Praha - Propouštění zaměstnanců se v nejbližší době zřejmě nevyhnou ani banky v Česku.

Odborníci odhadují, že by se nejvíce mohlo dotknout sektorů investičního bankovnictví a úvěrování firem.

"Na Bankovní asociaci jsme se o propouštění nebavili. Nemohu ale vyloučit, že v jednotlivých bankách k němu v příštím roce dojde," řekl deníku Aktuálně.cz prezident Bankovní asociace Jiří Kunert.

O masivní vlnu výpovědí tak, jak k tomu dochází v západní Evropě a USA, by však podle něj jít nemělo. "Tuzemské banky jsou v dobré finanční kondici a tak není k plošnému propouštění důvod," předvídá.

To, že by banky mohly rušit některá místa, prý ještě neznamená, že z nich také všechny pracovníky propustily. "Budou logicky investovat do byznysu, který jede. Některá oddělení v bankách se proto utlumí, jiná posílí. Část zaměstnanců by se tak mohla přesunout na nové pozice," dodal Kunert.

Jednotlivé banky jsou ve vyjádřeních o případném propouštění svých zaměstnanců vesměs opatrné. "Náklady hlídáme a budeme je hlídat bez ohledu na krizi. Propouštět zaměstnance však nehodláme," říká mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.

"Na jedné straně omezíme byznys, který je pro banku nevýhodný, na druhé však posílíme ten, který je pro ni perspektivní. To tedy znamená, že budeme v rozumné míře dokonce přijímat i nové zaměstnance," prohlásil prozměnu Ivo Měšťánek z ČSOB.

České banky podle dosavadních údajů vykazují zisk. Například Česká spořitelna vykázala ve třetím čtvrtletí konsolidovaný zisk 14 miliard korun.

Banky se potácejí v problémech po celém světě

Ve světě je tomu ale poněkud jinak. Banky se tam kvůli finanční krizi potýkají se značnými problémy. Prodělali i majitelé českých bank.

A také se propouští. O práci dosud přišlo na 170 tisíc bankovních úředníků. Zdaleka však nejde o konečné číslo.

Například americký gigant CitiGroup se chce příští rok zbavit až 52 tisíc lidí, tedy takřka šestiny zaměstnanců. Počty lidí redukuje i německá Commerzbank, která propouští asi 9000 lidí.

Od léta zbankrotovalo kvůli krizi několik velkých bankovních čí pojišťovnických domů, další se potácejí v obrovských problémech a na pomoc jim musely přijít vlády. Jen ve Spojených státech tak vláda přiklepla pomoc dosahující 700 miliard dolarů. Za další stovky miliard se ovšem zaručila - například jen zmiňovaná CitiGroup může v nouzi nejvyšší počítat s více než 300 miliardami dolarů.

Za záchrannou brzdu zatáhli i politici řady evropských zemí. Miliardy eur poskytli bankovním domům například Němci či Francouzi.