Praha - Dejte nám miliardy, jinak nemůžeme chov prasat udržet, volají chovatelé. Podle analýzy deníku Aktuálně.cz však mají rezervy prakticky všude a mohou ušetřit peníze právě v řádu požadovaných miliard.
Rezervy jsou například ve spotřebě krmných směsí na kilogram hmotnosti prasete, v počtu selat odchovaných na prasnici, v procentu úhynu narozených selat, v takzvané porážkové hmotnosti, tedy váze zvířat porážených na jatkách, ale i například v nákladech za preparáty, kterými se snižuje ve stájích produkce amoniaku.
ČTĚTE VÍCE:
Chovatelé prasat další miliardu nedostanou
Půlmiliardy za krmení
Podle aktuálních zemědělských statistik činí v Česku průměrná spotřeba krmných směsí na produkci kilogramu prasete zhruba tři kilogramy, ale i více. V zahraničí je ovšem tato spotřeba zhruba 2,80 kilogramu, ale i méně.
Podle Českého statistického úřadu se loni porazilo něco přes 425 tisíc tun prasat v živé hmotnosti, letos zemědělci avizují, že celková porážková hmotnost klesne. I kdyby se ale v roce 2007 porazilo jen 400 tisíc tun, mohli by zemědělci ušetřit při snížení spotřeby krmných směsí o deset procent zhruba půl miliardy korun.
I při odchování selat je co zlepšovat. Podle ministerstva zemědělství se v Česku odchová v průměru 19,2 selete na prasnici. Ve vyspělých evropských zemích, například v Nizozemí, se ale odchová v průměru 23 selat. To je rozdíl zhruba 17 procent.
V českých vepřínech se pak každoročně rodí něco přes 5,5 milionu selat. Pokud by čeští chovatelé dosáhli parametrů vyspělých zemí EU, znamenalo by to narození dalšího milionu selat. To by jim mohlo přinést další čtvrt miliardu.
Také úhyn malých prasat je v Česku nadprůměrný. Překračuje jedenáct procent, zatímco na západ od hranic se pohybuje okolo osmi procent. A každý procentní bod dolů znamená stomilionovou injekci pro farmáře.
"Smradné" je zbytečně vysoké
Ušetřit pak mohu zemědělci i na smradu. V rámci snižování znečištění životního prostředí musí chovatelé používat prostředky na snížení emisí amoniaku ve stájích, neboť to mají nařízeno ze zákona.
Podle dostupných informací činí přitom náklady na nákup a aplikaci používaných prostředků 14 až 64 haléřů na kilogram chovaného zvířete. Jenže na trhu existují biopreparáty, které zatíží ekonomiku chovu jen čtyřmi haléři na kilogram zvířete.
Rozdíl je v tom, že zemědělci v Česku aplikují prostředky proti amoniaku přímo do krmiv, zmíněný biopreparát je nutné dávat do výkalů zvířat, což je pracnější a nepříjemnější. Rozdíl při celkové porážkové hmotnosti prasat v Česku za rok při ušetření v průměru padesátihaléře ovšem dělá téměř čtvrt miliardy korun.
Za prasata štíhlejší
A plýtvání nekončí. V Česku je příliš vysoká hmotnost porážených zvířat. A to ve srovnání se zahraničím asi o dvacet kilogramů vyšší. Rozdíl v nákladech za vykrmení činí na jedno zvíře zhruba 250 korun, při počtu loni poražených necelých 300 000 kusů prasat to znamená opět úsporu vysoko přes půl miliardy korun.
Paradoxní je, že při vysokých vahách se na prasatech vytváří více tuku, což je v oceňování jatečných zvířat systémem platným v EU vnímáno jako nižší kvalita, a chovatelům pak jatka snižují ceny za kilogram prodávaných zvířat. A to jsou další ztráty. V tomto případě ale není vina na chovatelích prasat jde o optimalizaci porážkových termínů, které určují především zpracovatelé výrobci masa.
Přestože jsou všechna čísla záměrně podhodnocena, vyplývá z nich, že jen na nákladech mohou tuzemští chovatelé prasat ušetřit ročně zhruba dvě miliardy korun.
