Největší podnik na světě? Rockefellerovo impérium

Michal Kučera, Euro.cz
25. 7. 2009 15:55
Dědicové Standard Oil by tvořili i dnes největší a nejbohatší firmu světa

Praha - Otec amerického ropného průmyslu John D. Rockefeller by na své dílo mohl být pyšný.

Jak vyplývá z letošního žebříčku největších světových společností podle časopisu , firma, kterou vybudoval, by skoro 140 let po svém založení zůstala bezkonkurenčně největším podnikem na světě.

Jedinou překážkou, jež zabránila dominanci trvající od konce devatenáctého do začátku jednadvacátého století, zůstávají antimonopolní zákony.

Při pohledu na tabulku Fortune nelze přehlédnout, že přední příčky v seznamu patří především ropným společnostem. V první desítce je jich sedm, z toho tři - ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips - jsou americké. Všechny tyto firmy jsou nástupci Rockefellerova impéria jménem Standard Oil.

To bylo tři roky před začátkem první světové války násilně rozděleno Nejvyšším soudem USA, který chtěl zabránit nezdravé dominanci společnosti Standard Oil nad ropným byznysem v zemi.

Pokud by se sečetly dnešní tržby pouze tří největších pohrobků Rockefellerovy firmy, dostali bychom se k částce kolem 937 miliard dolarů ročně, což je zhruba dvojnásobek tržeb letošního vítěze a největší firmy světa Royal Dutch Shell.

Roční zisk těchto tří společností dá, bez ohledu na skoro dvacetimiliardovou ztrátu ConocoPhillips, dohromady neméně úctyhodných 52 miliard dolarů.

Neohrozitelný monopol

I na počátku 21. století tak hrají ohromnou roli firmy založené v období pionýrského kapitalismu, kdy se teprve formovala moderní pravidla hospodářské soutěže a pohled na to, jaké obchodní praktiky jsou ještě přípustné, nebyl zdaleka tak přísný jako dnes.

Certifikát společnost Standard Oil z roku 1896
Certifikát společnost Standard Oil z roku 1896 | Foto: Wikipedie

Rafinérie Standard Oil byla založena v Clevelandu v Ohiu v roce 1870 a vedle Johna D. Rockefellera a jeho bratra Williama v ní zpočátku působili ještě čtyři společníci. Firma záhy proslula metodickým a racionálním způsobem, s jakým skupovala, nebo v případě, že se jí postavili na odpor, přiváděla k bankrotu veškeré konkurenty. Za pouhé dva roky Rockefeller pohltil všechny významné firmy v oboru ve městě a obdobným způsobem si začal postupně podmaňovat celý ropný průmysl na severovýchodě USA.

V roce 1882 potom vytvořil jeden z prvních trustů historie, jenž se měl brzy stát největší rafinérskou společností světa.

V roce 1911 byl podnik jako "nezákonný a neférový monopol" nařízením soudu rozpuštěn. Nástupnické společnosti ale dodnes tvoří páteř amerického i světového ropného byznysu.

"Díky Standard Oil začali lidé chápat, že volný trh nemusí být vždy tou nejlepší možností a může vést ke vzniku monopolů, jejichž pozici už nikdo neohrozí," píše v monumentální Rockefellerově biografii Titan americký historik Ron Chernow.

Kartely, bankroty a kostel

Clevelandský ropný magnát tak formoval tvář moderního kapitalismu zřejmě více než kterýkoli jiný podnikatel. V podniku, jejž vytvořil, a také v jeho osobě kontrastovaly všechny ctnosti i negativní stránky pionýrského kapitalismu velmi nápadným způsobem.

Magnát žil po většinu života velmi skromně a bohatství si začal užívat až v důchodu, a to přesto, že nashromáždil majetek, který neměl obdoby.

Podle srovnávací studie, již v roce 2008 přinesl časopis Forbes, by Rockefellerovo jmění mělo v přepočtu na dnešní ceny hodnotu zhruba 318 miliard dolarů. To by z něj činilo suverénně nejbohatšího člověka historie.

Legendární je také Rockefellerův chladný a bezskrupulózní styl podnikání, v němž se nijak nevyhýbal uzavírání kartelových dohod, tajným úmluvám znevýhodňujícím jeho konkurenty a tvrdé likvidaci méně úspěšných podnikatelů. Stejný muž přitom nevynechal jedinou nedělní mši, a jak dokládají historici, od nejútlejšího mládí věnoval desetinu z každého vydělaného dolaru na charitu.

Z jeho štědrých darů dodnes těží největší americké nemocnice nebo univerzity jako Harvard nebo Yale.

Dědictví, které ve světě průmyslu zanechal, je tak stejně rozporné jako on sám.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Florbalistky vstoupily do MS výhrou nad Švýcarskem 5:2

České florbalistky vstoupily do mistrovství světa ve švédské Uppsale výhrou 5:2 nad Švýcarskem. V repríze neúspěšného semifinále z minulého šampionátu v Neuchatelu tak oplatily obhájkyním stříbra porážku 6:7 v prodloužení. Vítěznou branku vstřelila ve 43. minutě debutantka na MS Pavlína Bačová. Druhý zápas v základní skupině A čeká svěřenkyně trenéra Saschy Rhynera v pondělí od 19:00 proti Polsku.

Jako první se v utkání radovaly Švýcarky, které otevřely skóre v 7. minutě. Bekhendový pokus Corin Rüttimanové se od zadního mantinelu odrazil k Julii Suterové, která u pravé tyče snadno skórovala do odkryté branky Jany Christianové. V polovině úvodní třetiny Češky odpověděly. Michaela Mlejnková bekhendovým pokusem Moniku Schmidovou ještě nepřekonala, ale z dorážky se prosadila Karolína Suchá a při svém premiérovém startu na MS hned oslavila branku.

V polovině utkání zlikvidovala Christianová šanci Rüttimanové, vzápětí se Švýcarky ubránily při jediném oslabení duelu při trestu Chiary Gredigové a odolaly i při šanci kapitánky Elišky Krupnové. V 39. minutě nejdříve trefila Michelle Wikiová levou tyč a z dorážky Isabelle Gerigová i tu pravou. Z protiútoku po přihrávce Martiny Řepkové otočila stav Mlejnková.

Po 74 sekundách třetí třetiny našla Rüttimanová dlouhou přihrávkou Wikiovou, která pohotovou střelou vyrovnala. Za 78 vteřin ale opět Rhynerův výběr vedl a postarala se o to střelou přes obránkyni Florinu Martiovou Bačová.

Švýcarky při snaze o vyrovnání Christianovou nepřekonaly, naopak v 52. minutě po přečíslení po přihrávce Denisy Ratajové zvýšila náskok do odkryté branky Krupnová. V čase 53:24 neproměnila trestné střílení Gerigová, naopak Vendula Beránková 29 sekund před koncem z penalty dovršila výsledek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy