reklama
 
 

V roce 2030 může v Praze chybět až 50 tisíc bytů, tvrdí studie

28. 2. 2018
Developeři si stěžují, že povolování nových staveb už není tak jednoduché a rychlé jako dřív.

Praha - V Praze může v roce 2030 chybět až 50 000 bytů. Důvodem je pomalé tempo povolování bytové výstavby. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba 6000 nových bytů.

Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3500 bytů za rok. Vyplývá to ze studie Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), jejíž výsledky dnes zveřejnilo na tiskové konferenci.

"V realitě se povolování běžného bytového domu prodloužilo v poslední době na neskutečných deset let a více. Přitom vlastní realizace je jen skutečnou třešinkou na dortu a trvá asi jeden a půl roku," uvedl majitel developerské firmy Central Group Dušan Kunovský, jeden ze zakládajících členů sdružení. Podle údajů Světové banky je Česko v délce povolovacího procesu na 127. místě na světě.

Podle údajů Českého statistického úřadu za poslední dva roky zahájily v Praze stavební firmy stavbu 4194 bytů v bytových domech. Praze patřilo v zahájené bytové výstavbě v rámci Česka na konci loňského roku 34 procent. Před dvěma lety to byly více než dvě třetiny.

Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší. Z těchto měst žije nejvíce obyvatel ve Vídni, ovšem pouze o 40 procent více než v Praze.

Pomalé povolování je podle analytiků také jedním z důvodů prudkého cenového růstu. Od poloviny roku 2015 se průměrná prodejní cena nového bytu v Praze zvýšila o 53,5 procenta na 85 223 korun za metr čtvereční.

"Není přitom nutné najednou měnit všechny právní předpisy. Měl by se však alespoň sjednotit jejich výklad. V první řadě je potřeba zajistit odborné pracovníky pro soudy v případech, kdy jsou přezkoumávány složité technické situace," řekla odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová.

Za důležité považuje také jasné oddělení státní správy a samosprávy. "Praze by rovněž hodně prospělo obnovení jednoho stavebního úřadu na úrovni hlavního města Prahy, který by mimo jiné řešil koordinaci umisťovaných staveb," doplnila Pintová Králová. V současnosti je v Praze 22 stavebních úřadů.

Podle průzkumu SAR, ve kterém agentura Ipsos oslovila 500 Pražanů, se má v Praze více stavět. Myslí si to tři pětiny oslovených. Pokud jde o místo nové výstavby, polovina respondentů by volila brownfieldy, tedy nevyužité plochy uvnitř města, například na území bývalých továren.

Mezi největší v Praze patří Bubny - Zátory, nákladové nádraží Žižkov nebo Bohdalec. Na okrajích města si novou výstavbu přeje čtvrtina Pražanů. Téměř 90 procent souhlasí s tím, že Praze scházejí klíčové dopravní stavby.

Prostor pro využití brownfieldů a zahuštění území vidí také KPMG. Zatímco v Praze žije asi 2600 obyvatel na kilometr čtvereční, v Mnichově nebo ve Vídni je to téměř dvakrát více.

Sdružení pro architekturu a rozvoj vzniklo letos v únoru. Jeho cílem je podporovat kvalitní architekturu a pozitivní stavební rozvoj. Chtělo by popularizovat architekturu a vzdělávat laickou veřejnost, ve spolupráci s dalšími odborníky také prosazovat prorozvojovou legislativu.

Jeho zakládajícími členy jsou architekti (například Josef Pleskot), projektant Pavel Štěpán, urbanista Pavel Hnilička, pedagog Zdeněk Fránek, právník a kunsthistorik Jiří Plos, odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová, analytik KPMG Pavel Kliment a majitel Central Group Dušan Kunovský.

autor: ČTK | 28. 2. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama