Brno - Spor o 135 korun televizního poplatku přinesl jasný verdikt: Poplatek musí hradit všichni, kdo mají televizi v prostorách restaurace či hotelu. Bez ohledu na to, zda je přístroj jejich majetkem a zda je vůbec používán. Dokonce nezáleží ani na tom, jestli je televize funkční.

Opačný postup by totiž vedl podle ústavních soudců ke zneužívání různých výjimek a obcházení povinnosti platit veřejnoprávní poplatky.

Ústavní soudci tak odmítl stížnost hostinského z Náchoda, kterému se nezaplacení 135 korunového poplatku značně prodraží, má totiž platit dalších deset tisíc korun jako přirážku a úroky za nezaplacený poplatek. Verdikt ústavních soudců je navíc platný i pro další podobné případy.

Začal platit až po opravě

Hostinský se přitom nejprve u soudů v Náchodě a Hradeci Králové bránil tím, že televizi zdědil od původního majitele restaurace, není tak jeho a jako nefunkční ji nepoužíval. Když jeho žaloby soudy odmítl, poslal stížnost na Ústavní soud.

"Nikdo nezjišťoval technický stav televizoru, vlastnické právo k televizoru a zda jej nájemce restaurace používal," uvedl právní zástupce hostinského. Ten si poté, co zjistil že televize nefunguje, nechal nakonec přístroj opravit a teprve poté jej přihlásil do evidence.

Senát ÚS vedený soudcem Miloslavem Výborným ale rozhodl, že soudy při rozhodnutí o tom, že hostinský musí zaplatit poplatek nechybovaly.  Poplatek se jednoznačně musí platit i v případě, že televizor nebyl hostinského a proto jej nevyužíval.

"Ústavní soud nepovažuje protiústavní, pokud obecné soudy zaujaly právní názor, že zákon konstruuje povinnost platit televizní poplatek jako povinnost založenou pouhým držením televizního přijímače, bez ohledu na způsob jeho užívání," rozhodli soudci.

V opačném případě by totiž lidé zneužívali různých výjimek a poplatky by neplatili. Proto je podle ústavních soudců v novele zákona o rozhlasových a televizních poplatcích jednoznačně stanoveno, že poplatky musí hradit všichni.

Předchozí úprava, která určila placení poplatků pro majitele přístrojů, totiž umožňovala podle soudců obcházet placení částek za televize. "Nájemců se dařilo obcházet poplatkovou povinnost poukazem na fakt, že nenakládají s věcí jako s vlastní (že nejsou držiteli přijímače). Takto postavený argument se zejména vyskytoval u právnických osob a fyzických osob podnikatelů (typicky hotely či restaurace)," citoval soud z důvodové zprávy k zákonu.

Poplatky drží televizi

Koncesionářské poplatky tvoří většinu příjmů České televize. Loni představovaly 5,83 miliardy korun při celkových výnosech 6,93 miliardy korun. Letos by výnos z poplatků měl klesnout na 5,79 miliardy Kč. Celkem ČT eviduje 3,64 milionu televizních přijímačů.

Veřejnoprávní televize vypsala v polovině září veřejnou zakázku na zajištění správy a výběru koncesionářských poplatků, na žádost televizní rady ji ale na čas pozastavila. Hodnota zakázky je 1,06 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty.

Vítěz tendru bude zodpovědný také za standardizaci a rozvoj evidence a výběru televizních poplatků, přirážek k televizním poplatkům a jiných nároků ČT za poplatníky.

České televizi by měl nový systém správy poplatků přinést přes 150.000 nových poplatníků za šest let. Očekávaný výnos projektu pro ČT je asi 1,6 miliardy korun. Před vypsáním zakázky prý ČT provedla důkladné analýzy trhu, zkoumala také stav současných databází a jejich chybovost.