V televizi, na billboardech nebo v novinách a časopisech se v rámci kampaně začal objevovat slogan "Velká vína z malé země", doplněný vinnou sklenkou s českou vlajkou.
"Značka bude ale představována také přímo na prodejních místech, ve vinotékách, v nákupních centrech, v restauracích nebo při propagaci tuzemských vín v zahraničí," uvedli zástupci Národního vinařského centra.
Reklama jako na Prahu
Vinařský fond, do kterého odvádějí poplatky všichni tuzemští vinaři, počítá s tím, že do reklamy a marketingu dá ročně asi 60 milionů korun. V první fázi kampaně to přitom bude víc než dvakrát tolik, až sto třicet milionů korun.
Infobox
ČEŠI A VÍNO
- Průzkum agentury Focus, v němž odpovídalo 1399 dotazovaných po celé České republice, ukázal, že víno pije 63 procent lidí.
- Ostatním nechutná, nemohou ho pít ze zdravotních důvodů a do této skupiny patří i někteří skalní pivaři a abstinenti.
- Domácím vínům před zahraničními dává přednost 75 procent lidí a nejvíce lidé kupují víno v ceně od 60 do 100 korun.
- Průměrná roční spotřeba vína na osobu se pohybuje kolem sedmnácti litrů a za posledních patnáct let vzrostla o sedm litrů.
- Lidé, kteří pijí víno, za něj měsíčně průměrně utratí 257 korun.
- Z červených vín jsou nejznámější frankovka, modrý portugal, svatovavřinecké a cabernet sauvignon. Z bílých vín jsou nejznámější müller thurgau, ryzlink vlašský, veltlínské zelené, tramín.
Jde o částky, které jsou srovnatelné s tím, co letos ve volební kampani utratili sociální a občanští demokraté a několikanásobně více, než zaplatí letos Praha za reklamu v televizi CNN. Hlavní město za spoty vysílané od konce července do poloviny října 24krát týdně utratí šest milionů korun.
Vinaři společnou propagaci vín vítají. "Pokud nechceme za pár let splakat nad výdělkem, tak dnes právě začíná poslední možnost, jak se oprostit od malosti a hledat nosnou myšlenku obecné podpory a propagace práce vinaře a především tolik opěvovaného moravského vína," uvedl na serveru Vino.cz vinař Libor Prudek.
Reklamní kampaň přichází v době, kdy se konkurenční boj na českém trhu s vínem neustále zostřuje, zvyšuje se dovoz vín ze zahraničí a zároveň klesají ceny.
Třást se musí i Francouzi
Česko je mezi státy Evropské unie, co se týče množství dovezeného vína ze zahraničí, už na šestém místě. Dovážejí se zatím především levnější stolní vína. Na tuzemský trh míří o desítky tisíc litrů vína měsíčně více, než lidé vypijí. A vína z Moravy a Čech pokrývají asi 40 procent spotřeby.
Česko je na tom podobně jako další evropské vinařské země; i vinařské "velmoci", jako jsou Francie nebo Itálie, se musí vyrovnávat s přílivem kvalitních a levnějších vín z celého světa.
Tisíce francouzských vinařů tak už letos vyšly demonstrovat do ulic a chtějí, aby jim vláda poskytla slíbenou pomoc v podobě úlev v oblasti sociálních dávek či odkladu splátek úvěrů.
Situace vinařů z pěstitelských oblastí Bordeaux, Côtes-du-Rhône, Provence, ale i dalších je označována za nejhorší za posledních třicet let. Je důsledkem snižování domácí spotřeby i menšího vývozu do zahraničí, kde francouzská vína stále obtížněji čelí konkurenci.
Komise chce pomoci, ale...
Evropští vinaři ale i přes problémy oboru nesouhlasí s plány Evropské komise na zvýšení konkurenceschopnosti. Ta navrhuje hromadnou likvidaci 400 tisíc z dosavadních 3,4 milionu hektarů vinic. K dobrovolnému odchodu slabších výrobců má podle komise pomoci kompenzace ve výši 2,4 miliardy eur (68 miliard korun) v následujících pěti letech.
Problémy jsou i s dalšími návrhy. Sdružení evropských vinařských regionů tak bude po Evropské komisi chtít, aby se víno mohlo dál jako dosud doslazovat cukrem, nejenom drahým vinným moštem. Pokud by se totiž nemohlo víno doslazovat cukrem, postihlo by to vinaře ve střední Evropě včetně Česka.
Konečné znění návrhu Evropské komise na reformu vinařství bude známo koncem letošního roku. V příštím roce jej bude projednávat a schvalovat ještě Evropská rada a parlament, začít platit by mohlo v roce 2008.
