Úplatků využívá při získávání státních kontraktů více než čtvrtina firem.
Slováci se drží v závěsu za Českem.
Statistiky jsou o to varovnější, že v celém regionu korupce při získávání veřejných zakázek klesá. Rok od roku si vedou lépe i státy, které jsou považovány za daleko méně vyspělé a chudší než ČR.
Počet úplatků tak klesá například v Estonsku, Gruzii, Bosně a Hercegovině, Rumunsku, Tádžikistánu a na Ukrajině. Nejlépe si vede Slovinsko.
Češi se mohou uklidňovat jen tím, že korupce a uplácení není zdaleka jen doménou postkomunistických zemí.
Vláda nic nedělá
Nelichotivé a vzhledem k regionu zhoršující se postavení ČR v rámci žebříčků korupce jde jednoznačně na vrub posledních vlád.
Po rozpadu komunistického systému se nevybudovala důvěra ve standardní mechanismi a naopak úplatky a korupce obecně se řadě lidí ukázala jako úspěšná metoda nečeho dosáhnout.
Podle Petra Sklenáře z Atlantik FT v posledních letech všechny transformační ekonomiky vyhlásily boj korupci, která negativně ohrožuje dlohodobý růst.
"Jako úspěšný příklad můžeme použít Slovensko, kde vládá zřídila samostaný soud a vyšetřovatelský tým, který se zaměřuje čistě na vyšetření a případném potrestátní korupce. Speciální a střežená část soudnictví proto, aby předešla ovlivňování vyšetřování a zametání pod koberec," řekl pro Aktuálně.cz Sklenář.
"Tento prvek slavil úspěch a odhalil a potrestal řadu korupčního jednání na lokální i celostání úrovni. Celkově vláda vyslala jasný signál, že považuje korupci za závažný problém a hodlá proti němu bojovat," dodal Sklenář.
U nás bohužel vláda zatím jásný a nezpochybnitelný signál boje proti korupci nevyslala. Speciální soudní týmy vláda odmítá. Na druhou stranu řada kroků i přímo vlády nad sebou nese stín korupce - privatizace Unipetrolu, "pět českých na stolech", pozemkový fond nebo biolíh.
Řada těchto kauz vyzněla do ztracena, vyšetřováni se neuvěřitelně vleče a téměř nikdo nebyl ani obviněn, či obvinění je často zmírňováno.
"Vláda nevysíla dostatečný signál, že korupce je problém a bojuje proti němu a naopak ve společnosti přežívá dojem, že korupce se nakonec vyplácí," říká Sklenář.
"Pokud tedy vláda neprosadí trvdý a jasný systém boje proti uplácení, nezačne se rozšíření korupce zmenšovat. A to není jenom teoretická úvaha, ale jsou zde zřetelné výsledky v regionu," podotkl Sklenář.
Korupce stoupá i v Německu
Například korupce není zanedbatelná v německé státní správě a rok od roku stoupá.
Soused České republiky se tak může měřit s Rumunskem, Polskem či s Bosnou a Hercegovinou. Ze států západní Evropy si nejlépe vede Španělsko.
Korupce však není jen společenským nebezpečím, firmy na ni vydávají obrovské částky. V ČR v průměru společnosti odvedou na úplatcích 0,6 procenta ze svých tržeb.
V případě středně velké firmy s ročními tržbami kolem miliardy korun tak na úplatky padne asi šest milionů korun. U největších firem, které dosahují tržeb až mnoha desítek miliard korun, by ale tato částka mohla být i více než stonásobná.
Politici: Musíme bojovat!
Problém korupce čeští podnikatelé vnímají podobně palčivě jako podnikatelé v Ázerbájdžánu nebo Moldavsku, a jen o něco lépe než v zemích z tohoto hlediska nejhorších, tedy v Kyrgyzstánu a Albánii.
Nejméně korupci jako problém pro podnikání vnímají naopak ve Slovinsku, Bělorusku, Uzbekistánu, Estonsku a na Slovensku.
Navzdory prohlášením politiků o boji s korupcí se situace v ČR neustále horší a země se v žebříčcích korupce posouvá stále dolů.
Loni se Česko podle údajů organizace Transparency International dělilo o 47. až 50. místo s Řeckem, Slovenskem a Namibií.
Podle další statistiky TI se víc než v Česku uplácí jen v zemích, jako jsou Kamerun, Ghana, Togo či Paraguay.
