Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhl vládě, aby odložila platnost dvou zákonů - služebního zákona a zákona o nemocenském pojištění. Navíc navrhuje zvýšit spotřební daň tak, že cena cigaret vzroste až o patnáct korun na krabičku a státní pokladna si tím polepší o deset miliard korun.
Mohlo být ještě hůř. Kdyby nyní nepřišlo ministerstvo financí s radikálními škrty, vyšplhal by se schodek na závratných 173 miliard korun. Jako první na to upozornil na počátku léta deník Aktuálně.cz.
Výrazný rozdíl mezi příjmy a výdaji způsobily předvolební "dárečky", které svorně schválili poslanci napříč politickým spektrem. V povolební patové situaci si ODS s ČSSD přehazovaly škrtání mezi sebou. Kvůli dlouhotrvajícímu "politickému vakuu" nakonec musela k osekání rozpočtu přistoupit ještě vláda Jiřího Paroubka. Jinak by totiž mohlo dojít na rozpočtové provizorium a do něj by musely všechny nové výdaje být zahrnuty.
Schodek se neposunul vzhůru ani poté, co dnes ministři "přiklepli" více peněz jak důchodcům, tak i státním zaměstnancům, než původně navrhoval ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Budeme hledat další dodatečné zdroje jak v oblasti příjmů, tak i restrukturalizací výdajů, abychom navýšení důchodů a platů státních zaměstnanců v požadované výši zajistili," uvedl premiér Jiří Paroubek. "Celkový dopad opatření je do jedné miliardy korun, jak pokud jde o platy, tak o valorizace důchodů," uvedl Sobotka.
Nová vláda bude muset předložit návrh rozpočtu poslanecké sněmovně nejpozději do konce září. Jinak se přistoupí k rozpočtovému provizoriu, které by zahrnovalo všechny nově schválené výdaje z předvolebních balíčků.
Nyní povede ministerstvo financí diskuzi s jednotlivými úřady nad návrhem rozpočtu. "Dodatečné požadavky resortů nebudou respektovány," uvedl k tomu Sobotka. Debata se podle něj ještě povede ohledně vyšších výdajů na vědu a výzkum. Vláda by se pak měla rozpočtem zabývat opět po 18. září a do konce září by ho měla předložit Poslanecké sněmovně.
Ministerstva budou šetřit
Nově schválený rozpočet počítá s vyššími příjmy z privatizace. Žádný prodej státních firem ale zatím nebyl schválen, a tak není jasné, kde se tyto peníze vezmou. S nejvyšší pravděpodobností by mohlo jít o část podílu v energetické firmě ČEZ.
Šetřit budou muset ministerstva, když už se Sobotka nechtěl vzdát předvolebních balíčků. Například ministerstvo obrany přijde asi o pět miliard.
"Ohrožuje to fungování ministerstva. Například bychom museli přehodnotit výdaje na naši misi v Kosovu," varuje odstupující ministr obrany Karel Kühnl. Ten byl také jediný proti schválení návrhu ministra Sobotky.
Podobné vyrování vyslal i resort dopravy. "V investiční části jsme přišli asi o dvacet miliard. Vážně to ohrožuje chod ministerstva," varoval Milan Šimonovský.
"To je běžná reakce na škrty v rozpočtu. Všichni budou tvrdit, že je to ohrožuje," brání se Sobotka.
Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí nemá důvod ke stížnostem. Jeho rozpočet si polepšil o 65 miliard korun.
Podmínky Bruselu v nedohlednu
Celkový deficit by dle prohlášení Ministerstva financí měl dosáhnout 3,8 procenta HDP. To je však o 0,8 procenta více, než kolik bychom měli mít podle Evropské centrální banky, pokud chceme v budoucnu přejít na euro.
Ovšem pro rok 2008 by tento podíl měl činit již "pouze" 3 procenta, což je přesně ta hranice, která je označována jako konvergenční kritérium. Pro rok 2009 dokonce ministr počítá s deficitem 2,6 procenta HDP.
Dodržení těchto kritérií však závisí na tom, zda vláda dodrží své závazky a deficit se nezvýší. Druhým faktorem je pak to, zda HDP skutečně poroste takovým tempem, s jakým počítá Ministerstvo financí. Pokud by se totiž zpomalil růst, podíl deficitu k HDP by se mohl neočekávaně zvýšit. Pro příští rok počítá ministerstvo s pětiprocentním růstem.
Kromě toho Brusel neuznává v rozpočtu jednorázové položky, jako jsou příjmy z privatizace.
Návrh rozpočtu nepočítá se změnami, které by se týkaly rodičovského příspěvku, porodného, doplatku na bydlení, příspěvku na školní pomůcky nebo zákona o sociálních službách.
Důchody by se měly zvýšit o pětistovku, Sobotka původně navrhoval 440. Platy státních zaměstnanců by měly podle návrhu plošně vzrůst o pět procent, tedy ještě o polovinu procenta víc, než chtěl odstupující ministr financí.
