Obří nákupy českých firem: Energetika, finance a domy

Tereza Holanová Tereza Holanová
24. 10. 2013 11:36
Největší úlovek za první pololetí hlásí Energetický a průmyslový holding
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Nejvýznamnější letošní transakcí, v níž figurovala česká firma, byl v letošním prvním pololetí nákup Středoslovenské energetiky Energetickým a průmyslovým holdingem za 516 milionů dolarů.

Vyplývá to z průzkumu M&A Barometr, který ve čtvrtek zveřejnila společnost EY (dříve Ernst and Young). Zařadila do něj zveřejněné transakce s výjimkou převzetí menšinových podílů většinovým akcionářem, transakcí na kapitálových trzích, akvizicí licencí, společných podniků, investičních projektů „na zelené louce" a privatizací.

V prvních šesti měsících uskutečnili tuzemští investoři celkem 73 transakcí, což je meziročně o 43 procent více. V sedmnácti případech nakupovali v cizině.

Po započtení 26 transakcí realizovaných v Česku zahraničními investory je tak první polovina roku s 99 realizovanými obchody z hlediska transakční aktivity nejsilnější od hospodářského útlumu v roce 2009.

Roste zájem o české firmy i jejich aktivita

Objem obchodů s uveřejněnou hodnotou však v letošním prvním pololetí meziročně klesl. Dosáhl 1,18 miliardy dolarů oproti 1,52 miliardy dolarů v předchozím roce.

„Roste koupěschopná poptávka po českých firmách, roste počet transakcí, které se podaří úspěšně uzavřít, a roste aktivita českých firem v zahraničí. Protože však nedošlo k prodeji žádné velké firmy, oproti loňskému roku je celková hodnota transakcí nižší," říká Petra Wendelová, partnerka poradenské společnosti EY pro fúze a akvizice.

Do statistiky zatím není započtena akvizice společnosti Net4Gas v objemu 2,05 miliardy dolarů, která do konce pololetí nebyla finálně dokončena.

V případě obchodu skupiny PPF se jedná o část procesu vypořádání majetkových podílů poté, co PPF odešla ze společného podniku s italskou Generali.

Pokud jde o zahraniční investice českých firem, nejčastěji mířily především na sousední země - Slovensko (pět transakcí), Rakousko a Německo (po dvou transakcích). Naopak o české společnosti měly ze zahraniční nejčastěji zájem firmy z USA (šest transakcí) a Německa (pět transakcí).

Nejvíce transakcí se uskutečnilo v odvětví výroby a služeb. K nárůstu došlo v sektoru obchodu a energetiky (v obou případech stoupl počet obchodů meziročně o polovinu) a především v IT. Loni se zde uskutečnila pouze jedna transakce, letos jich už bylo sedm.

Češi jako nositelé inovace

Vůbec největší transakcí s oznámenou hodnotou v regionu střední a jihovýchodní Evropy byla v první polovině roku 2013 koupě turecké Yapi Kredi Sigorta německou Allianz SE za více než 913 milionů dolarů.

Ve střední a jihovýchodní Evropě vzrostl objem obchodů o 20,7 procenta na 659 transakcí. Celkově se jich nejvíce uskutečnilo v Turecku (138), Bulharsku (109) a v Polsku (104). Meziročně pokles realizovaných obchodů klesl ve třech zemích z jedenácti, a to v Řecku, Polsku a Slovinsku.

V rámci střední a východní Evropy provedly české firmy největší počet nákupů v zahraničí. "Například v Maďarsku je Česká republika aktuálně druhým nejvýznamnějším investorem," říká výkonný ředitel oddělení transakčního poradenství české pobočky EY Pavel Kříž.

Tuzemské společnosti mají podle něj tradičně dobrou pověst i na Balkáně. „Český investor je v tomto regionu vnímán jako nositel inovace, kapitálu a západních technologií," dodává.

 

Právě se děje

před 43 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy