Pěstitelé višní, třešní či rybízu totiž tyto ptáky nemohou podle svých slov účinně plašit. Povolenými metodami jsou zvukové plašiče a draví ptáci.

"Špaček je chytrý, na zvukovou ostrahu si zvykne během pěti dní, a použití dravých ptáků je v naší krajině plné drátů vysokého napětí velmi omezené," tvrdí předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška.

Systémovou ochranou by tak mohla být možnost do hejna špačků občas vystřelit. To však zákon neumožňuje, respektive ne dostatečně pružně.

Podle náměstka ministra zemědělství Stanislava Kozáka je na základě mysliveckého zákona odstřel špačků v ČR povolen, například v případě ochrany úrody višní, třešní a rybízu. "K povolení je ale nutné podat žádost  místně příslušnému referátu životního prostředí," konstatuje Kozák.

"O této možnosti víme. Jenže v praxi jsou prakticky ve sto procentech případů žádosti zamítnuty, případně je povolení vydáno až v době, kdy úroda je již zničena," říká tajemník ovocnářů Martin Ludvík. Obdobná praxe funguje podle něj i v jiných případech, například v případě zajíců okusujících kmeny ovocných stromů.

Jediným místem, kde je plošně povoleno do špačků střílet je podle nového nařízení vlády jihomoravský kraj. Ale jen při ochraně vinic.

To je ovšem podle ovocnářů diskriminační. "Toto nařízení nejen znevýhodňuje pěstitele ovoce vůči pěstitelům vinné révy, ale dokonce vinaře v českých zemích oproti vinařům na Moravě," konstatuje Ludvík.

Ovocnáři přitom samozřejmě nechtějí špačky decimovat. "Nejde ani tak o to ptáky zastřelit, jako je spíš postrašit. Osobně odhaduji, že skutečně zastřelena by mohla být tak setina až desetina procenta špačků v Česku, takže jejich populaci by plošné povolení odstřelu rozhodně nijak neohrozilo," zdůrazňuje Ludvík

Autor je spolupracovníkem redakce