Brno - Novináři obsazují židle. Hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček prochází kolem promítacího plátna pod malé pódium a kolegovi z vládního protikrizového týmu NERV Miroslavu Zámečníkovi ukáže krabičku Startek. Třikrát s ní pootočí na znamení výzvy ke kouřové pauze. Zámečník se zamračí a sotva znatelně zavrtí hlavou.
Za pár minut, těsně před polednem, už Vladimír Dlouhý v presscentru brněnského výstaviště pátrá po nezvěstném kolegovi. "Pan Sedláček! Tomáši, přímý přenos volá!" Kvůli špatnému nazvučení ale jeho hlas zní ozvěnou jako drak volající z jeskyně.
Benjamínek vládního protikrizového týmu NERV Sedláček se nakonec usadí na židli za svou jmenovkou. Narozdíl od premiéra Jana Fischera, jehož jméno uprostřed dlouhého stolu zůstává bez svého nositele po celou dobu tiskové konference.
Dřevíčská výzva, poučení z krizového vývoje
Tiskovka začíná, kamery běží. To, co snímají, už ale nemá s uvolněným a trochu kostrbatým začátkem nic společného.
Trvá něco přes hodinu, než přítomní členové NERVu za pomocí grafů a tabulek vysvětlí smysl své osmdesátistránkové zprávy o tom, jak využít globální recese k reformám české ekonomiky na skandinávský způsob. A to, že bez nich Česku dříve nebo později hrozí ekonomická katastrofa.
I když nejde o převratné novinky, na konci konference je zřejmé, že ucelenější "cestovní plán" směrem k budoucí prosperitě tuzemské hospodářství se nenajde. Historie ale učí, že podobné návrhy ekonomů mají jepičí život. Politici, kteří se na nich sami neumí dohodnout, se jimi totiž neradi řídí.
Příkladem je Dřevíčská výzva z roku 1999, jejímž signatářem je mimo jiné člen NERVu Miroslav Zámečník. V některých bodech se výzva současné zprávě NERVu přibližuje, narozdíl od ní si ale tehdy brala z vzor novozélandský model správy státu.
"Česká ekonomika je v obtížné situaci - výkonnost hospodářství klesá a nezaměstnanost roste. Dosavadní snahy o řešení zatím nepřinesly uspokojivé výsledky," píše se v úvodu deset let staré výzvy. "Otálení s reformami přináší ohromné náklady," stojí o kousek dál nad dlouhým výčtem navrhovaných opatření. Většina z nich ale nakonec skončila v koši.
Hlavně znovu "nevyšumět"
"Politiky byla Dřevíčská výzva přijata velmi negativně," uznává Zámečník neúspěch dokumentu, který kromě něj podepsal i bývalý ministr zahraničí Karel Schwartzenberg, guvernér ČNB Zdeněk Tůma, nebo prezident České bankovní asociace a bývalý člen NERVu Jiří Kunert.
Riziko "vyšumění" své zprávy do ztracena si tedy NERV uvědomuje. Snad i proto jde tentokrát na věc obezřetněji. Dokument předloží odborům a Svazu průmyslu. Teprve po jejich oponentuře chce předložit konečné návrhy politickým stranám k volnému použití. V naději, že z kompromisního návrhu se podaří prosadit víc.
Oponentura odborů přitom nemusí nutně skončit neschůdnou rozepří. Odbory vydaly svá doporučení řešení krize 10. září a i když se s NERVem v mnoha věcech liší, připustil Miroslav Zámečník v Otázkách Václava Moravce, že "se v překvapivě mnoha věcech zároveň shodují."
Zjednodušeně řečeno chce NERV řešit krizi dlouhodobě tím, že předejde těm příštím. Hlavně seškrtáním výdajů státu a změnou orientace hospodářství na obory s vyšší mírou přidané hodnoty.
Odbory naproti tomu hledají spíš okamžitá řešení současné špatné situace podniků a rostoucí nezaměstnanosti. Řešení schodků rozpočtu vidí ústy svého předáka a senátora Milana Štěcha v posílení příjmů státu, tedy ve zvýšení daní. Tuto možnost přitom připouští i NERV, neshodne se ale s odbory na tom, které daně zvýšit.ˇ
Předem prohráno nemá NERV ani u největších politických stran. Petr Nečas z ODS označil pro Aktuálně.cz zprávu týmu za "velice inspirující." Za "určitě zajímavou" ji považuje i Zdeněk Škromach z ČSSD. "I když tam určitě budeme postrádat názory sociálně demokratických ekonomických expertů," dodal. Nevyloučil však, že jejich hlas zazní v oponentuře odborů.
Na své straně má NERV podle všeho "úřednického" premiéra Jana Fišera. "Podle toho, jak jsme s ním předběžně mluvili, mám dojem, že jeho podporu máme," tvrdí člen NERVu Jiří Rusnok.
Zároveň ale uznává, že víc možností, jak cokoliv ze svých návrhů prosadit, tým nemá, a že spousta návrhů skončí slovy Miroslava Zámečníka "v prachu dní".
Úspory, finský volební hit
"Víc dělat neumíme," souhlasí i Sedláček. Podle něj tak musí o osudu navrhovaných opatření rozhodnout hlavně voliči. "Myslíme si ale, že udržitelnost českých veřejných rozpočtů se stává mimořádně silným volebním tématem," naznačuje.
Ve Finsku se úspory podle člena NERVu Michala Mejstříka staly doslova volebním hitem, kterým se do čela kabinetu prosadili premiérové postupně všech tří tamních hlavních stran.
"Úspěšnější není ten, kdo více slíbí, ale ten, kdo je lépe připraven spravovat státní finance," naznačuje Mejstřík změnu politické poptávky.
Jak se nakonec podaří NERVu prodat svůj "program" stranám a voličům, ukáží tedy až odložené předčasné volby.
