Londýn - Ať už skončí jakkoliv, summit G20 v Londýně vejde do dějin. Lídři dvaceti nejvýznamnějších ekonomik světa se totiž ve čtvrtek sejdou v situaci, kterou mnozí považují za poslední šanci, jak zabránit zvratu světové recese v globální katastrofu.
Krajní možnosti jsou tedy dvě. Buď najdou politici dohodu na společném boji s celosvětovou recesí a nových pravidlech globálního hospodářství. Nebo se nedohodnou a summit skončí debaklem.
Státy by v takovém případě nejspíš začaly hrát každý za sebe, a světlo na konci tunelu by zhaslo. Podle Mezinárodního měnového fondu by mezi dopady takového vývoje velmi pravděpodobně patřily i nové války.
Třetí možností je kompromis. Nad Temží obleženou demonstracemi proti selhání kapitalismu by byl považován za úspěch.
Nezopakovat londýnské fiasko
Nebylo by to poprvé, kdy by politici v podobné situaci selhali. Debaklem totiž v roce 1933 skončila Světová ekonomická konference 64 národů právě v Londýně. Tentokrát jsou ale podle analytiků vyhlídky o něco lepší - politici vědí, že se dohodnout musejí. Rozhodně to ale nebude snadné.
Jaké jsou tedy hlavní výzvy pro G20?
| 1. Toxická aktiva |
Nejakutnější problém je zřejmě řešení tzv. toxických aktiv. Otázka zní, kdo zaplatí dluhy v hodnotě více než jednoho bilionu dolarů, které díky hypoteční a následně finanční krizi nebudou už nikdy splaceny.
Dokud od nich totiž nebudou banky očištěny, nezačnou půjčovat peníze, ekonomika zůstane v křeči a nevrátí se k růstu. Politici se proto opakovaně shodli, že je věc potřeba řešit. To je ale vše. Která aktiva budou označena za toxická, a která už ne? Jakou měrou se o jejich ztrátu podělí akcionáři státem zachráněných bank a fondů s daňovými poplatníky? To zůstává stále nejasné.
Podle agentury Bloomberg už přitom začínají být bankéři a investoři hodně netrpěliví.
| 2. Globální regulace finančnictví |
Velkou kapitolou bude také otázka zavedení jednotných pravidel a regulátorů světového finančnictví, do níž lze zařadit i požadavek na konec daňových rájů.
Wall Street Journal dokonce uvažuje o návratu před tzv. Velký třesk z roku 1980, kdy došlo na londýnské burze k revolučnímu uvolnění pravidel. To nakonec vedlo ke vzniku globálních bank a fondů velkých tak, že už je nelze nechat padnout.
Duchovní otcové Velkého třesku si dnes sypou popel na hlavu a navrhují znovu rozdělit obří finanční instituce na menší domy. Ty by napříště měly splňovat rozdělení na přísněji a jednotně regulované komerční banky a na rizikovější, ale o něco svobodnější investiční fondy. Podobně, jak to platilo v USA až do liberalizace v roce 1999.
Cesta do pekel a zpět
Oba "veteráni Velkého třesku" jsou však k možnosti prosazení takového řešení skeptičtí. Velké banky a fondy se podle nich totiž vymkly kontrole a mají příliš velký vliv. Economist přesto vidí naději v tom, že ve finančnictví až libertariánská Británie už kvůli krizi souhlasila s ustavením společného evropského regulátora.
| 3. Stimulace poptávky |
Přirovnáním stimulace ekonomiky Spojených států k "cestě do pekel" podtrhl minulý týden premiér Mirek Topolánek jeden z největších sporů, který se na G20 očekává. Zraje mezi Evropou a Spojenými státy a týká se právě kapitoly stimulace poptávky.
Zjednodušeně řečeno USA chtějí po ostatních zemích včetně Evropy, aby oživily spotřebu stejně jako ony - dalšími velkými balíčky. Evropa ale tvrdí, že "automatické stabilizátory" sociálního státu, který je pro USA stále "španělskou vesnicí", to už z velké části dělají. A že tedy pumpovat do ekonomiky příliš mnoho peněz navíc, je naopak nezdravé. Americký Newsweek to označil za argument, který "akorát udrží chichotání na minimu."
| 4. Hlas rozvojovým zemím |
Rusko a Čína volají po tom, aby se světové rezervy držely v jiné měně, než v dolarech, což USA striktně odmítly. Brazílie zase nedávno žádala, aby stimuly platili ti, kdo krizi způsobili - tedy rozvinuté státy.
To signalizuje větší sebevědomí rozvojových zemí. Podle Newsweeku však také to, že G20 "víc věcí rozděluje, než spojuje" a organizace je tak na "sestupu k bezvýznamnosti."
| 5. Zákaz protekcionismu |
I tady je Newsweek velmi skeptický a připomíná, že podle zprávy Světové banky už 17 z 20 zemí G20 nějaké protekcionistické opatření přijalo navzdory tomu, že státníci hlásají opak. Místo skutků tak zatím země předvedly "hojné množství pokrytectví."
Smrtelná rána růstu
Pokud v této kapitole summit neuspěje, rostoucí poptávka po ekonomickém populismu podle časopisu bariéry protekcionismu rychle zvedne. To zřejmě byla smrtelná rána dohlednému návratu k byť i mírnému globálnímu růstu.
| 6. Navýšení zdrojů MMF |
Mezinárodní měnový fond (MMF) už loni oznámil, že plánuje zdvojnásobení svých zdrojů na 500 miliard dolarů. Z nich chce pomáhat nejvíce zasaženým rozvojovým ekonomikám. Ministři financí G20 se už v listopadu shodli, že fondu přispějí zhruba sto miliardami dolarů a podle britského Economistu to nasvědčuje tomu, že se najde shoda.
Summit tak podle Economistu nakonec přes všechny obtíže úspěch přinese. "I když toho bude dosaženo méně, než se doufá, pořád se ukáže ochota spolupracovat, spíš než odhodlání stáhnout se do izolace."
