systém by měl mimo jiné zvýšit propojištěnost zejména rostlinné výroby a motivovat pojišťovny k rozšíření nabídky produktů. Například právě o dnes nepojistitelné riziko sucha.
"Krizové situace by přitom byly kryty z peněz, které na základě veřejné soutěže uloží stát u nějakého bankovního ústavu, a pokud by krize nenastala, nebude se na ně sahat a pro stát z toho poplyne mírný zisk," vysvětluje Hlaváč.
Uvedené peníze v řádu půl miliardy až miliardy korun by vzešly například z aktiv státních subjektů působících v resortu ministerstva zemědělství, jako je Pozemkový fond, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) či Lesy České republiky. Na základě garance státu by se pak zformulovaly smlouvy s pojišťovnami, které by mohly pojistit zemědělci libovolné spektrum podnikatelských rizik.
"Podstatné je, že posuzování pojistných událostí a metodika jejich posuzování by byla věcí komerčních subjektů (pojišťoven), což by mělo zvýšit objektivitu při stanovování škod," konstatuje Hlaváč.
Vyšší propojištěnost zemědělců by pak měla zajistit povinnost podnikatelů být pojištěn při žádostech o dotace. Stát by jim na oplátku platil prostřednictvím PGRLF úroky. V uvedeném systému by měli zemědělci jistotu pojištění prakticky jakéhokoli rizika a pojišťovny díky garanci státu jistotu, že v krizových situacích neprodělají.
Tento oproti současnosti revoluční systém by mohl podle šéfa PGRLF Martina Karbana začít fungovat už v příštím roce. Podmínkou by ale mimo jiné bylo, aby se PGRLF stal vedle Státního zemědělského intervenčního fondu druhou tuzemskou akreditovanou platební agenturou, protože by přijímal finanční prostředky z EU a distribuoval by je k zemědělcům.
Návrh nového systému zemědělského pojištění by měla vypracovat komise, kterou jmenoval ministr zemědělství Petr Gandalovič, nejpozději do konce letošního září.
To je podle Karbana důležité proto, aby PGRLF stihnul v Bruselu proces akreditace.
V současné době poskytuje podporu pojištění zemědělských rizik právě PGRLF, a to až do 50 procent prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin a do 35 procent nákladů na pojištění ostatních plodin. Na pojištění hospodářských zvířat se podílí Nákazový fond. Ve všech případech jde o peníze ze státního rozpočtu, zatímco v novém systému by byla podpora pojištění placena zejména ze zdrojů EU.
