Nepořádek v hřebčíně Kladruby: viníků je mnoho

Petr Havel, spolupracovník redakce
10. 3. 2010 12:01
Ministerstvo o mnohých problémech vědělo už dávno
Foto: Ludvík Hradilek

Kladruby nad Labem - Ministerská kontrola v kladrubském hřebčíně prokázala řadu pochybení. Účetních i manažerských. Jenže celá věc je mnohem složitější a svůj díl odpovědnosti určitě nese i samotné ministerstvo.

Podle vyjádření dřívějších manažerů hřebčína totiž ministerstvo o mnohých, dnes kritizovaných problémech vědělo a k některým krokům hřebčín dokonce nutilo.

Hipocentrum ve Slatiňanech

Podle ministerstva patří mezi zjištěná pochybení například náklady ve výši více jak jeden milion korun, spojené s přípravou Hipocentra Slatiňany, které hřebčín uhradil v letech 2007 až 2009. "Tyto náklady byly kontrolou klasifikovány de facto jako marně vynaložené. Záměrem minulého vedení bylo převedení části nemovitého i movitého majetku odštěpného závodu ve Slatiňanech a hotovosti získané prodejem části majetku hřebčína (zejména bytového fondu) do hipocentra, které mělo být založeno ve formě akciové společnosti," tvrdí ministerstvo.

Podle bývalých manažerů hřebčína je to ale trochu jinak. Někdejší ředitelka Lenka Gotthardová sice přiznává, že někdy v roce 2007 se skutečně začalo hovořit o záměru vybudovat hipocentrum, příslušná studie ale stála jen několik tisíc korun. Studie navíc počítala s celkovým rozvojem hřebčína.

Podle bývalého ředitele střediska Slatiňany Tomáše Kunce byla myšlenka hipocentra velmi dobrá. "Projekt měl i podporu ministerstva zemědělství. Bez jeho požehnání bych do takové akce nikdy nešel," podotýká Kunc. Samotný projekt byl podle jeho slov vypracován projektovou kanceláří, která vzešla z výběrového řízení, a počítal se spolupráci s obcí Slatiňany a využitím peněz z regionálních rozvojových programů.

Cílem mělo být zvýšení kapacity k ustájení starokladrubských koní i koní návštěvníků a klientů hřebčína a celkový rozvoj turismu. Podle Kunce přitom smlouvu projektové kanceláři dosud nikdo nevypověděl, náklady dosud činily kolem 300 000 korun.

Účetnictví rozplétali celé roky

Ministerstvo také vyčítá minulým vedením hřebčína "nekoncepční změny" v software. Podle poradce exministra Gandaloviče Miloslava Kučery bylo však účetnictví hřebčína v tak zoufalém stavu, že byla jeho modernizace nutná. Právě to se stalo za působení dalšího z bývalých ředitelů, Jaroslava Dražana.

"Najatá auditorská firma nemohla na počátku vůbec účetnictví hřebčína rozplést. Zpětně se pak dohledávala data, aby bylo vůbec možné dát dohromady nějakou ekonomickou rozvahu," podotýká Kučera. Podle jeho slov se "to, co se podařilo minulému vedení, zatím v hřebčíně nepodařilo nikomu". Hřebčín ale každopádně nakoupil software s požehnáním resortu.

Dražanovo vedení také podle Kučery ustavilo prestižní odbornou radu složenou z předních tuzemských osobností, což bylo důkazem skutečného zájmu o koně a rozvoj hřebčína. "Starokladrubský kůň byl a stále je díky nemocem ohrožen vyhynutím. Proto je třeba odborné péče a tuto odbornost žádné peníze nemohou nahradit," zdůrazňuje Kučera v narážce na převod majetku hřebčína na státní příspěvkovou organizaci.

Důvodem převodu je totiž podle ministerstva možnost získat z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury až 300 milionů korun. Národní podnik nemá přitom na tyto prostředky podle legislativy EU nárok.

Nesrovnalosti v hřebčíně mají nicméně podle všeho dlouhou historii a většina z nich vznikla ještě za dlouholetého ředitele Kladrub v 90. letech Norberta Záliše. Nejde navíc jen o chyby v účetnictví.

Další kostlivci ještě mohou vykouknout ze skříně

Současný ředitel hřebčína Jan Höck již dříve konstatoval, že v pořádku není ani evidence pozemků či vlastníků těchto pozemků. I proto by měly podle současného poradce ministra zemědělství Jiřího Hladíka v areálu Kladrub proběhnout v prvé řadě komplexní pozemkové úpravy.

Každopádně má současné vedení hřebčína podle ministerstva provést asi dvě desítky opatření, která jsou zapotřebí pro funkční změnu formy hřebčína.

"Mezi klíčová nápravná opatření patří zavedení řádné evidence majetku a předmětů umělecké povahy, provedení oprav v účetnictví hřebčína, provedení mimořádné inventarizace majetku a závazků a vypracování vnitřních předpisů pro vedení účetnictví, evidenci a oceňování majetku včetně metod oceňování koní," uvedlo dnes ministerstvo.

Skupina kontrolorů se proto do hřebčína v závěru tohoto měsíce vrátí.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Zemřel fotograf Pavel Jasanský, bylo mu 82 let

Ve věku 82 let zemřel Pavel Jasanský. Byl jedním z nejosobitějších a nejinovativnějších českých fotografů 60. až 80. let minulého století, míní kurátor Pavel Vančát, který s ním spolupracoval na mnoha výstavách. Jasanský se věnoval divadelní fotografii a grafické úpravě tiskovin, fotografoval zpěváky i hudební skupiny. Spolupracoval s Divadlem za branou či Divadlem Na zábradlí.

Vytvářel subjektivní dokumenty a rozměrné snímky aktů, asambláže a plastiky. Kromě fotografií tvořil i grafiky, objekty, přemalby fotografií, projekce a instalace. V letech 1981 a 1982 se podílel na neoficiální výtvarné akci Most, kterou organizoval Jiří Sozanský a která reagovala na destrukci města Most. Po pádu komunismu spoluzaložil agenturu Signum a provozoval vlastní grafické studio Jago, v 90. letech také učil na pražské FAMU.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 16 minutami

Britský prodejce oblečení Boohoo koupil značku Debenhams. Obchody převzít nechce, hrozí zánik 12 000 míst

Britský on-line prodejce oblečení Boohoo koupil zhruba za 55 milionů liber (1,6 miliardy Kč) značku Debenhams, včetně jejího webu. Žádný ze 118 obchodů, které má Debenhams na hlavních třídách britských měst, se ale Boohoo převzít nechystá. Zájem nemá ani o zaměstnance, takže v ohrožení je až 12 000 pracovních míst. 

Společnost Boohoo převzetí značek Debenhams popisuje jako transformační záležitost a označuje ji za velký krok. Podmínky dohody ale znamenají zánik pracovních míst, což v prosinci avizovali už správcové Debenhams, když zahájili likvidaci této 242 let staré firmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy