Brno/Vídeň - Budování dálnice A5, první dálnice, která má spojit Česko a Rakousko, provází problémy na obou stranách hranice.
Posledním je to, že rakouský Ústavní soud na návrh občanských sdružení zrušil posouzení vlivu na životní prostředí týkající se části dálnice A5 a okruhu kolem Vídně. Úsek dálnice, která bude spojnicí Vídně s Českem, se tak musí posoudit znovu.
Rakouský soud tak rozhodl opačně než soudy v Česku. Ty zatím všechny žaloby týkající se posouzení vlivu na životní prostředí u dálnic (konkrétně u rozšíření dálnice D1) zamítly s tím, že není v pravomoci soudů je posuzovat.
Provoz rekordně roste
Severní dálnice A5 z Vídně na Brno bude stát téměř dvacet osm miliard korun, dokončena má být do roku 2011.
Po dálnici mezi Vídní a Brnem volají především starostové měst a obcí po celé trase.
Například Poysdorfem těsně u hranic s Českem podle statistiky projíždí více než 2600 nákladních automobilů denně, což je o 370 procent více než před dvěma roky.
Zatím ale není jisté, kde a kdy se dálnice napojí na české silnice.
Do hry se totiž kromě oficiální varianty rychlostní silnice R52 zanesené v územním plánu a vedoucí těsně kolem Pálavy do Mikulova vrátila i varianta využití stávající dálnice D2 k Břeclavi a napojení na rakouskou část autostrády přes Poštornou.
Unikátní dohoda
Kvůli prosazení této "břeclavské" varianty se dokonce v unikátní dohodě spojilo dvaadvacet moravských a rakouských občanských sdružení.
Podle sdružení úřady nedodržují právo Evropské unie, neprosazují důkladné posouzení vlivů na život lidí a na moravské straně ohrožují lokality, které už jsou pod ochranou Unesco (Lednicko-valtický areál) nebo chtějí o zapsání mezi památky Unesco usilovat (Mikulov).
"Jako nejméně zatěžující a dopravně nejefektivnější spojení Rakouska a Polska, respektive Vídně a Brna, vidíme spojení přes Břeclav, a to s podporou nejnovějších odborných studií," uvedli zástupci sdružení ve společném prohlášení.
To, že trasa přes Břeclav je výhodnější, dokládají studie, které si nechaly zpracovat jak občanské sdružení, tak nově i ministerstvo dopravy.
Kdo vyhraje?
"Doporučuji proto směrovat dopravu na Vídeň přes Břeclav (rozdíl ve vzdálenosti 10 kilometrů), a hraniční přechod v Mikulově ponechat pro osobní auta a malý pohraniční styk," uvedl ve své studii dopravní expert Milan Strnad, který vyčíslil celkové úspory při využití břeclavské trasy až na 30 miliard korun.
Studie zpracovaná pro ministerstvo dopravy potvrdila, že dálniční spojení do Rakouska s využitím obchvatu Břeclavi je možné. Také z dalšího materiálu, který posuzoval vliv obou tras na chráněné území, je břeclavská trasa lepší než ta přes Mikulov.
Jihomoravský kraj zatím ale stále trvá na tom, že chce vést silnici do Rakouska přes Mikulov.
