Praha - Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány zejména stavby a opravy silnic a železnic, se příští rok zvýší na 86,3 miliardy korun. Je to zhruba o 14 miliard Kč více než v letošním roce.
Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Kabinet podle něj také rozhodl, že v prvním čtvrtletí roku 2019 najde způsob, jak poskytnout čtyři miliardy korun krajům na opravy silnic druhých a třetích tříd.
Stát do rozpočtu SFDI pro příští rok vloží ze státního rozpočtu 65,5 miliardy korun, o dalších 20,8 miliardy fond posílí z evropských fondů. Většina peněz by podle ministerského dokumentu měla financovat už rozestavěné projekty.
Návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá z národních zdrojů s dotací přes 28 miliard korun, asi o dvě miliardy víc má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,4 miliardy na vodní cesty.
Ťok také oznámil, že v prvním čtvrtletí příštího roku ministerstva dopravy a financí společně předloží návrh, jak zajistit čtyři miliardy korun pro údržbu silnic druhých a třetích tříd. "V prvním kvartálu se ministryně financí (Alena Schillerová, za ANO) podívá na nespotřebované výdaje ve všech resortech a budeme hledat ty peníze," řekl. Podle něj se stejným způsobem peníze na silnice nižších tříd hledaly i letos.
Část peněz podle Ťoka možná půjde z rozpočtu SFDI, celé čtyři miliardy by ale podle něj fond neunesl. "Kdybychom ty čtyři miliardy odebrali z peněz, které půjdou na výstavbu nových silnic, tak bychom se dostali do vážného problému, protože stavby jsou připraveny a my bychom je nemohli v roce 2019 zahajovat," řekl ministr.
Ze silniční daně by měl SFDI získat 6,3 miliardy korun, ze spotřební daně 8,6 miliardy korun a z mýtného 14,4 miliardy korun. Pět miliard korun by měly vynést dálniční známky.
Stát v minulých letech poskytoval krajům mimořádné dotace z vládních nebo ministerských úspor či nepotřebných zdrojů. V posledních čtyřech letech takto kraje dostaly od státu zhruba 15 miliard korun. Ministerstvo proto chce vytvořit systém, který by zajistil financování silnic druhé a třetí třídy ve výši čtyř miliard korun ročně.
Vláda schválila plán, který má zlepšit kvalitu života
Vláda také schválila plán pro naplnění Strategického rámce Česká republika 2030, který má vést ke zvýšení kvality života všech obyvatel. Zaměřuje se na zmírnění polarizace trhu práce, snížení podílu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nebo na snížení genderové nerovnosti. O schválení materiálu informoval tiskový odbor kabinetu.
"Je to jakási vize, jak by Česká republika měla vypadat v roce 2030 podle principů udržitelného rozvoje, což laicky řečeno je rozvoj, který má co nejmenší dopad na životní prostředí, na zdroje planety," řekl o plánu při příchodu na jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Materiál vychází ze strategie udržitelného rozvoje zemí OSN a je podle ministra provázaný s dlouhodobými koncepcemi, které Česko v současnosti má.
Strategický rámec ČR 2030 je rozdělen do šesti základních oblastí: lidé a společnost, hospodářský model, odolné ekosystémy, obce a regiony, globální rozvoj a dobré vládnutí. Definuje v nich 27 strategických cílů, které jsou dále rozděleny do 97 cílů specifických. U každého z nich rámec navrhuje několik opatření a doporučení, jejichž prostřednictvím mají být vize uváděny do praxe. U většiny z nich jsou uvedeny gesční resorty, případně spolugestoři. Strategii schválila loni v dubnu vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Mezi cíle Strategického rámce patří dále například podpora zdravého životního stylu, zvýšení veřejných výdajů na kulturu či dostupnost veřejných služeb v obcích a regionech. Apeluje ale také na znalosti a dovednosti tvůrců veřejných politik nebo efektivní a šetrné využívání přírodních zdrojů.
