NERV nabízí Česku vizi: Buďme Finskem střední Evropy

Karel Toman
14. 9. 2009 8:45
Národní ekonomická rada vlády vidí v krizi příležitost k budoucí prosperitě

Praha, Brno - Národní ekonomická rada vlády dnes končí, Česku ale nabízí nový začátek.

Tým známý pod trefným protikrizovým akronymem NERV přednese v poledne na veletrhu v Brně závěrečnou zprávu o své činnosti. Původně úzce expertní skupina dobrovolníků se svým epitafem zároveň pokusí dát Česku to, co mu přinejmenším od vstupu do EU chybí. Vizi.

Dva měsíce před dvacátým výročím Listopadu 89 totiž svou závěrečnou zprávou staví zemi před osudovou křižovatku.

"Zpráva srovnává českou ekonomiku s Finskem, jakožto příkladem hodným následování, a Maďarskem, jako odstrašujícím příkladem," shrnul pro Aktuálně.cz smysl zprávy analytik poradenské firmy Partners a člen NERVu Pavel Kohout.

Svou zprávu chce NERV nabídnout k použití politickým stranám. Právě na nich teď totiž podle týmu nejvíc záleží, kterou z cest se Česko vydá.

Česko by se podle NERVu  mělo po vzoru Finska vydat cestou úspor, omezení korupce a zaměření na inovativní obory s vysokou přidanou hodnotou.

Připomeňme si ale nejprve, v čem je tak odstrašující maďarský scénář.

Tvrdá dieta po sytém maďarském guláši

Zjednodušeně řečeno jde o příběh země, která si nedokázala odříct život nad poměry svého "gulášového kapitalismu." Život na dluh vyhnala současná ekonomická krize rychle do neudržitelných výšek, až na pokraj státního bankrotu.

Maďarsko se tak neobešlo bez záchrany od Mezinárodního měnového fondu, ten ale svou pomoc podmínil tvrdými škrty a reformami.

Také české veřejné rozpočty už přitom začínají vykazovat "maďarské" příznaky.

"Ukázalo se, že naše státní výdaje jsou nastaveny na šesti, sedmiprocentní růst. A přesto by to nestačilo. Jsme schopni svou budoucnost projíst, aniž bychom vůbec vstoupili do krize," vysvětlil Aktuálně.cz profesor ekonomie na Karlově univerzitě v Praze a člen NERVu Michal Mejstřík.

"I podle optimistických propočtů je tedy naše fiskální politika dlouhodobě neudržitelná. Nikdo se tomu nevěnoval a současná recese to jenom obnažila," dodal Mejstřík.

Co navrhuje NERV?

  • Zavedení pětiletých zákonem stanovených výdajových rámců pro jednotlivé rezorty
  • Sankce pro ministry a náměstky, kteří rámce nedodrží (přijdou až o pětinu platu)
  • Posílení role ministerstva financí a rozpočtové politiky Česka
  • Úspory na stavbě dálnic, v Česku jsou předražené
  • Přiblížení základní sazby DPH (dnes 9%) k základní sazbě (dnes 19%)
  • Zvýšení majetkových daní
  • Daňové úlevy na podporu zaměstnávání osob nově vstupujících na pracovní trh a starších zaměstnanců
  • Úpravy sociálních dávek, které budou stimulovat aktivitu při hledání práce nebo rekvalifikace
  • Zavádění alternativních zaměstnání, například „kurzarbeitu"

Finsko naproti tomu nabízí jiný příběh. Hlubokou krizi totiž před lety dokázalo využít k obratu na cestu k prosperitě. Začalo to v 90. letech, kdy zemi postihla trojí pohroma.

Zaprvé to byl cyklický pokles dřevařského a papírenského průmyslu, na kterém bylo Finsko hodně závislé. Zadruhé rozpad Sovětského svazu, s kterým mělo nadstandardní obchodní vztahy, které se ale v krátké době zhroutily. A zatřetí Finsko tou dobou prožilo bankovní krizi.

Rada z Finska: obraťte list

Naráz se tak sešla kombinace problémů, která zemi mohla položit na lopatky. "Finové ale našli odpověď," upozorňuje ekonom Miroslav Zámečník, který se nedávno spolu s Mejstříkem a dalším členem NERVu Tomášem Sedláčkem z ČSOB vydal na vlastní náklady do Finska "na zkušenou".

"Finové tehdy přišli na to, že předchozí zdroje jejich příjmů se vyčerpaly a že musejí začít dělat něco jiného," shrnuje finské poučení pro Česko Zámečník. "Začali masivně investovat do vědy,  výzkumu a školství. Byly to jejich jediné priority, ve všem ostatním se rozhodli uskromnit," pojmenovává rozdíl oproti "maďarské cestě".´

Připouští však, že i zemi tisíců jezer krize postihla podobně jako ostatní malé ekonomiky a v letošním druhém čtvrtletí její hospodářství pokleslo o více než devět procent.

8. ledna 2009 Mirek Topolánek představil svůj tým pro boj s ekonomickou krizí. Mezi jeho deseti členy jsou mimo jiné Martin Jahn, Pavel Kohout a Tomáš Sedláček (zleva doprava).
8. ledna 2009 Mirek Topolánek představil svůj tým pro boj s ekonomickou krizí. Mezi jeho deseti členy jsou mimo jiné Martin Jahn, Pavel Kohout a Tomáš Sedláček (zleva doprava). | Foto: Ondřej Besperát

To však nemění nic na tom, že Finové během dekády dokázali z rozpočtových přebytků splatit polovinu svého státního dluhu v době, kdy ho rostoucí Česko naopak tvořilo. Symbolem jejich nové ekonomiky se pak stala Nokia, která prodává 40 procent všech mobilů na světě. Finské školství je považováno za jedno z nejlepších na světě.

Tuto volbu mezi Maďarskem a Finskem před nás NERV staví v době, kdy se podle odborníků láme chleba.

"Jsme někde na půli cesty k maďarskému scénáři," myslí si spolu s ministrem financí Eduardem Janotou například ekonom Raiffeisenbanky Aleš Michl. Podle něj tak skutečné potíže mohou do Česka teprve přijít.

"Rostoucí nezaměstnanost, vyprchání balíčků a dluhy. To jsou tři hlavní údaje, které mně vedou k tomu, že by se propad mohl vrátit. Pokud politici nedostanou rozum, tak bychom to mohli příští nebo přespříští rok odnést," dodává odpůrce nezodpovědného zadlužování státu a autor stránek verejnydluh.cz.

Foto: Aktuálně.cz
Blog Milana Šmída: Dva pozdravy z Helsinek 

Česko - ekonomika v recesi, politika v krizi

Důsledky by pak byly podle Michla pro všechny mnohem tvrdší, než jaká by dnes byla cena nutných reforem. "Můžeme zatvrdnout na pět deset let, nebudou se zvyšovat důchody ani platy státních zaměstnanců, protože nebude z čeho. Podobné to bude se státními zakázkami," soudí Michl.

Výchozí podmínky k odvrácení maďarského scénáře přitom Česko nemá špatné. Na rozdíl od dvacetiprocentního propadu pobaltských zemí klesá česká ekonomika tempem kolem pěti procent.

"To, čemu dnes čelíme, proto není žádná velká krize, ale neochota vypořádat se s problémy, které nás tak jako tak čekají," tvrdí Michal Mejstřík. "My si tu krizi skutečně přivoláváme,"souhlasí s Michlem.

Případný obrat k finskému scénáři ale vyžaduje politickou vůli. V našich podmínkách tak nebude snadný. Už jen proto, že Finsko na rozdíl od Česka patří k zemím s nejnižší mírou korupce. Lobbisté tam tedy nad veřejným zájmem nevítězí tak často jako u nás.

"Boj proti korupci ve veřejném sektoru je proto dalším důležitým bodem naší závěrečné zprávy," upozorňuje ekonom Kohout, "protože náklady spojené s korupcí mají značné makroekonomické rozměry," dodává.

Do omezení korupčního prostředí se však politikům chce stejně málo jako do úspor. Nebo do trpělivého vysvětlování toho, proč je nutné uskromnění s vidinou jasného cíle. Na to však má teď NERV díky Finsku pádnou odpověď.

"Není to snadné, ale vidíme, že to jde," uzavírá Kohout.

 

Právě se děje

Další zprávy