Praha - Zavedení kvót na počet manažerek ve společnostech nebude prospěšné ani pro firmy, ani pro ženy samotné.

Myslí si to šéfky z firem OKD a CCS Česká společnost pro platební karty. Právě tyto firmy mají nejpočetnější zastoupení žen ve vedení (přesně poloviční) ze šedesáti největších společností v Česku

"Tak jako většina žen v mém okolí i já zastávám názor, že zavedení kvót povede spíš k degradaci postavení žen ve vedení firem," věří Jarmila Ivánková, finanční ředitelka OKD.

Podle nové směrnice má v dozorčích radách společností, které se obchodují na burze, ročně utrží alespoň 50 milionů eur a mají více než 250 zaměstnanců, zasedat nejméně 40 procent žen.

S tím nesouhlasí ani provozní ředitelka CCS Hana Ševčíková. "Myslím si, že když žena o kariéru stojí, může ji dosáhnout i bez kvót," říká.

Umírněnější názor zastává obchodní a marketingová ředitelka CCS Martina Lovčíková. Ano, žena se může prosadit. "Ale počet žen v managementech dnes naznačuje, že to není jednoduché," uvádí Lovčíková.

Vzápětí ale dodává, že pokud firmy nevynaloží dostatek úsilí na to, aby ženy vůbec získaly motivaci firmu řídit, se kvóty stejně minou účinkem. Společnost by tedy podle ní měla začít uvažovat, proč se ženy méně snaží dostat na vedoucí pozice.

Počet žen neřešíme

Všechny manažerky se přitom shodují, že ani jedna z uvedených firem se nijak cíleně nezaměřuje na to, aby obsazovala šéfovské pozice ženami - ačkoliv jim dává více prostoru než konkurence.

"V CCS se vždy vybírali na jednotlivé pozice lidi podle znalostí a schopností. Pokud si pamatuji, nikdy nerozhodovalo, zda je zájemce o pozici žena nebo muž," uvádí Ševčíková. Doplňuje přitom, že její firma měla několik let dokonce i na pozici ředitele IT ženu.

To potvrzuje také Ivánková. OKD se podle ní na dosazování žen do vedoucích funkcí nijak cíleně nezaměřuje.

Sama se ale do vedení nedostala raketově a hned. V OKD tráví celý svůj profesní život a nahoru se posouvala postupně.

"Před dvaceti lety jsem nastoupila do finanční účtárny," vzpomíná Ivánková s tím, že postupně prošla několika vedoucími pozicemi v oblasti financí. Od poloviny letošního roku navíc vede také personální úsek.

Druhá šance pro Evropu

Ivánková i Ševčíková se ovšem shodují, že firmě prospívá, pokud ji řídí smíšený kolektiv. Žena podle Ivánkové uplatňuje spíše empatii a intuici, muži mají zase lepší schopnost "tahu na branku".

"Osobně si myslím, že jsou ženy méně konfliktní a více diplomatické," doplňuje Ševčíková. Zároveň je přesvědčena, že v Česku dochází k "diskriminaci" žen z hlediska platu nebo kariérního postupu méně než ve zbytku Evropské unie. Lovčíková připomíná také to, že manažerky mají často mnohem viditelnější a výraznější styl.

O zavedení kvóty, které se musí firmy nejpozději do roku 2020 přizpůsobit, usiluje eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Apeluje hlavně statistikami, že se "něžné pohlaví" na řízení velkých společností podílí pouze z 13,7 procenta.

Schválit nové pravidlo se Redingová pokoušela již v říjnu, tehdy ale u ostatních členů Evropské komise neuspěla. Proti byli i právníci, podle nichž není zákonné nutit firmy do toho, koho si na vedoucí pozice obsadí. V polovině listopadu Redingová svůj pokus zopakovala - a tentokrát návrh prosadila.

S kvótami už nyní pracují Francie, Španělsko, Itálie nebo Belgie. Například Itálie, kde je v dozorčích radách zastoupeno 6 procent žen, přijala v červnu zákon, kde se zavazuje zvýšit toto číslo do roku 2015 na 33 procent.