Praha - Takzvaný druhý pilíř důchodového systému má za sebou první rok života. Hlavní součást penzijní reformy, prosazené vládou Petra Nečase, se stala jedním z největších z propadáků roku 2013.
Šest penzijních společností, které se rozhodly nové důchodové spoření nabízet, na začátku roku věřilo, že na jeho konci získají v součtu stovky tisíc klientů. Skutečnost? Zhruba 85 tisíc. (Ke konci listopadu jich bylo přesně 83 753, přičemž ve druhé polovině roku přibývají měsíčně jen stovky klientů).
Právě velmi malý zájem o klíčový produkt reformy také velmi pravděpodobně rozhodne o jeho dalším osudu. Rodící se vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se v koaliční smlouvě dohodla, že druhý pilíř zruší.
Přitom kdyby do něj vstoupily statisíce lidí, tedy voličů, zvažovaly by strany politické důsledky tohoto rozhodnutí mnohem více než nyní. Zvláště pak hnutí ANO, které v tomto konkrétním bodu jde nakonec proti svému volebnímu programu (druhý pilíř chtělo původně posílit tím, že do něj povinně vstoupí všichni noví "účastníci pracovního trhu", pokud se sami neodhlásí).
Druhý pilíř skončí
Druhý pilíř má tedy podle koaliční smlouvy skončit (pokud překvapivě brzy neskončí sama rodící se vláda). Zbývá jen doladit, jak přesně rušení proběhne.
Koalice chce každopádně zastavit hlavní výhodu (z pohledu střadatele) důchodového spoření, která je podle ČSSD naopak hlavní nevýhodou pro státní rozpočet. Pokud koalice prosadí své plány ve Sněmovně, už lidé nebudou moci vyvádět část povinného důchodového pojištění ze "státního" na svůj soukromý účet u penzijní společnosti.
Otázkou zůstává, co bude s dosud „vyvedenými" penězi, které si lidé naspoří ve druhém pilíři před jeho koncem. Podle ekonomického experta ČSSD Jana Mládka jsou dvě možnosti: Buď si lidé tyto "státní" peníze nechají, ale pak se musí smířit s tím, že jim státní důchod bude za toto období zkrácen. Nebo peníze vrátí ze svého individuálního účtu zpět do státního pilíře a pak se jim i za toto období bude vypočítávat důchod v plné výši.
Koalice musí také dořešit, jestli peníze z druhého pilíře - kam kromě třech procent z povinného pojištění lidé ukládají další dvě procenta "ze svého" - půjdou převést jen do třetího pilíře (následovník penzijního připojištění), nebo jestli účastníci druhého pilíře dostanou možnost získat zpět své peníze i jinak. Koaliční smlouva zřejmě preferuje první variantu, když chce sloučit druhý a třetí pilíř.
Jasný je i osud zmíněného třetího pilíře, tedy dřívějšího penzijního připojištění. To je naopak velmi oblíbeným produktem, v němž si spoří zhruba pět milionů obyvatel Česka.
Třetí pilíř má nadále pokračovat přinejmenším ve stávající podobě, respektive s mírně pozměněnými pravidly, která prosadila také Nečasova vláda. Ta například zavedla přísnější pravidla pro získání státního příspěvku nebo konec takzvané garance nulového zhodnocení u nových smluv.
„V první fázi podpoříme stávající produkty ve třetím pilíři a navrhneme vylepšení jejich parametrů s cílem větší motivace lidí spořit na stáří," říká zatím bez dalších podrobností koaliční smlouva.
Další reforma od roku 2017?
Koaliční smlouva zatím bez bližších podrobností hovoří i o další důchodové reformě, která upraví systémy zdanění práce a důchodů a má platit od roku 2017.
Vzejít má opět z práce odborné komise složené ze zástupců koaličních stran, opozice, zaměstnavatelských svazů, odborů a odborníků z řad ekonomů, demografů i sociologů. Cíle reformy jsou „zajistit výplaty důstojných penzí, posílit princip zásluhovosti, narovnat transfery mezi rodinou a společností a zastropovat věk odchodu do důchodu".
Poslední cíl reaguje na to, že Nečasova vláda prosadila už od podzimu 2011 takzvanou malou důchodovou reformu, která na základě předchozího rozhodnutí Ústavního soudu řešila také princip zásluhovosti (i když nikdo neví, jestli jej vyřešila dostatečně, to může eventuálně opět rozhodnout jen Ústavní soud) a zároveň prodloužila růst důchodového věku i za původní hranici 65 let a tento růst nikterak nezastropovala. Například ČSSD před předčasnými volbami říkala, že chce tento strop nastavit na 67 letech.
Tři plus dvě
Do druhého pilíře vstoupilo ke konci listopadu 83 753 lidí. Většina z nich - 78 476 lidí - přitom do nového systému nastoupila během prvního pololetí roku 2013. Pouze do konce června do něj mohli totiž vstoupit lidé, kteří oslavili 35. narozeniny do 31. prosince 2012. Podle současného znění zákonů se jim pak tato možnost navždy uzavřela.
V samotném červnu uzavřely penzijní společnosti rekordních více jak 27 tisíc smluv. Od té doby ale zájem o vstup do druhého pilíře zcela zásadně ochabl a nyní v něm za měsíc přibude jen několik málo stovek kusů, například v listopadu to bylo 292 lidí. Stejné počty lze vzhledem k předpokládanému konci celého systému očekávat i v dalších měsících.
Kdo se rozhodne vstoupit do druhého pilíře, nemusí část odvodů (tři procenta z nynějších 28 procent ze mzdy) platit do státního průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Podmínkou však je, že si přidá další dvě procenta "ze svého".
Podle kritiků se však novinka vyplatí jen lidem s vyššími příjmy a je potřeba s ní začít alespoň dvacet let před odchodem do penze.
Dosud jsou důchody financovány zejména průběžným systémem - lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům. Zejména kvůli stárnutí populace už stát nemá dost peněz na vyrovnané financování dosavadního průběžného systému. Pokud by se (podle zastánců reformy) nic nezměnilo, poměr výše důchodů k předchozí mzdě by se během následujících let ještě výrazněji snížil.
Přirozený úbytek ve třetím pilíři
Už od roku 1994 se zájemci mohou účastnit systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Z něj se po startu důchodové reformy stal takzvaný třetí pilíř penzí, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.
Dosavadní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstávají zachovány veškeré dřívější podmínky, zejména každoroční garance návratnosti vložených prostředků a možnost vybrat si polovinu peněz po patnácti letech spoření.
Noví účastníci od ledna 2013 už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.
Do „nových" fondů mohou dobrovolně přestoupit i účastníci starších fondů, zájem o takovou změnu je však zatím minimální, za první tři čtvrtletí roku 2013 tak učinilo jen 628 lidí. Počet účastníků nových fondů ve třetím pilíři - celkem je to už 62 074 lidí - tak roste zejména díky novým klientům.
Celkový počet lidí ve třetím pilíři (většina s penzijním připojištěním) klesl v roce 2013 pod pět milionů. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí jich bylo 5,084 milionu, ke konci září jen 4,991 milionu, jak vyplývá z údajů Asociace penzijních společností. Nadále ale roste celkový objem peněz na účtech klientů ve třetím pilíři, ke konci září dosáhl 271,9 miliardy korun.
Letošní pokles počtu lidí ve třetím pilíři ale neznamená, že by i tento systém nastartoval cestu k budoucímu úpadku. Letošní čísla jsou jen přirozenou korekcí za rekordní nárůst roku 2012, kdy lidé měli poslední možnost uzavřít penzijní připojištění se starými podmínkami. Za celý rok 2012 tak uzavřeli lidé rekordních 1,128 milionu nových smluv o penzijním připojištění. Zhruba stejný počet smluv lidé uzavřeli pouze během roku 1995, kdy penzijní připojištění startovalo.
Opravdový boom pak vloni přinesly měsíce říjen a listopad, kdy si smlouvu uzavřelo více jak 600 tisíc lidí. To je více, než kolik lidé ve většině minulých let uzavřeli nových smluv za celý kalendářní rok. Trh se tedy minulý rok nasytil, „vysál" si potenciální klienty možná i na několik let dopředu, lidé se navíc nejprve musí seznámit s novým „penzijním připojištěním" a sami penzijní společnosti měly letos jiné priority.
Přísnější pravidla pro státní příspěvek
Kromě druhého pilíře totiž přesvědčovaly své klienty také k tomu, aby si na své stávající penzijní připojištění posílali více peněz. Od roku 2013 se totiž zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Tu nyní dostává jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.
Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.
Od roku 2013 se změnila také pravidla pro odečet zaplacených příspěvků od daňového základu. Do konce roku 2012 platilo, že si lze odečíst roční příspěvky v rozmezí od 6 do 18 tisíc. Prvních šest tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.
Od roku 2013 - tedy v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2014 - se tato možnost posunula do rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Stát totiž začal "odměňovat" přímým příspěvkem měsíční úložku až do tisíce korun, což za rok dělá 12 tisíc korun.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
