Brno - Manželé si při rozvodu nemusí společný majetek dělit přesně na polovinu. Na více peněz, které manželé získali za společného soužití, má nárok ten z rodičů, který se stará o děti.

Nejvyšší soud v důležitém rozhodnutí týkajícím se vypořádání společného majetku manželů z Kladenska potvrdil, že existují případy, kdy se majetek skutečně nemusí dělit na půl.

"Potřeby dětí jsou důvodem odklonu od rovnosti podílů při vypořádání společného majetku," rozhodli soudci.

Děti mají potřeby

Podle zákona mají být podíly po rozvodu manželů stejné. Každý z manželů může požádat, aby mu bylo zaplaceno, co do společného soužití vložil nebo investoval. To byl i případ manželů z Kladenska.

Ti si dělili majetek. Muž, který dostal do péče obě dcery, získal byt a žena měla také doplatit část stavebního spoření. Okresní soud v Kladně navíc nařídil muži, aby exmanželce doplatil přes půl milionu korun - tedy aby majetek byl skutečně rozdělený napůl a žena dostala peníze za majetek, který zůstal muži.

Krajský soud ale verdikt změnil a rozhodl, že se majetek bude dělit jinak a větší část získá muž. A to právě kvůli tomu, že se muž stará o dvě dcery.

"Jedná se o dívky ve věku blízkém dospělosti, jejichž životní potřeby již dosahují výše životních potřeb dospělých. Tyto zjištěné skutečnosti mohou odůvodnit i to, aby podíly obou bývalých manželů na vypořádávaném majetku nebyly stejné," uvedli soudci a snížili částku, na kterou měla žena nárok, o více jak sto tisíc korun.

S tím žena nesouhlasila a obrátila se s dovoláním na Nejvyšší soud. Podle ženy soudci nezjišťovali, jaké jsou vlastně potřeby dětí, nebylo jasné, z čeho vypočítali částku, o kterou dostane žena méně. "Není jasné, jaké konkrétní potřeby dětí soud zohlednil," uvedla žena v dovolání.

Alimenty nestačí

Nejvyšší soud ale potvrdil, že verdikt narušující princip rovnosti je v pořádku. Žena sice musí platit na děti alimenty v celkové výši 1800 korun, to ale podle soudců Nejvyššího soudu není částka, která by postačovala.

Podle senátu vedeného soudcem Michalem Králíkem sice muž získal byt, ale už žádný jiný majetek, který by sloužil nezletilým dětem. "Jestliže došlo ke snížení částky vypořádajícího podílu o 117 tisíc korun, nejde o nepřiměřené snížení," rozhodli soudci.

A to, že částka byla vypočtena u dětí, jako by už byly dospělé, není podle Nejvyššího soudu chyba. "Je všeobecně známou skutečností, že v obecné rovině potřeby osoby blížící se věku dospělosti dosahují potřeb dospělých osob (nebo se jim výrazně blíží)," rozhodli soudci s tím, že není chyba, pokud v rozhodnutí nejsou uvedeny konkrétní potřeby dívek.

Soudci tak v souvislosti rozhodovali o odklonu jako principu narušení pravidel. Slovo odklon či odklonění ale výrazně v souvislosti s rozvodem a vypořádáním majetku zpopularizoval exministr Martin Kocourek, když vysvětloval podivně získané miliony korun. Peníze exministr odklonil, aby se nemusel vypořádat společný majetek s manželkou.