Největší podnik na světě? Rockefellerovo impérium

Michal Kučera, Euro.cz
25. 7. 2009 15:55
Dědicové Standard Oil by tvořili i dnes největší a nejbohatší firmu světa

Praha - Otec amerického ropného průmyslu John D. Rockefeller by na své dílo mohl být pyšný.

Jak vyplývá z letošního žebříčku největších světových společností podle časopisu , firma, kterou vybudoval, by skoro 140 let po svém založení zůstala bezkonkurenčně největším podnikem na světě.

Jedinou překážkou, jež zabránila dominanci trvající od konce devatenáctého do začátku jednadvacátého století, zůstávají antimonopolní zákony.

Při pohledu na tabulku Fortune nelze přehlédnout, že přední příčky v seznamu patří především ropným společnostem. V první desítce je jich sedm, z toho tři - ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips - jsou americké. Všechny tyto firmy jsou nástupci Rockefellerova impéria jménem Standard Oil.

To bylo tři roky před začátkem první světové války násilně rozděleno Nejvyšším soudem USA, který chtěl zabránit nezdravé dominanci společnosti Standard Oil nad ropným byznysem v zemi.

Pokud by se sečetly dnešní tržby pouze tří největších pohrobků Rockefellerovy firmy, dostali bychom se k částce kolem 937 miliard dolarů ročně, což je zhruba dvojnásobek tržeb letošního vítěze a největší firmy světa Royal Dutch Shell.

Roční zisk těchto tří společností dá, bez ohledu na skoro dvacetimiliardovou ztrátu ConocoPhillips, dohromady neméně úctyhodných 52 miliard dolarů.

Neohrozitelný monopol

I na počátku 21. století tak hrají ohromnou roli firmy založené v období pionýrského kapitalismu, kdy se teprve formovala moderní pravidla hospodářské soutěže a pohled na to, jaké obchodní praktiky jsou ještě přípustné, nebyl zdaleka tak přísný jako dnes.

Certifikát společnost Standard Oil z roku 1896
Certifikát společnost Standard Oil z roku 1896 | Foto: Wikipedie

Rafinérie Standard Oil byla založena v Clevelandu v Ohiu v roce 1870 a vedle Johna D. Rockefellera a jeho bratra Williama v ní zpočátku působili ještě čtyři společníci. Firma záhy proslula metodickým a racionálním způsobem, s jakým skupovala, nebo v případě, že se jí postavili na odpor, přiváděla k bankrotu veškeré konkurenty. Za pouhé dva roky Rockefeller pohltil všechny významné firmy v oboru ve městě a obdobným způsobem si začal postupně podmaňovat celý ropný průmysl na severovýchodě USA.

V roce 1882 potom vytvořil jeden z prvních trustů historie, jenž se měl brzy stát největší rafinérskou společností světa.

V roce 1911 byl podnik jako "nezákonný a neférový monopol" nařízením soudu rozpuštěn. Nástupnické společnosti ale dodnes tvoří páteř amerického i světového ropného byznysu.

"Díky Standard Oil začali lidé chápat, že volný trh nemusí být vždy tou nejlepší možností a může vést ke vzniku monopolů, jejichž pozici už nikdo neohrozí," píše v monumentální Rockefellerově biografii Titan americký historik Ron Chernow.

Kartely, bankroty a kostel

Clevelandský ropný magnát tak formoval tvář moderního kapitalismu zřejmě více než kterýkoli jiný podnikatel. V podniku, jejž vytvořil, a také v jeho osobě kontrastovaly všechny ctnosti i negativní stránky pionýrského kapitalismu velmi nápadným způsobem.

Magnát žil po většinu života velmi skromně a bohatství si začal užívat až v důchodu, a to přesto, že nashromáždil majetek, který neměl obdoby.

Podle srovnávací studie, již v roce 2008 přinesl časopis Forbes, by Rockefellerovo jmění mělo v přepočtu na dnešní ceny hodnotu zhruba 318 miliard dolarů. To by z něj činilo suverénně nejbohatšího člověka historie.

Legendární je také Rockefellerův chladný a bezskrupulózní styl podnikání, v němž se nijak nevyhýbal uzavírání kartelových dohod, tajným úmluvám znevýhodňujícím jeho konkurenty a tvrdé likvidaci méně úspěšných podnikatelů. Stejný muž přitom nevynechal jedinou nedělní mši, a jak dokládají historici, od nejútlejšího mládí věnoval desetinu z každého vydělaného dolaru na charitu.

Z jeho štědrých darů dodnes těží největší americké nemocnice nebo univerzity jako Harvard nebo Yale.

Dědictví, které ve světě průmyslu zanechal, je tak stejně rozporné jako on sám.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy