Praha - Recept na financování velkých projektů s pomocí soukromých peněz zatím v Česku, na rozdíl od zahraničí, nefunguje. Dokonce je podle ve středu zveřejněné studie nevládní organizace Transparency International (TIC) nebezpečným nástrojem, jehož vinou hrozí plýtvání veřejnými penězi, zadlužování státu a korupce.
Studie analyzovala dosavadní průběh několika pilotních programů PPP (public private partnership) v Česku a dospěla k neradostnému závěru.
"Nadále trvají rizika, na která TIC upozorňovala již v roce 2007," tvrdí organizace. Stav pilotních projektů od dálnice D-3/R-3 v úseku Tábor-Bošilec přes zavádění elektronického mýtného v ČR až po "superzakázku" na odstranění starých ekologických zátěží označuje za "tristní".
Tristní stav projektů za 200 miliard
Co znamená PPP?
- PPP je obecně užívanou zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru, převzatou z anglického termínu Public Private Partnerships.
- Tyto projekty mají svůj původ ve Velké Británii a vznikají kvůli lepšímu využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Mimo jiné se tak často urychlí stavba významných infrastrukturních projektů.
- Smlouvy v PPP projektech jasně rozdělují náklady a rizika mezi oba sektory tak, že každý nese takovou zodpovědnost, kterou dokáže nejlépe řídit. A to včetně následného provozování projektu (například dálnice) za předem smluvně sjednaných podmínek kvality a kvantity.
- Pro realizaci PPP projektu obvykle oba sektory vytvoří speciální společnost, která se řídí obchodním zákoníkem. Příjem dodavatele služby závisí na míře plnění smluvních podmínek.
Zdroj: www.pppcentrum.cz
"Ministerstvo financí České republiky podle údajů na svých webových stránkách v současné době eviduje PPP projekty v celkové hodnotě kolem 200 miliard korun," upozorňuje zpráva TIC.
Podle organizace je řízení PPP projektů v Česku nekoncepční a neodborné. Chybí v něm jasná politická zodpovědnost a přitom hrozí skryté zadlužování. V době, kdy ministerstvo dopravy mluví o PPP projektech jako o významném alternativním zdroji financování dálnic, to je vážná výtka.
Nejde ale jen o dálnice. S ministerstvem zemědělství například jedná Čechoangličan Jan Šmíd o opravě kladrubského hřebčína za stovky milionů korun právě formou PPP projektu.
Většina hodnocených projektů, které byly do pilotního programu od roku 2005 vybrány, je podle TIC stále na úplném začátku, nebo byly zrušeny. Žádný z projektů dosud nepokročil do fáze výběru koncesionáře, což je fáze, v níž je teprve možné prakticky ověřit vhodnost uskutečnění projektu formou PPP. V Česku tak tento recept dál zůstává velkou neznámou. Přesto se do něj hrnou další zájemci.
Nezávazné kontroly z NKÚ
Akciová společnost PPP Centrum, kterou ministerstvo financí zřídilo a jejímž úkolem měla být koordinace pilotních PPP projektů, podle TIC neplní svou roli poradce pro objemné a složité zakázky a radí spíš samosprávám.
"Není jasné, zda se Ministerstvo financí nebo PPP Centrum chystají provést rekapitulaci průběhu a dosavadních výsledků jednotlivých projektů. Přitom všechny okolnosti, které pilotní program provázejí, k tomu přímo vyzývají," obává se TIC.
Jedinou kontrolu PPP projektů tak v případě justičních paláců v Ústí nad Labem a Karlových Varech provedl začátkem roku 2008 Nejvyšší kontrolní úřad.
"Závěry NKÚ jsou bohužel nezávazné," upozorňuje projektová vedoucí TIC Eliška Císařová. "Žádná z příslušných organizací - ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí ani PPP Centrum - nebyla schopna na doporučení NKÚ zareagovat, přestože výsledky mají k dispozici již více než rok a půl," dodala.
"Je otázka, kdo - a zda vůbec někdo - ponese politickou odpovědnost za plýtvání veřejnými prostředky, které byly na pilotní program dosud vynaloženy," obává se ředitel české pobočky TIC David Ondráčka.
